Na konci října 2012 (tuším, že to bylo přímo na svátek 28. 10. 2012), jsem se byla s kamarádem podívat do jeho rodného města Teplice. A jelikož den je krátký a díky obědu a předchozí návštěvě prasátek, se mi čas coby turistce zkrátil ještě víc, nestihli jsme toho tolik, kolik jsme chtěli. Co se nám ale stihnout povedlo, byla procházka Zámeckou zahradou Teplice, která je více než 400 let stará! A já se sem po třech letech opět vrátila, tentokrát s přítelem.

Zahradu shora i zdola objímají dva rybníky s příhodnými názvy Horní a Dolní – šlechta zde dokonce pořádala večerní projížďky na gondolách. V zahradě je mnoho soch, například bysta Beethovena či Goetheho. Kromě spojení příjemné procházky přírodou a historie, se zde také pojí životy lidí – zahrada totiž ukrývá Zámecké divadlo, ve kterém se konají svatby¹. Zahradu můžete nalézt na těchto souřadnicích 50°38’8.628″N, 13°49’29.036″E.

Zdroj: Mapy.cz: 50°38’8.628″N, 13°49’29.036″E. [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: <http://mapy.cz/#!x=13.826636&y=50.635956&z=13&d=coor_13.824732%2C50.63573_1&t=s&q=50%25C2%25B038’8.628%2522N%252C%252013%25C2%25B049’29.036%2522E&qp=13.745265_50.637051_13.856340_50.679923_12&rc=13.824507_50.640398_13.770228_50.668902&rl=Teplice%2C%20okres%20Teplice_50%C2%B040’8.047%22N%2013%C2%B046’12.821%22E&rp=%7B%22criterion%22%3A%22fast%22%7D>

Já jsem bohužel barbar, co se historie týče, takže mě spíš místo Beethovena omámily opice – na okraji parku je totiž postaven koutek s výběhem pro makaky. Na cestě klidně uvidíte procházející se labuť, kachny si povídají na břehu rybníka a v něm vám šploucháním dají najevo svou přítomnost kapři.

Kdo mě ale nejvíce uchvátil, byly veverky. V parku jich pobíhá spousta – rezavé, hnědé i černé. Větší zajímavostí ale může být to, že doopravdy přijdou k člověku. Tři oříšky pro Popelku jsem bohužel nechala doma, zato jsem ale měla v kabelce müsli tyčinku, tudíž jsem se o ni chtěla podělit se střapatými stvořeními. Přišly ke mně hned dvě veverušky (ovšem ne najednou), takže každá dostala půlku. Na kamaráda Válečka jsem bohužel zapomněla, takže neměl veverkám co nabídnout. To mu ale vůbec nevadilo. Dřepnul si blízko stromu a natáhl prázdnou ruku. Jeden černý tvoreček za ním opatrně přihopkal, natáhl tlapku, drapnul po své kořisti a utekl pryč. Jelikož ale Váleček v ruce žádnou kořist neměl, stal se jí sám. „Jáááu, ta mrcha mě drapla,“ smál se. Takže měl kromě fotky ještě jinou, dočasnou památku.

Zdroje: vlastní

Pokud tedy máte cestu do Teplic a volnou půlhodinku, jděte se podívat do Zámecké zahrady a přineste tam jedné černé veverce jako bolestné (ačkoliv to by měla spíš ona Válečkovi) něco dobrého .

Více fotek naleznete zde.

¹ Naučná audiostezka v Teplicích: Zámecká zahrada. In: [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: <http://www.audioteplice.cz/text.php?id=04>