Policii jsem měla v Las Palmas „šanci“ navštívit již 3x. Po zařizování rezidenční karty kvůli cestování se k cestě na policii přidaly ještě méně šťastné zkušenosti, a to odcizení mobilu a čtečky, a placení pokuty kvůli špatnému parkování. Uvnitř článku se dozvíte mé rady a tipy ohledně zdejší policie.

Kvůli NIE a rezidenční kartě jsem byla na stanici Delegación del Gobierno en la Comunidad Autónoma de Canarias. 23. dubna mi byl pak na pláži odcizen mobilní telefon, a to i přesto, že byla pláž plná lidí. Z vlastní zkušenosti tedy doporučuji – pokud už musíte jít do vody a nechat osušku opuštěnou – ležet někde uprostřed pláže, kde je kolem vás více skupinek lidí a pokud nejste na svém místě, vždy strčte mobil do batohu, aby nebyl vidět. Na pláži u záchodů také bývají schránky, kam můžete své cennosti zdarma zamknout. Vhodné je rovněž mobil zabezpečit aplikací proti krádeži, přičemž je pak lépe dohledatelný.
Po krádeži mobilu jsem šla na policii Polícia Local De Las Palmas Cuartel De Santa Catalina v Parque de Santa Catalina, odkud mě poslali do La Islety.

Na La Isletě (severní část Las Palmas) poblíž hradu Castillo de la Luz je Comisaría de Distrito Las Palmas Norte. Pohodlně se sem dostanete například autobusem č. 12. Policisté zde neumí anglicky (téměř jako nikde jinde), ale snažili se být nápomocní a anglicky jsem mohla krádež nahlásit telefonicky. Poté jsem jednala s místními. Bylo to celkem k ničemu a mobil ani čtečku nemám, nicméně v případě, že by jej chtěl někdo ptali se na identifikační číslo, na které se různé obchody v případě prodeje použitého zboží ptají. Slečna policistka mi také doporučila zajít do některých second handů s mobilními přístroji, jakým je například CashConventers, bohužel mé snažení bylo marné.

Jak jsem již psala v medailonku, další návštěvu policie jsem podnikla kvůli pokutě. 1. května jsme si v autopůjčovně Trima pronajali vůz a vydali se na Roque Nublo. Počasí bylo krásné a vzhledem k tomu, že byl svátek, mělo podobný nápad spoustu dalších lidí, takže bylo těžké zaparkovat. Na parkovišti sice bylo místo, nějaký „šmoula“ ale zaparkoval tak „šikovně“, že nebylo možné sem vjet, tudíž jsme auto nechali u krajnice, jako všichni ostatní, neboť zde nebyla žádná zakazující značka. K našemu překvapení nás za stěračem po hodině čekal lístek s pokutou (la multa) na 100€, v případě nezaplacení do 20 dní 200€!
Dost se mi to nezdálo, tudíž jsem se poptala a vyrazila s „reklamací pokuty“ – předem připraveným dokumentem, kde ve španělštině hájím svá práva a odvolávám se, na úřad Dirección General De Tráfico. Zde mi bylo sděleno, že si nejprve musím sjednat schůzku. Tak jsem i přes internet zde udělala a hned další den se šla hájit. Paní mi však sdělila, že „mám plné právo se odvolat“, nicméně musím se dostavit v jimi stanovený den a čas ke komisi, a pokud se ta ujedná, že nemám na odpuštění pokuty právo, budu platit plných 200€ nehledě na to, zda již uběhlo či neuběhlo 20 dní. Asi je vám jasné, že jsem se sklopenými uši radši zaplatila poloviční částku hned na místě. Obávám se, že to samé doporučuji i vám, ani nemusíte na policii, platit můžete i na poště, na pobočkách banky Santader, přes internet, či na autobusových nádražích.

Kdo má chuť si pro „pobavení“ přečíst mou obhajobu, zde je její celé znění: