Pokaždé, když má někdo z naší party narozeniny, snažíme se podniknout něco nového. Většinou za tímto účelem navštívíme Plzeň. A jelikož jsme tentokrát pořádali oslavu Elišce, která ráda střílí (a výlet na střelnici už dostala k Vánocům od svého přítele Štěpána), volba padla na místní Laser Game.

Aréna se nachází od centra směrem na Lochotín (resp. nad Lochotínem), u Alberta doprava, na kruháči třetí výjezd a první možná odbočka doprava (více méně parkoviště ve směru výjezdu z OFTY). Nebudeme si nic nalhávat, jsem ženská, svým orientačním smyslem můžu přispět asi jako vybitá GPSka, ale na oficiálních stránkách máte cestu popsanou dost podrobně, dokonce dle způsobu dopravy.

Zdroj: Mapy Google: Sokolovská 2120/78, Plzeň. [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: <https://www.google.cz/maps/place/Sokolovsk%C3%A1+2120%2F78/@49.7608544,13.3609317,

Cena sice pro studenta není nijak extra příznivá (od 75 do 225 Kč podle počtu hráčů – u dospělých je to podobné za pouhých 15 minut), ale musím uznat, že za průměrné peníze je to hodně muziky. Navíc se není čemu divit, vzhledem k tomu, jak jsou ty vesty pro hru drahé. V případě častějších návštěv může být výhodné zakoupení členské karty.

Co se týče samotné hry, je zde hned několik variant. Můžete hrát na týmy (teammatch), všichni proti sobě (deadmatch), revolver (odečítání bodů při střelbě mimo – pro mě a asi i obecně pro holky nic moc) a další. Na začátku vám vše vysvětlí. Vyzdvihnout můžu také pojmenování hráčů – viděla jsem tu například Terminátora, Predátora, Batmana, Listera apod. Na začátku se rozmístíte v tmavé aréně a po signálu započaté hry více méně střílíte po všem, co se hne a svítí. Body navíc můžete získat nejen za zastřelení protivníka, ale také za zničení hnízda parazitů (či něčeho podobného). Ve chvíli, kdy vás zastřelí, vaše vesta se na 5 vteřin zhasne, ale poté opět obživnete.

Hru si rozhodně rezervujte – zvlášť, chystáte-li se na laser game o víkendu. Rezervace je možná jak po telefonu, tak i elektronicky. Další doporučení je vzít si pevné boty a tmavé, pohodlné oblečení. Osobně můžu doporučit i náhradní triko (proč, se dozvíte dále). Pokud vás navíc tento „sport“ chytne, můžete se zúčastnit turnajů, které jsou zde pravidelně pořádány.

Jelikož byl víkend (konkrétně sobota 22. 3. 2014), měli jsme štěstí, že jsme se na dvě hry vůbec vtěsnali. A myslím, že to bylo tak akorát. Na místo jsme víceméně trefili, ačkoliv nás vzhled budovy (a Salon pro psy Pudlinka, kolem kterého jsme po schodech procházeli) celkem zarazil. Lze to místo označit jako „zapadlé“.

Při vchodu nás uvítala velká tmavá místnost s moderním nábytkem. Dostali jsme klíčky od skříněk, kam jsme si odložili věci, ale také instrukce ke hře. Vybrali jsme si vesty dle názvů oblíbených postav (já byla Terminátor) a týpek nám zdůraznil, abychom nenaráželi zbraněmi do vest. „Nejsem blbá,“ prolítlo mi hlavou. Ale musím přiznat, že to není tak jednoduché. Když už se při běhu do hrudi zbraní nemlátíte sám, alespoň se s někým srazíte. Ono navíc běhat asi ani nejlepší taktika. Navíc ať už běháte či ne, těch 15 minut je zabíračka a naštěstí to neutíká tak rychle, jak by jeden čekal, takže jsme z arény vylezli tak trochu zpocení a přítel s dvojnásobným nosem, protože se při rychlé otočce vrhnul přímo do náručí kovovému sloupu.

Po hře nám byly na televizi ukázány výsledky. Hned jsme si dali další hru, ovšem s tím rozdílem, že jsme všichni svítili stejnou barvou (předtím jsme byli rozlišeni). Musím uznat, že jsem si to vážně užila a nejen já. Po hře jsme dostali všichni papírek s vlastními výsledky (viz obrázek), kde bylo i rozepsáno, kolikrát mě kdo zastřelil, kolikrát jsem koho zastřelila já, kolik ran jsem vystřelila (a kolik z nich padlo vedle), ale také, zda jsem zničila všechna hnízda parazitů. Chlápek, který si všiml přítelova nosu, ho chlácholil tím, že tam snad už někoho odvážela i sanitka (už chápu, proč je pro děti nutný doprovod dospělého).

Celý proces tedy dohromady trval cca třičtvrtě hodiny, ale najednou dvě hry vážně stačily. Přítel si jako jediný vzal náhradní tričko, takže jako jediný z nás vyrazil do města více méně jako člověk.

Takže vřele doporučuji!