Buzz/[buzz] – Anders de la Motte

Buzz je již druhou z trilogie knih. V prvním díle s názvem Game jsme se seznámili s tajemnou Hrou, která rozhodně není virtuální a následky neuposlechnutí pravidel znamenají skutečně velké problémy. V druhé knize se Henrik Peterson opět zaplete se Hrou, nicméně tentokrát si je jistý, že to on je na koni. Jak jen se plete…
Zdroj: Game: Buzz – Anders de la Motte: Databáze knih [online]. In: . [cit. 2018-12-31]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/game-buzz-166293

Autorem knih je Anders de la Motte – bývalý švédský policista, který čerpal rovněž ze svých zkušeností při práci ochranky v jedné z největších IT firem. Ve svých knihách poukazuje na nebezpečí zneužití informací, ale rovněž šíření nepravdivých informací za účelem vyvolání paniky a ovlivňování lidí. De la Motte sice nyní pracuje jako mezinárodní konzultant bezpečnostních služeb, ale se psaním rozhodně nekončí.
Henrik Peterson se stále schovává v zahraničí a myslí si, že Hra už dávno ztratila pojem o tom, kdo a kde vůbec je. Na svých cestách potká Annu Argosovou, se kterou se zaplete, ale má pocit, že je na ní něco podezřelého. Do opravdových potíží se dostane tehdy, když je obviněn z její vraždy.
Když je poslán zpět do Švédska, rozhodne se vraždu své známé prověřit sám, a to tím, že se nechá zaměstnat v její firmě, Argos Eye. Použije ale cizí identitu, což ho dostane do dalších problémů.
Má zkušenost:
Ačkoliv kniha obsahuje zajímavý koncept firmy Argos Eye, příběhově je trochu nudnější, než první díl.
Stejně jako v prvním díle se zde střídá vyprávění Henrika a jeho sestry, použito je zde spoustu amerikanismů.
Úroveň hltání: 3,5/5
 

Vysoké Tatry

Týdenní dovolená ve Vysokých Tatrách – zní to jako sen. Krásná příroda, kam se podíváš, pár menších výšlapů, čerstvý vzduch a hlavně odfrknutí od každodenního stereotypu. Ale i takovou pohádku vám může narušit počasí. My, byť jeli v červnu, měli na počasí vyloženě smůlu a na nepřesnou předpověď ještě víc, ale i tak jsme si pobyt užili. Budiž tento článek návodem od laika laikům, na co si dát pozor, co si sbalit, i co jiného podniknout, když vám klima zrovna nehraje do karet.
V rubrice naleznete i další články, třeba o našich třech výšlapech (#1#2#3), o Spišském hradu, o Čachtickém hradu, či o Tatranské Lomnici – místě našeho pobytu. Pokračování textu „Vysoké Tatry“

 

Čachtický hrad

Při dovolené ve Vysokých Tatrách s ubytováním v Tatranské Lomnici, jsme podnikli tři výšlapy (články zde #1#2#3), ale kvůli počasí jsme byli „donuceni“ dát si dny volna a rovněž předčasně ukončit naši dovolenou. V jednom z těchto dní jsme se vydali k nedalekému Spišskému hradu, cestou domů jsme zase navštívili Čachtický hrad. O tom, jak náš výlet ke zřícenině známé hlavně díky Alžbětě Báthory vypadal, si můžete přečíst v následujícím článku.

Pokračování textu „Čachtický hrad“

 

Vysoké Tatry: výlet #3 Popradské pleso – Symbolický cintorín – Vyšné Hágy

Dovolenou ve Vysokých Tatrách jsem lehce podcenila. Vzhledem k počasí jsme během šesti dnů pobytu podnikli „pouze“ 3 výlety: 1) Skalnaté pleso – Téryho chata – a zpět (12 km), 2) Štrbské Pleso –  Vodopád Skok – Capie pleso – a zpět (13 km), 3) Stanice Popradské pleso – Symbolický cintorín – Popradské pleso – Sedlo pod Ostrvou + Ostrva – Batizovské pleso (kvůli počasí vynecháno) – Vyšné Hágy (15 km), ale byť se nejednalo o dlouhé trasy, stoupání nám dalo skutečně zabrat. Bydleli jsme v Tatranské Lomnici, ale podívali jsme se i do dalších osad a rovněž jsme si udělali půldenní výlet na nejrozsáhlejší hradní zříceninu ve střední EvropěSpišský hrad a cestou domů jsme navštívili Alžbětu BáthoryČachtickém hradě.  V tomto článku si přečtěte o strastiplné cestě opět zaviněné počasím, či o pro mě nejsilnějším zážitku ze Symbolického cintorínu.

Pokračování textu „Vysoké Tatry: výlet #3 Popradské pleso – Symbolický cintorín – Vyšné Hágy“

 

Vysoké Tatry: výlet #2 Štrbské Pleso – Capie pleso

Dovolenou ve Vysokých Tatrách jsem lehce podcenila. Vzhledem k počasí jsme během šesti dnů pobytu podnikli „pouze“ 3 výlety: 1) Skalnaté pleso – Téryho chata – a zpět (12 km), 2) Štrbské Pleso –  Vodopád Skok – Capie pleso – a zpět (13 km), 3) Stanice Popradské pleso – Symbolický cintorín – Popradské pleso – Sedlo pod Ostrvou + Ostrva – Batizovské pleso (kvůli počasí vynecháno) – Vyšné Hágy (15 km), ale byť se nejednalo o dlouhé trasy, stoupání nám dalo skutečně zabrat. Bydleli jsme v Tatranské Lomnici, ale podívali jsme se i do dalších osad a rovněž jsme si udělali půldenní výlet na nejrozsáhlejší hradní zříceninu ve střední EvropěSpišský hrad a cestou domů jsme navštívili Alžbětu Báthory v Čachtickém hradě. V tomto článku si můžete přečíst o našem druhém výletě k Capiemu plesu. Pokračování textu „Vysoké Tatry: výlet #2 Štrbské Pleso – Capie pleso“

 

Vysoké Tatry: výlet #1 Skalnaté pleso – Téryho chata

Dovolenou ve Vysokých Tatrách jsem lehce podcenila. Vzhledem k počasí jsme během šesti dnů pobytu podnikli „pouze“ 3 výlety: 1) Skalnaté pleso – Téryho chata – a zpět (12 km), 2) Štrbské Pleso – Vodopád Skok – Capie pleso – a zpět (13 km), 3) Stanice Popradské pleso – Symbolický cintorín – Popradské pleso – Sedlo pod Ostrvou + Ostrva – Batizovské pleso (kvůli počasí vynecháno) – Vyšné Hágy (15 km), ale byť se nejednalo o dlouhé trasy, stoupání nám dalo skutečně zabrat. Bydleli jsme v Tatranské Lomnici, ale podívali jsme se i do dalších osad a rovněž jsme si udělali půldenní výlet na nejrozsáhlejší hradní zříceninu ve střední EvropěSpišský hrad a cestou domů jsme navštívili Alžbětu BáthoryČachtickém hradě. V tomto článku si můžete přečíst o našem prvním výletě k Téryho chatě.

Pokračování textu „Vysoké Tatry: výlet #1 Skalnaté pleso – Téryho chata“

 

Adršpašské skály

Při mém výletu do Polska (můj itinerář s tipy a radami zde), kdy jsem navštívila Kraków, koncentrační tábor v Oświęcimi, zábavní park EnergylandiaGliwice a Wroclaw, jsem blízkosti hranic využila a po cestě zpět domů jsem se zastavila i v Teplicích nad Metují. Zde jsem měla ubytování a vydala jsem se rovněž do Adršpachu, abych mohla obdivovat krásy Adršpašských skal. A musím říct, že jsem ze scenérií, které jsem znala akorát kreslené z Večerníčku O loupežníku Rumcajsovi, byla skutečně nadšená.

Pokračování textu „Adršpašské skály“