Na počest kamarádčiných narozenin byl naplánován wellness víkend v Praze. S tímto víkendem byla spojena i návštěva Muzea čokolády Choco-Story spolu s vytvořením vlastního výrobku a degustací. Moc se nám tam líbilo, ale je pravda, že jde trochu o klamavou reklamu… (více v článku v odstavci Má zkušenost)

Lístek do Muzea čokolády jsme zakoupily na Slevomatu. Jedná se o vstup do muzea + workshop, kde je možné si vytvořit vlastní výrobek. Cena pro dospělého je 299 Kč, pro dítě 6-15/studenta/seniora je lístek za 199 Kč. Workshop pro dospělého jinak stojí 199 Kč + vstup do muzea 270 Kč (pro děti/studenty/seniory je to 99 + 199 Kč). Samozřejmě je možné domluvit i skupinovou prohlídku či skupinový workshop se slevou. Otevřeno je každý den od 9:30 do 19:00, ovšem poslední workshop začíná v 17:30.

V muzeu se postupuje dle historie, kde se nejprve seznámíme s Aztéky a jejich způsobem výroby a požívání čokolády. Můžete si „potěžkat“ 50-kilogramový pytel, který zvedali plantážníci asi stokrát denně a dále ochutnat 5 druhů čokoládových penízků – bílou, mléčnou, hořkou (z Belgie) a dále dva druhy hořké čokolády z Kostariky a Vietnamu, které mají téměř stejný obsah kakaa, ale jejich chuť je diametrálně odlišná, neboť u výroby čokolády jde i o to, v jaké půdě jsou kakaové boby pěstovány. Odnášet si čokoládu domů samozřemě není možné. Také se dozvíme, co je to Molinillo a zhlédeme krátký film o čokoládě. Dále jsou už různé čokoládové figurky a značky čokolády, na interaktivní tabuli je možné se podívat na čokolády v dané zemi a daném roce. Samozřejmě nechybí ani historie čokolády na území ČR. Na konci muzea je možné se vyfotit s maskotem Choclalou nebo si prohlédnout šestimetrový čokoládový vodopád, který je prý nejdelší v ČR.

Dále je kažou půlhodinu ukázka výroby čokoládových pralinek. Zde je i vysvětleno, jak se která čokoláda připravuje. Z kakaových bobů je možné vyrobit kakaovou hmotu, kakaový prášek a kakaové máslo. Kakaový prášek se dává pouze do nekvalitních čokolád. Do kvalitních se dává kakaová hmota a kakaové máslo, s přidáním sušeného mléka a cukru vzniká mléčná čokoláda. Bez sušeného mléka je to hořká čokoláda. Bílá se vytváří z kakaového másla, sušeného mléka a cukru, kakaová hmota chybí. Vytvořené pralinky bylo možné ochutnat. Výklad byl v češtině i angličtině.

Při workshopu mají dospělí možnost vybrat si jednu ze tří variant – výroba čokoládových karaxů (kolečka), výroba truflí (lanýže), či výroba čtyř menších čokoládových tabulek. Pro všechny varianty je možné použít hořkou, mléčnou či bílou čokoládu a dozdobit různými oříšky, sušeným ovocem, lentilkami a čokoládovou rýží či děti/studenti/senioři vyrábí velkou čokoládovou tabulku, kam kreslí panáčka Choclalu a mohou ji dozdobit lentilkami. Výrobek si účastníci samozřejmě odnesou domů.

Při vstupu do muzea je nutné projít skrz čokoládovnu, kde je možné nakoupit spoustu výrobků od marcipánu přes trufle, čokoládové nářadí a bonbóny až po čokoládová prsa/penisy. Ceny jsou poněkud vyšší, je zřejmé, že je tento byznys zacílen hlavně na zahraniční turisty, o čemž svědčí i to, že jsou všechny popisky v různých jazycích. Přímo v obchodu je možné pozorovat i výrobu domácího marcipánu či výrobu bonbonů.

Zdroj fotek: vlastní

Až na několik výtek, které mám, se mi v muzeu i čokoládovně líbilo.

Hlavní výtka je klamavá reklama – jak na Slevomatu, tak na jejich stránkách. Píše se zde, že můžeme sníst čokolády, kolik můžeme (all you can eat), ale to není až tak pravda. Dostaly jsme akorát dvě (výborné!) trufle na začátku, pak v muzeu je možné jíst čokoládové penízky a nakonec jedna čokoládová pralinka s lískooříškovým nugátem při předváděčce. Toť víceméně vše (my ještě dole v obchodě uprosily paní, která vyráběla marcipán, o ochutnávku).

Dále nás opravdu zamrzelo a překvapilo, že studentský a seniorský lístek je stejný jako dětský. Ano, jak senioři, tak studenti mají jedinou možnost – nakreslit čokoládového panáčka, vylít tabulku čokoládou a dozdobit lentilkami. A to i přesto, že nám paní na recepci říkala, že je možné použít nejen lentilky, ale i ostatní ozdoby. Dokonce nebylo ani možné připlatit tu stovku a mít tak „dospělý“ lístek.

Při dohledávání informací jsem zjistila, že rozhodně nejsem jediná, komu tyto věci vadí. A obchod očividně nedělá nic, aby to napravil.

V muzeu se mi jinak líbilo, ačkoliv je docela malé a krátké. Hlavně se mi líbila předváděčka výroby pralinek. I obchod byl hezký, já zde koupila příteli čokoládové nářadí – klíč (za 45 Kč) a rodičům čokoládové sirky (za 55 Kč). Jinak jsou ceny ale podstatně vyšší.