Ve svém věku (21 let) bych nečekala, že se někdy ocitnu v lázních – nemyslím wellness, ale skutečné lázně s procedurami. Jsem ráda, že se tak nestalo kvůli zdravotním potížím, ale dobrovolně, a vtipné na tom je, že jsem v lázních v Teplicích, ačkoliv Mariánské Lázně mám 2 km od baráku. A právě v Teplicích jsme s Tomem po nakrmení zmlsaných lázeňských veverek nakrmili také sebe a to v pivovaru/restauraci Monopol.

Zdroj: Ústecký kraj: Monopol Teplice. Pivní.info [online]. [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: <http://pivni.info/pivovary/ustecky-kraj/1448-monopol-teplice.html>

Teplický pivovar Monopol byl původně, kolem roku 1850, znám jako Varieté u Labutě (na jedné ze zdí pod balkonem se stále vyjímá nápis Variete zum Schwan). Název Monopol budova získala za totalitního režimu, kdy se zde prodávaly lahůdkové potraviny. Poté byl dům přestaven na restauraci s vlastní výrobou piva, ale také ubytováním přímo nad restaurací. Restaurace byla zrekonstruována v prvorepublikovém stylu, který si můžete užít nejen při běžném posezení, ale například také při silvestrovské veselici, při které budou hodnoceny i dobové kostýmy hostů. Kromě Silvestra je zde ale mnoho akcí nejen v rámci zábavního programu, ale také pro občerstvení. O Vánocích či Velikonocích si můžete dát speciální pivo a v tomto týdnu je zde Svatomartinská akce – menu pro pořádné strávníky (předkrm, polévka a roláda z husy + svatomartinské víno). Restaurace je až na salonek (pro cca 35 lidí) nekuřácká!

Součástí celého komplexu je tedy hotel, restaurace, ale také pekárna, kde se pečou a vytváří dezerty i pečivo, které si můžete dát v restauraci a k tomu i kavárna, kde si také můžete posedět. Jen škoda, že některé rubriky na webových stránkách jsou stále ve výstavbě, ale nápojové i jídelní lístky zde najdete. Navíc si zde můžete zakoupit kromě pivních suvenýrů také exkurzi, kde vás s nimi seznámí.

Více fotek naleznete zde.

Monopol se nachází v samém srdci Teplic blízko lázní i nákupní zóny. Konkrétně na Masarykově třídě 42.

Zdroj: Mapy.cz: Pivovar Monopol [online]. [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: <http://mapy.cz/zakladni?x=13.8283799>

V pivovaru se nám moc líbilo. Mají tu na výběr nejen mnoho vlastních piv (třebas i čtrnáctistupňová, či višňové), ale také domácí limonády. Byli jsme tu hned dvakrát – pro příjemné posezení u piva a další den na oběd. K tomu nám dokonce hrál i umělec na klávesy, ačkoliv bylo poněkud komické, že hned za ním stálo piano.

Na pivu jsme zde byli v pátek večer, takže lokál celkem praskal ve švech a byly obsazeny všechny stoly včetně těch nahoře na balkoně. Nahoře je také salonek pro větší skupiny, firemní večírky apod. Co mě příjemně překvapilo, je to, že jsme si k pivu mohli objednat přílohu (bramboráčky) a nesetkali jsme se s žádným odporem, jak tomu často v restauracích při objednání přílohy bez jídla bývá. Ještě více mě potěšilo, že je restaurace nekuřácká.

Oběd nemohu oznámkovat jinak než na jedničku. Jídla mají v lístku poskládaná rovnou s přílohami a věřím, že ačkoliv to není klasické „vepřový řízek, kuřecí řízek“ vybere si každý. I ceny mají celkem příznivé. U jídla mi trochu chyběla zeleninová obloha, ale to může člověk napravit dokoupením grilované zeleniny. Zážitek jsme završili bezkonkurenčním tiramisu, přičemž jedna porce bohatě vystačila pro dva.

Navrch musím dodat, že obsluha zde byla oba dny velice milá a příjemná a také se mi líbí, že mají číšníci uniformy. Prostě a jednoduše profesionalita.

Nejlepší steaky s největším výběrem v okolí Mariánských Lázní? Bezkonkurenčně v restauraci MES AMIS v Plané u Mariánských Lázní!

Zdroj: Restaurace Mes Amis Planá: Fotogalerie – Pohledy zvenku [Foto]. Dostupné z: <http://www.mes-amis.cz/index.php/photogal/category/2-zvenku>

Adresa rodinné restaurace s tradicí od roku 1999 je Dukelských hrdinů 105, Planá u Mariánských Lázní, tedy hned u náměstí. Mes Amis se skládá z restaurace (denně 11-23 hodin), baru se salonkem (kapacita 30 míst), kde si můžete dát steaky (denně od 18 do 2 hodin do rána) a privátní pivnice s terasou. Zde bohužel nevím, jak je otevřeno, ale v případě telefonické domluvy je možné si salonek s kapacitou 18 míst objednat.

Spodní restaurace je takového útulného, venkovského stylu – dřevo a zelená, na zdech visí staré hodiny a usadit se můžete na židlích či lavicích. Rozvozu se zde sice nedočkáte, ale jsou ochotni vám objednávku zabalit s sebou. Jídelní lístek naleznete zde.

Zdroj: Restaurace Mes Amis Planá: Restaurace [Foto]. Dostupné z: <http://www.mes-amis.cz/index.php/restaurace>

Z velké nabídky steaků si můžete vybrat ve steak baru, kde je ke každému steaku automaticky servírovaná i směs zeleniny a toasty. Vybrat si pochopitelně můžete stupeň propečení a také i nějakou další přílohu – v nabídce jsou saláty, speciálně osmažené brambory, ale případně vám přinesou jídlo i přílohy z restaurace. Ve steak lístku můžete zašátrat zde. Vždy je ale lepší se sem telefonicky či osobně objednat.

Zdroj: Restaurace Mes Amis Planá: Bar [Foto]. Dostupné z: <http://www.mes-amis.cz/index.php/bar>

Zdroj: Mapy.cz: Planá, Dukelských hrdinů 105 [Výstřižek]. Dostupné z: <http://www.mapy.cz/zakladni?source=addr&id=10530295&q=Plan%C3%A1%2C%20Dukelsk%C3%BDch%20hrdin%C5%AF%20105&l=1&x=12.745757&y=49.867969&z=15>

Měla jsem možnost jíst několikrát v restauraci a dvakrát i nahoře ve steak baru a pokaždé jsem byla spokojená. Hlavně z těch steaků, protože ne všude dokáží udělat dobrý steak. Přítel si sem po fiasku v Bavárce přijel spravit chuť a zvládl sám 500 g vysoký roštěnec. Poprvé nás zde bylo 12, podruhé 7, ale všichni jsme si pochutnali. Dobrou mají i zeleninovou oblohu. Sice byla zdejší servírka v druhém případě silně zmatená a její přístup nebyl zrovna profesionální, ale asi zde nebyla moc dlouho (a navíc jsme holt nároční hosté), takže se nás ujala její kolegyně a vše bylo v pořádku. Také cesty jsou přijatelné (např. těch 500 g výborného hovězího stojí pouhých 269 Kč!).

Prostě a jednoduše – pokud si chcete dát pořádný, šťavnatý steak, víte kam jít!

Zajisté jste si už všimli, že restaurace jsou povinny uvádět alergeny, které jsou v jídlech obsaženy. Například v České hospůdce se zvýšil nejen počet jídel, ale také ceny. Také v mé oblíbenné Pizza Restauraci Piccolo rozšířili nabídku jídel. Na jednu stranu mívá rozšíření nabídky úspěch, na druhou stranu jakoby tím pizzérie zrazovala své italské zaměření. Já ale nejsem žádný pizzamilovník, takže je to pro mě změna spíš k lepšímu a alespoň se do svého oblíbeného lokálu budu častěji vracet…

Zdroj: Facebook: Restaurace Piccolo [Foto]. Dostupné z: <https://www.facebook.com/205698589509482/photos/pb.205698589509482.-2207520000.1422702353./263738537038820/?type=3&theater>

Pizzerie se nachází v Mariánských Lázních v Nerudově ulici 291/1. Jak dlouho je zde situována, ale netuším. Minimálně 10 let ale určitě. Prostory jsou útulné, je zde přítmí a sedět můžou zákazníci v oddělených dřevěných boxech, takže mají soukromí. V létě se můžete pohodlně usadit na venkovní terásce (pro cca 20 lidí). Kouřit se v prostorách sice smí, ale kupodivu to není v ostatních boxech nijak zvlášť cítit! Velkou výhodou je i Pizza-okýnko, kam si můžete zajít pro pizzu či jinou mňamku a odnést si ji domů. S rozvozy si bohužel až tak jistá nejsem a na internetu jsem nic nenašla. Z poledního menu má sice Piccolo na výběr vždy pouze jedno jídlo, cena s polévkou je ale krásných 95 Kč. Rozpis na celý týden vždy najdete na facebookovské stránce v timelinu. Vlastní stránky jsem bohužel nedohledala, ale na nový jídelní lístek se můžete podívat rovněž na facebooku, tentokrát ve fotkách. Otevřeno má restaurace každý den od 10:30 do 22 hodin.

Zdroj: Mapy.cz: Nerudova 291/1. Dostupné z: <http://www.mapy.cz/zakladni?x=12.6998996&y=49.9648567&z=15&q=Nerudova%20291%2F1>

Zdroj: Facebook: Restaurace Piccolo [Foto]. Dostupné z: <https://www.facebook.com/205698589509482/photos/pb.205698589509482.-2207520000.1422702353./206348712777803/?type=3&theater>

Jedla jsem zde už několikrát a pokaždé jsem si pochutnala! Dávám si zde ráda česnečku (za pouhých 20 Kč!), výborné mají i ragú, o těstovinách či gnocchi nemluvě. Navíc vám k jídlu dají také malé buchtičky (ze stejného těsta, ze kterého dělají pizzy) s bylinkovým máslem. Pizzu jsem odsud měla jen párkrát a pokaždé jsem byla spokojená, ale jak už jsem zmínila – pizzy si obvykle nedávám, takže jen těžko mohu porovnávat. Akorát čokoládové fondue, které jsme tu měli jednou, nebylo nic moc. Myslím si, že za malé peníze se tu výborně najíte a jídlo je vždy i hezky naservírované. Navíc za ta léta, co sem chodím, zde obsluhují stále ty stejné tváře, se kterými jsem velmi spokojena a je fajn vědět, že ony tu jsou také spokojeny (jinak by asi změnily lokál). Vracím se sem moc ráda a hlavně to tu beru i jako takovou kavárnu, ve které si dám nějakou tu ňamku, ne jako restauraci, kam se jde jednou za dva měsíce, když se něco slaví.

Nemám ve zvyku psát špatné recenze. Na druhou stranu by recenze měla být pravdivá!

Přítel vždy (říká, že 8 let) chodil na jídlo do „Bavárky“, tedy Restaurace Bavaria. Byl už tam štamgastem, takže se znal nejen s obsluhou, ale také s kuchaři. Mě tam vzal třikrát a vždy jsem byla minimálně lehce zklamaná.

Zdroj: BAVARIA | Pension – Restaurace: Pension. Dostupné z: <http://www.restauracebavaria.cz/index.php/pension>

Restaurace a Pension Bavaria se nachází v Mariánských Lázních u Antoníčkova pramene (Palackého 305/61). Tento Steak House je rekonstruovaný, ovšem v Mariánských Lázních se nachází již od roku 1993. Od té doby ovšem prošel nejen řadou změn, co se vzhledu týče, ale bohužel obměnil i personál. A jak je známo – restauraci dělá z velké části kuchař.

Pension je hezký, má jedno- a dvoulůžkové pokoje. Za jednolůžák na noc zaplatíte 790 Kč, za dvojlůžák 1290 Kč (ceny jsou včetně DPH, lázeňské taxy a snídaně). Já tu ale nikdy nepřespávala, takže subjektivnější pohled na pension nemohu poskytnout.

Restaurace má opravdu pěkný design – interiér je lazen hlavně do dřevěného charakteru, je zde přítmí a „pouze 8 stolů (včetně míst u baru cca pro 41 lidí při úplné obsazenosti), takže je zde útulno, na večeři při svíčkách ideální. Jsem opravdu příjemně překvapená přehlednými webovými stránkami, především důvtipným plánkem restaurace, ačkoliv rezervace přes plánek mi nefunguje. Není ale nic lehčího než zvednout telefon: +420 608 119 977. Na druhou stranu na Jídelní lístek na webovkách bych moc nespoléhala. Na internetu jsem si vybrala pokrm a v restauraci ho v menu neměli. Otevřeno je denně od 16 do 23 hodin.

Zdroj: BAVARIA | Pension – Restaurace: Pension. Dostupné z: <http://www.restauracebavaria.cz/index.php/pension>

V Bavárce jsem na jídle byla tedy třikrát. Nemohu říct, že by to bylo absolutně nejedlé, ale do restaurace člověk chodí pro pořádný gastrozážitek, pro foodporn. Aby zkusil něco, co ještě neměl, něco, co si doma běžně sám neudělá (popřípadě mu to slečna neuvaří, pánové ), aby jedl v klidu, jídlo si vychutnal a pokud možno, aby nehleděl na peníze. Poprvé jsem zde měla kuřecí ragú a – světe div se – Filet z chlazeného lososa na rozmarýnu! Ragú mě poněkud zklamalo, neboť chutnalo jako Podravka. Ryba, stejně jako brambory, byla dobrá. Nedá se však říci, že bych odcházela mlaskajíc.

Podruhé jsem si dala Gnocchi s kuřecím masem, česnekem, listovým špenátem a smetanou. To už jsem byla spokojenější, ovšem je pravda, že takové jídlo nemám problém si uvařit doma.

Na výročí jsme sem s přítelem zašli opět, neboť se dušoval, že zde měl nedávno ragú a bylo nejlepší! Jela jsem sem proto lehce nabručená, že pochvalou cizího ragú poněkud shodil to mé, ale zároveň i v očekávání, jak se zlepšili. Na ragú jsme čekali 40 minut, což mohu lehce omluvit tím, že restaurace byla celkem plná (nám se však obsluha za čekání neomluvila, byť by to bylo milé). Ragú bylo opravdu pěkně naservírované, čímž je restaurace vyhlášená – opravdu vždy jídlo vypadá skvěle, omáčky i přílohy dokonce servírují v miskách zvlášť. Nesuď knihu podle obalu se však tentokrát ukázalo být spíše negativním příslovím, neboť ragú bylo průměrné. Opravdu umím udělat lepší. Zážitek zkazilo i pravděpodobně balsamico, kterým „zdobí“ zeleninu a pokud ho někdo nemusí – stejně jako já – zeleninu nechává ladem, stejně jako toast, který byl od něj nasáklý. Já si v menu poté nějak nemohla vybrat (právě proto, že jídlo vybrané na internetu jsem v něm nenašla), takže jsem se spokojila s řízečky z vepřové panenky s pepřovou omáčkou a kroketami. Přítel si dal Hovězí bio roštěnec s opečenými bramborami, bylinkovým máslem a grilovanou zeleninou. Řízky byly dobré, o tom žádná, krokety měly nezvyklý válcovitý tvar, což mě příjemně překvapilo, ale byly nedosmažené. Nejspíš domácí výroba z kaše. Při pepření pepřové kuchař pepřem nešetřil, což mi vlastně tolik nevadilo, dát si omáčku dítě nebo někdo, kdo nemá rád pálivé, nadšený by nebyl (já byla na pepřovou zvyklá spíš jako na takové opepřené UHO). Přítel skončil hůře. Opečené brambory byly naprosto vynikající, očividně nějaké malé brambory jen rozpůlené, v kombinaci s pepřovou by mi jako večeře stačily. Roštěnec byl ale extrémně prorostlý, nedal se steakovým příborem pořádně krájet, natož rozkousat. Chuťově byl ale dobrý, stejně jako grilovaná zelenina. Roštěnec přítel vrátil s tím, že ať mu připraví cokoliv, ale není to tak prorostlé. Přinesli mu jiný flák masa, osobně mi přišlo, že chuťově o dost horší než první kousek a alespoň sousto, které jsem ochutnala, rovněž nešlo přespříliš kousat. K tomu Tomovi odnesli bylinkové máslo, které s druhým masem už nepřinesli, ale naúčtovali nám ho.

Za tuto večeři, jsme bez masa, které měl jako omluvu přítel zdarma, platili 510 Kč! Roštěnec přitom stál 199 Kč, takže je dost smutné, že jsme se za 700 pořádně nenajedli.

Na závěr však nechci jen hanit. Ano, já na Bavárku opravdu zanevřela, ale je možné, že kuchař prostě neměl svůj den. Koneckonců to, že byla v době našeho příchodu restaurace plná, o něčem svědčí. A také jsem zahlédla, jak hosté naproti vyřizují servírce pochvalu kuchaři. Navíc webovky s fotkami jsou úžasné, dokonce zde i sem tam najdete nějaký ten recept.

Jednou na mě na facebooku vyskočil článek o nové speciální kavárně v Plzni. Adresu jsem si uložila do poznámek a těšila se, jak tam brzy s někým vyrazím. A pondělní oslava: „Hurá, zkouška z prográmka úspěšně za námi a už tu blbost nikdy nemusím ani vidět!“ ve spojení se slunným počasím vybízela k návštěvě speciální kavárny/čajovny.

Kavárna Perfect World se vyskytuje v Plzni v Pařížské ulici (pár kroků od náměstí Republiky) a upřímně ji je lehké přehlédnout. Uvnitř najdete malou místnost, to ale neznamená, že tu nebudete mít soukromí! Hned u vchodu se můžete přezout do domácích papučí a posadit se třeba na gaučík. Na jedné stěně najdete vypsaná přání (můžete tam přidat i to své), na další zase uvidíte fotky malých černoušků z Afriky (kavárna podporuje projekt Andělé Afriky) a vzhlédnete-li vzhůru, uvidíte kytaru . Ale v čem, že je tedy kavárnička tak speciální? Nejen, že pokrm či nápoj si tu můžete sami připravit (nakrájet si ovoce na fondue, nebo třeba umlít kávu), hlavní netradičnost tkví v tom, že za všechen servis ZAPLATÍTE POUZE TOLIK, KOLIK CHCETE!

Zdroj: Mapy Google: Perfect World [Výstřižek]. Dostupné z: http://www.perfect-world.cz/kavarna/kontakt-na-kavarnu-plzen.php

Zdroj: Perfect World: Galerie Místa se srdcem [Foto]. Dostupné z: http://www.perfect-world.cz/kavarna/galerie.php

Zdroj: vlastní

Kavárna vznikla v březnu v roce 2014, je tedy prakticky ještě v plenkách. Už o ní ale vyšlo několik článků – odkazy na ně najdete na oficiálních stránkách. Není divu – krom zvláštního chodu kavárny je totiž tento podnik určený pro dobrou věc! Část peněz, které zde necháme za návštěvu jde na projekt Andělé Afriky, přispět můžeme také na děti z dětského domova DOMINO v Plzni. Více se dozvíte v tomto videu.

Zdroj: YouTube: Plzeňská kavárna Místo se srdcem [Video]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=b0L-efuzd4Q

V menu najdete různé druhy kávy, čajů, čerstvé mléko, vodu ze studánky, v létě je v nabídce také například mátová limonáda. Ochutnat ale můžete i sójové mléko či kvalitní víno. Zakousnout můžete nějaké slané dobroty, sendvič, domácí sušenky, či si vyberete z velké nabídky domácích dortů a koláčů.

V tomto podniku ale máte možnost účastnit se i speciálních událostí. Každý den jsou zde různé akce. Například promítání filmů, hraní deskových her, či cizojazyčné konverzace. Aktuální seznam najdete vždy na oficiálních stránkách.

Otevírací doba je od pondělí do pátku od 10 do 21 hodin, o víkendech od 15 do 21.

S Jančou jsme se sem vydaly v pondělí 26. 5. 2014. Vzhledem k počasí jsme se osvěžily ledovým čajem (Babiččinou zahrádkou), ale nakonec jsme neodolaly a objednaly si ještě čokoládové fondue s ovocem.

Obsluha byla velmi milá, nabídla nám, zda si občerstvení chceme připravit samy, pustila nám LPčko a zodpověděla některé mé otravné otázky . Můj zážitek umocnilo také to, že jsem zde naprostou náhodou narazila na kamaráda Rudu, kterého znám akorát z FB a naživo jsme se tedy viděli poprvé. Také se mi líbí, že kavárna zde má různé hračky pro děti, stolní hry, ale také spoustu knih. Klidně si můžete výměnou za jinou některou knížku vzít domů.

Zdroj: vlastní

Pokud hledáte klidné místo, kde mají lidé srdce, určitě se stavte v Perfect Worldu. Já se sem určitě brzy podívám a vemu s sebou nějaké společenské hry a staré knihy .

Stále má top restaurace v Mariánských Lázních!

Zdroj: Česká hospůdka Mariánské Lázně: Fotogalerie [Foto]. Dostupné z: <http://www.ceskahospudkaml.cz/fotogalerie.html>

To si to jednou v pozdních hodinách svištím domů autobusem (ano, jela jsem z hospody, ale na mou obhajobu se pozdní hodina rovnala 22:45 – ačkoliv to bude tím, že později autobus nejezdí) a narazím na kamaráda z fotbalu, který jel akorát z práce. Je kuchař v České hospůdce a na základě této informace (+ jídelníčku na oficiálních stránkách) jsme tam hned v sobotu vyrazili ukojit naše večerní chutě.

Česká hospůdka je nově otevřená, zrekonstruovaná restaurace v Mariánských Lázních. Nachází se na schodech v Klíčové ulici v místě bývalé Moravské restaurace Ječmínek. Ačkoliv je hospůdka v centru, je příjemně „zapadlá“ (Klíčová 179, ML), a tudíž se zvládla vyhnout nánosu lázeňských turistů i předražených cen. Navíc je restaurace velmi útulná, což je také důsledek přítomnosti hned několika krbů.

Podnik je nekuřácký (to oceňuji především já), má kapacitu 45 míst a je separovaný na 3 části – klasickou restauraci, salonek s kapacitou 15 míst a na pivničku, kde je instalována i televize. Restaurace také nabízí uspořádání soukromých oslav v salonku, cateringové služby a o svátcích i speciální menu.

Jídla jsou lazena především do české kuchyně a najdete zde i něco malého k zobnutí třeba k pivku. Dále musím vyzdvihnout denní menu – sice jak jsem si všimla, bývají na výběr maximálně dvě jídla, ale nabídku najdete aktualizovanou na těchto stránkách, což je v dnešní době sociálních sítí rozhodně velké plus. Krom toho si v letních měsících budete moci na terásce zakousnout i něco grilovaného.

Do restaurace jsme se vypravili v pěti – já, přítel Tomáš, Eliška, její přítel Štěpán a náš kamarád Martin. Jelikož byl sobotní večer, rezervovali jsme si místa – a dobře jsme udělali. V hospůdce bylo totiž dost plno, i proto jsme museli chvilku čekat, než jsme si objednali.

Servírka byla ale milá – při běhu s nádobím do kuchyně se nám omluvila, že bude hned u nás, sledovala klesající hladiny piva a byla se i poptat na naši spokojenost s jídlem. Vím – člověk si řekne, že to je snad samozřejmé, ne všude se ale s takovým jednáním setká – zvlášť, když máte narváno. Také, jak jsem si všimla, vtipkovala vedle s ruskými hosty, což je v Mariánkách hodně žádoucí dovednost.

Tom si dal na začátek poctivý hovězí vývar a Martin paštiku. Všichni jsme se podělili o zapékanou bagetku s bylinkovým máslem a pochopitelně nezůstalo jen u jedné. To musím určitě vyzdvihnout – mají rozsáhlý výběr příloh (ačkoliv krokety tam nenajdete)! Co se pečiva týče, mají ty bagetky, ošatku domácího chleba, Tomík dostal k polévce housky a také mají topinky – dokonalý arzenál pečiva, který ocení hlavně takový chlebofil, jako je můj přítel.

Jako hlavní chod jsme si dali: hovězí guláš, svíčkovou, 2x masové kousky (3 medailonky – kuřecí, hovězí a vepřové maso) na hříbkovém ragú s bramboráčky a marinované kuřecí prsíčko na smetaně (+ kozí sýr a sušená rajčata) s brambory na loupačku. Vše jsem (samozřejmě ze studijních důvodů) koštla a musím říct, že jsem si pošmákla – a nejen já. Nejvíc mi ale chutnalo mé jídlo (tzn. ty medailonky s houbami a bramboráčky). Maso (hlavně kuřecí) bylo měkkoučké a lahodné, hovězí sice trochu dokrvava, ale kupodivu mi to vůbec nevadilo a bylo také měkké. Bramboráčky byly sice jen 3, ale nakonec jsem byla přejedená tak jako tak a to mi je Tom ještě ochutnával.

Fotky jídla bohužel nemám, protože se náš stůl nejednohlasně shodl, že „fotit si jídlo je trapný“.

Mám-li pro změnu napsat nějaké nevýhody, zde jich pár je: v jídelním lístku se nevyskytuje má milovaná česnečka, jako přílohu nemají ani krokety, ani kaši (avšak v denních menu jsem tyto tři nedostatky viděla napravené), ceny jsou trošku dražší (například ta bagetka je za 45 Kč), ačkoliv to se může zdát hlavně i proto, že jídla jsou ceněna rovnou i s přílohami. Větší výtku mám ale k tomu, že k jídlu nebyla zeleninová příloha. Děti to spíš ocení, matky asi nikoliv. Nu a pak problém může být pro někoho také ten, že se v této lokalitě nedá moc zaparkovat a když už, tak s poplatkem (my večeřeli v 7, takže jsme využili parkování u pošty).

Mám-li vypsat pozitiva: to, že jsou přílohy v jídelním lístku rovnou „doporučené“ beru jako výhodu, zvlášť když jsou tam brány jako příloha i mé milované bramboráčky – s omáčkami (což si doma moc často neuvaříte) jsou naprosto delikátní. Navíc v nabídce najdete spoustu, řekla bych, netradičních „českých“ jídel. Pro příklad uvedu pečenou kachnu na medovině nebo žebírka s medovo-česnekovou omáčkou¹. Krom toho se tu setkáte s milým jednáním, prostředí je velmi příjemné ať už pro rodinnou oslavu nebo rande. Webovky jsou přehledné a je zde kompletní nabídka.

Zdroj: Česká hospůdka Mariánské Lázně: Fotogalerie [Foto]. Dostupné z: <http://www.ceskahospudkaml.cz/fotogalerie.html>

Takže není co řešit – dopřejte svým chutím i svému žaludku kulinářský zážitek a vyražte se nadlábnout do České hospůdky.

Více info i fotek naleznete na oficiálních stránkách.

Jelikož se mi tu líbilo, musela jsem sem vzít samozřejmě i rodiče. Taťka si dal masové kousky na hříbkovém ragú s bramboráčky jako předtím já a Štěpán, já s mamkou tápala a nakonec jsme se rozhodly, že si dáme žebra napůl. Žebírka jsou pečená s medovo-česnekovou marinádou, k nim dostanete domácí chléb a mamka měla další geniální nápad a objednala ještě grilovanou zeleninu. Myslím, že můj žaludek měl orgasmus! Žebírka naprosto na jedničku a zelenina? S Tomem si grilovanou zeleninu při návštěvě restaurace objednáváme často, ale tohle byla fakt pohádka! Myslím, že tam byla paprika, okurka, cuketa, cibule, trochu česneku a hlavně – houby!

No najedli jsme se prostě fantasticky, nebýt mamky split-nápadu, asi by mě z restaurace museli valit. Kuchař Štěpán (můj kamarád) také dostal zasloužené točené.

Aktualizace aneb návštěva #3:

S Tomem jsme zas nevěděli, kam zajít na večeři, tak jsme si opět vybrali náš oblíbený podnik. Dali jsme si zelňačku (s houbami), Tom domácí paštiku s chlebem a jako hlavní chod výpečky na černém pivě s variací knedlíků a já poprvé vyzkoušela hovězí líčka na víně s bramborovou kaší. PANEBOŽE! Myslím, že se mi v puse rozplývalo štěstí a bramboráčky, které jsme si ještě přiobjednali, to dotáhly k dokonalosti! To prostě musíte vyzkoušet!

Každopádně se těším, na jakou dobrotu sem zajdeme příště!

¹ Česká hospůdka Mariánské Lázně: Jídelní lístek. In: [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: <http://www.ceskahospudkaml.cz/menu.html>