O černých historkách jsem chtěla napsat už dávno, ale čekala jsem, dokud se neseznámím i s ostatními variantami. Bohužel se tak zatím nestalo, ale na doporučení to ani nevadí.
Zdroj: Černé historky [Obrázek – vystřiženo]. Dostupné z: <http://cernehistorky.hoj.sk/karta/?id=18#>
Černé historky jsou zábavnou karetní hrou, kterou můžete hrát prakticky kdekoliv a v jakémkoliv počtu, minimum jsou však samozřejmě dva lidé. Jde o to, že máte kartičku s krátkým zadáním. To vás uvede do jakési situace (většinou dost prapodivné) a z vás se rázem stanou detektivové – snažíte se zjistit, co se doopravdy stalo. Jen vypravěč zná řešení a má povoleno odpovídat na vaše otázky pouze „ANO“ či „NE“.
Čas závisí na důvtipu hádajících. Ony jsou totiž historky často dost neuvěřitelné, ačkoliv občas i z historie či podle skutečnosti – ovšem se zavádějícím zadáním.
V balíčku naleznete vždy 50 příběhů. Originálně se černé historky jmenují Black stories. Cena se pohybuje mezi 150 a 250 Kč.
Klasických černých historek už je pět sériií – zde najdete různá krvavá překvapení, ale také příběhy, které jsou až tragicky směšné.
Další čtyři vydání jsou tematické – Příběhy ze středověku, Absurdní příběhy, Skutečné příběhy a Zločin a sex. Zde asi o obsahu nemusím více povídat.
Tato hra je ale velmi úspěšná a tak se tvůrci rozhodli potěšit i děti a vymyslet něco, co by nemělo za následek noční lezení do postele k rodičům. Proto vznikly například také Růžové historky o tajemných ženách a dívkách či Zelené historky plné zvířat, lesů a džunglí. Modré historky jsou zase zaměřené na mořeplavce, piráty a bájné mořské příšery, Zlaté historky upínají svou pozornost k pokladům a zlatu. Poslední, Bílé historky, nás postraší nadpřirozenými jevy a bytostmi.
Zdroj: MINDOK – moderní společenské hry [Obrázek – vystřiženo]. Dostupné z: <http://www.mindok.cz/cz/hry/cerne-historky-2>
Má zkušenost:
Teď přijde velké přiznání – k Černým historkám jsem se sice dostala v Kavenu, lásku k nim jsem však rozvíjela až v práci. Ono když občas čekáte na makra a jako správný pracant nechcete trávit svůj čas na internetu, není moc zbytí. Inu poslouží Skype a pár kolegů se stejným osudem (seknutým kompem) – zas nás nemějte za flákače, občas jmse měli jednu historku rozehranou i tři dny. Dalším velkým přiznáním je, že kromě příběhů „na zkoušku“ naleznete na internetu také první tři díly (ale odkaz sem dávat nebudu, to už by bylo moc 
).
).Také nápovědi z „ANO“ a „NE“ se zvrhly na „SKORO“, „ZKUSI ZJISTIT, CO JE ZA POVOLÁNÍ“ a podobně.
Osobně jsem vyzkoušela Černé historky 1 – 3 a k tomu jeden příběh z bílých. Zadání i řešení mi ale přišlo zdlouhavé a celý příběh by mohl být vymyšlen trochu lépe.
Každopádně je na této hře skvělé, že si můžete vymyslet i své vlastní příběhy, v případě nedostatku těch „pravých“. Já už jich pár vymyslela, zde jedna ukázka:
Zadání: Přitažlivá děvčata stála život dva z osmi mužù.
Řešení: Na Velikonoce šlo 8 chlapcù ve skupince šupat dívky z místní vesnice. Všichni krom dvou, kteří měli večer toho dne řídit, popíjeli. Na konec šli do domu, kam se nedávno přistěhovala nová rodina s překrásnými sestrami. Dívky byly nejen hezké, ale také dobré hostitelky, takže všem nalily panáka a přemluvily dokonce i řidiče, kteří si řekli, že jeden panák je nezabije. Opak byl pravdou – jednalo se o vodku s metanolem. (Ostatní už samozřejmì byli opilí, takže byl metanol zředěn etanolem a nic se jim nestalo.)
***Pozn.: Klasícké řešení historek (alespoň těch černých) je zpravidla kratší.
Takže nažhavte mozkovny, protože příběhy, ač třeba reálné, jsou často dost neuvěřitelné a kolikrát právě sarkastická průpovídka, která bylo pronesena spíše pro pobavení obecenstva, byla tím správným řešením.
