Do Chorvatska jsem coby na dovolenou vyrazila s kamarádkou Klárčou. Skrz slevový portál Hyperslevy a cestovku Adrialand jsme autobusem jely do Vodic, kde jsme trávily dny sluněním, nakupováním a jezením zmrzliny a palačinek. Ideální dovolená. Zvlášť, když tady v České republice bylo v tu dobu někde třeba jen 10°C. Třešničkou na dortu byl výlet do Národního parku Krka.

Vodice jsou krásné město nacházející se v Severní Dalmácii. Nachází se asi 11 km severozápadně od velkého města Šibenik a navzdory tomu, jak je rozlehlé, zde žije pouze něco přes 5 tisíc obyvatel. Najdete zde dlouhou převážně oblázkovou pláž s moly, ze kterých je hezký přístup do vody. Ale pozor! Jsou zde mořští ježci. Doporučuji si tedy s sebou vzít boty do vody. Pláž v okolí Olympia (tam jsme byly my) není tak přeplněná, ale také zde nenajdete mola se schůdky do vody, díky kterým se ani nedotknete dna. To vám sice pláž v okolí hotelu Punta umožní, ale zase je přeplněná. U ní se mi velmi líbilo zařízení, díky kterému se mohou pohodlně koupat i vozíčkáři. Tak či tak, voda je průzračná. Podél pláže je spoustu stánků se zmrzlinami i suvenýry, ale půjdete-li více do města, směrem k přístavu, budou ceny ještě příznivější. Nakoupit můžete různé magnety, klíčenky, keramiku domů, náramky, kabelky oblečení, boty, ručníky, mušle i tradiční alkohol. K nákupům je toho prostě spousta a k ochutnávání také. Vřele doporučuji nejen výbornou zmrzlinu (přibližně za 6 Kn), ale i obrovské palačinky.

Ačkoliv se město zaměřuje převážně na turismus, je příjemné se zatoulat dál od přístavu alespoň do centra města a užít si stínu místího parku, či si prohlédnout kostel sv. Kříže ze 17. století.

Ve Vodicích také můžete navštívit Aquarium, které má otevřeno od 10 do 22 hodin, (ale mezi 13 a 17 je zavřeno) a za prohlídku zaplatíte 25 Kn, či Aquapark, kde jistě zabavíte nejen své děti. Jsou zde různé nafukovací trampolíny i klouzačky, za půl hodiny zaplatíte 30 Kn, za hodinu 40 Kn, je zde ale i možnost celodenního dovádění. U Aquaparku je pláž poněkud hezčí, je zde mnoho sprch hned u vody a také více stánků s občerstvením, ale zato i více lidí. Kousek od Aquaparku je restaurace s číšníky – Čechy. Zabavit se samozřejmě můžete i pravidelnými cestami parníkem, půjčením lodi či šlapadla, a je zde i tobogán.

Hotel Angeli byl skvělý. Hezké pokoje, pořádná terasa a jídlo bylo také dobré. Ráno formou švédských stolů, večer jste si vždy předešlý den vybrali jedno ze tří jídel (jedno z nich bylo vegetariánské). K večeři jste ale nejdřív dostali polévku s pečivem, poté hlavní chod, ke kterému jste si mohli nabrat saláty na různé způsoby, co hrdlo ráčilo a nakonec dezert. Akorát pití k večeři nebylo zdarma. Venku jste je pořádné parkoviště, terasa i zahradní houpačky.

K pláži to bylo cca 400 metrů, k místnímu konzumu ještě méně. Zdejší delegát, Slovák, byl velice milý a příjemný, bohužel si nepamatuji jméno. Za wifi se platilo 5 € na týden (a to i přesto, že na stránkách hyperslevy.cz byla wifi psaná zdarma), ale to není nic hrozného, zvlášť když pak můžete heslo prodat jiným a ještě na tom vydělat . Poslední den jsme sice museli pokoje opustit do 9 hodin, ale nebyl problém si u hotelu nechat zavazadla a jít se před odjezdem autobusu ještě slunit.

O Chorvatsku, kam jsem letos jela na dovolenou s cestovkou Adrialand, jsem zde již psala. Do cílové destinace jsem jela s kamarádkou autobusem. Zde vám přináším tutoriál, jak tuhle cestu přežít a jak v prvé řadě nějaký zájezd vůbec koupit. V dalším článku si můžete přečíst o místě naší dovolené, Vodicích, ale také o blízkém Národním parku Krka, který jsme rovněž navštívily.

Jelikož jsme s kamarádkou Klárou obě vysokoškolačky, máme to krásné privilegium začít zimní semestr až na konci září. Proto se začátek září, kdy (jak jsme doufaly) už se po plážích nebudou válet rodiny s dětmi, zdál být tím nejlepším termínem pro to, abychom si v práci vzaly dovolenou a jely se slunit.

Pro nákup dovolené se nám jako „chudým studentkám“ proto jevily slevové portály jako nejvhodnější (levné pobyty ale naleznete například i na last.cz) a „vyhrály“ to konkrétně hyperslevy se svým zájezdem do Chorvatska včetně polopenze za 3 990 Kč. Kdo by byl ochoten čekat a jet až za týden, měl by to ještě o 800 levnější, ale jet s plným kufrem písku a bez vidiny domova a možnosti si vyprat rovnou do školy, přišlo i mně poněkud hardcore. Těm, kteří se nechtějí probírat všemi těmi slevami, doporučuji Skrz.cz, kde si pomocí filtru nastavíte, co hledáte a jsou tam obsaženy všechny slevové portály. Dobrá je i funkce hlídací robůtek, která vám takové nové slevy posílá přímo na email.

Cesta autobusem nás tam i zpět (z Brna!) nakonec každou vyšla ještě na 1 800 Kč, týdenní poplatek městu na 350 Kč a cesta do Brna z Prahy (a zpět) svozovými autobusy na dalších 400 Kč. To jsme se do té Prahy ale musely pochopitelně ze Západních Čech ještě dostat. Každopádně i po sečtení to byla krásná cena.

Již v obecném článku jsem psala, že kdo může, ať jede autem. Další možnost je samozřejmě i letadlo, pokud na to máte. Nebudu tu psát, že bych podobný zážitek nepřála ani svému úhlavnímu nepříteli, ale žádná procházka růžovým parkem to také nebyla. Z Prahy do Brna jsme 4. 9. 2015 jeli 5,5 hodiny (!), neboť jsme se stavěli pro další účastníky zájezdu. Vím, že jsme cestu měli do Kolína, Kutné Hory, Havlíčkova Brodu,… O přesné trase nás však předem nikdo neinformoval, ani o času výjezdu z Brna. Tohle vědět, jedeme nejspíš vlakem z Mariánských Lázní a ještě si cestou šalinou prohlídneme kus Brna. Zvlášť, když řidiči nastupování dalších občas poněkud zdržovali, aby si stihli zakouřit.

Z Brna jsme po počátečním zmatku (samozřejmě v ten samý čas jelo asi 6 autobusů) odjížděli v půl sedmé. Jeli jsme ale ještě nabrat další dovolenkáře do Bratislavy a poté přes Maďarsko a asi 12 km Slovinska do Chorvatska. Večer nám zpříjemnil film Gympl. Do první cílové destinace (Povljana?) jsme dojeli cca v 6 hodin (5. 9. 2015), do Vodic v 7 ráno. Problém byl v tom, že náš příjezd byl původně plánován na jednu odpoledne a předešlí hosté pokoje opouštěli až v 9. Zaměstnanci hotelu byli naštěstí rychlí, takže jsme se nastěhovat mohli „už“ v půl dvanácté. Jelikož v Chorvatsku pršelo, tak jsme se uchýlili na zastřešenou terasu a tam čekali.

Bylo velké štěstí, že jsme se nerozhodly s Klárčou jet až týden poté, neboť bychom se při cestě domů na hranici potkaly s uprchlíky.

A co si vzít s sebou do autobusu? Zavazadlo bylo povolené do 15 kg. Naštěstí řidiči váhu nekontrolovali, takže jsme těch našich 20 kg s Klárčou propašovaly. Jak už to tak bývá, autobusové společnosti se snaží prodat co nejvíc míst, takže jsou na sebe sedadla nacpaná, což je nepříjemné hlavně pro vysoké osoby. To sice s Klárou není náš případ, ale pohodlné „ležení“ jsme hledaly těžko. Vřele doporučuji si vzít do autobusu tyto potřeby:

1. Nafukovací polštářek za krk

2. Nějaký polštářek (nejlépe hned 3x – za hlavu, pod zadek a na bedra)

3. Deku

4. Koňskou dávku prášků na spaní

To vám sice příjemný spánek rozhodně nezajistí, ale alespoň nebudou vaše pohyby při úniku z autobusu znít, jako by někomu v kole lámali páteř. A také se jako tato oběť snad nebudete cítit. Prostor pro příruční zavazadla nad hlavou je opravdu úzký, takže se vám tam obyčejný batoh nevejde a budete ho muset mít v tom lepším případě pod sedačkou (u některých autobusů to lze), v horším mezi nohama. Jako nejlepší ruční zavazadlo se mi tak jeví plážová taška, která je u moře samozřejmě vhodná i pro jiné účely. Plážovou tašku jsem si – já blbec – bohužel zapomněla vzít, ale k moři, kam jsem si nechtěla brát batoh, který mám normálně na notebook, jsem nakonec nešla s prázdnou. Vyrobila jsem ji z tílka. Stačí otočit naruby, spodek zavázat (lepší je gumička než uzel, neboť uzel vám zmenší objem „tašky“), převrátit nazpět a ramínka jsou jako popruhy od kabelky . Jen budou asi malinko vytahaná.

Zdroj: vlastní

Když se řekne „Chorvatsko“, starší generace může napadnout ještě slovo „Jugoška“. Mě osobně jako první napadne slovo „moře“ a hned poté spojení „typická česká dovolená“. Já jela letos do Chorvatska skrze cestovní agenturu Adrialand, jejíž pobyt jsem našla přes slevový portál Hyperslevy. Do Chorvatska jsme cestovali autobusem a ráda bych vám zde nejen popsala (v dalších článkách skrz odkazy) nějaké tipy, jak tuto cestu přežít, ale také o samotném hotelu a Vodicích, což byla naše cílová destinace. Výlet do Národního Parku Krka byl třešničkou na dortu.

Ne každý už byl někdy u moře, ale jako takovou první dovolenou u moře bych se nebála volit právě Chorvatsko. Je tu relativně levně, česky se víceméně domluvíte, protože nejen, že jazyk je podobný, ale Chorvati se vám skutečně rozumět snaží, a navíc je to poměrně nenáročná dovolená.

Chorvatsko je země patřící do EU, do Schengenského prostoru, takže vám postačí občanka, dětem pas. Velkou část území obklopuje Jaderské moře, včetně cca 1000 větších i menších ostrovů, kam můžete také zavítat. V Chorvatsku žije kolem 5 miliónů obyvatel a zdejší měnou je Chorvatská kuna(HRK) a centy zvané lipy.

Možná jsem to měla jen zažité, ale myslím, že Chorvatsko podražilo – alespoň, co se potravin týče. Sice je to stále ráj pro Čechy, ale dát za jednu z nejlevnějších vod v přepočtu 21 Kč není tak úplně málo. Třeba teď budou Chorvati jezdit k nám, na hory . Doporučuji si vyměnit Koruny za Kuny, neboť u spoustu stánků Eura nechtějí (hlavně u zmrzliny). Směnárny zde ale samozřejmě také fungují. Momentální kurz je kolem 3,6 Kč za Kn. Zmrzlina cca za 6 HRK (ovšem také to jsou pořádné kopečky – na fotce už poněkud zmenšené :D)!

Jinak zde potkáte, jak už jsem zmínila, všude mnoho Čechů, takže ani nadávat se tu pořádně nedá. Když kolem nás poslední den procházel kluk tak kolem pětadvaceti, dost nahlas si krknul. S Klárčou jsme jen obě poznamenaly něco ve smyslu: „To je prase.“ „Děkuji,“ odpověděl a my jednohlasně: „Není zač.“

Vzít si krém po opalování je nutnost! Hned v neděli, tedy první den, kdy jsme se slunily u moře, jsem se parádně spálila. Samozřejmě jsem to musela vyfotit a fotku jsem ten den uložila jako „spálená1“. Ne proto, že byla focena v první den u moře, ale spíš proto, že nejsem zas takový optimista, abych věřila, že jich nepřijde víc. Také, že přišly, ale to už jsem nefotila .

Jsou zde mořští ježci a věřte mi, na tuhle potvůrku šlápnout nechcete, takže doporučuji boty do vody. My je neměly, takže jsme si dávaly pozor a snažily se plavat co nejblíže od břehu (oni jsou stejně více pod kameny). Hrubý nedostatek zapomenutí lze samozřejmě napravit koupí v některém ze zdejších obchůdků, nejlevněji v konzumu, přibližně za 50 Kn. Konzum Tommy (něco jako Coop) má otevřeno každý den od 7 do 22.

Zdroj fotek: vlastní

Vysokoškolákům doporučuji jet buď na konci května, na začátku června či na začátku září, kdy je už pěkné počasí, ale nejsou zde haranti (pardon za ten výraz, ale bezdětní asi pochopí). Rodinám s dětmi doporučuji jet jiné termíny – nechte nám, prosím, alespoň trochu klidu, když na koupalištích je vás přes léto plno. My zde byly v termínu od 5. 9. do 12. 9. 2015 a troufám si říct, že jsme datum trefily krásně. Počasí bylo super, lidí s dětmi zde tolik nebylo a jelikož končila sezóna, natrefily jsme nejen na slevy, ale i na prodavače ochotné smlouvat.

Kdo může, tomu doporučuji jet autem, aby mohl podnikat různé výlety. Vezměte kamarády a určitě se vám to i cenově vyplatí. Klidně jeďte i na blind, všude na nás číhaly nápisy APARTMANY SOBE, takže ubytování pravděpodobně naleznete. Záleží ale nejspíš i na tom, v jakém termínu se rozhodnete jet.

S kamarádkou Klárou jsme coby na letní dovolenou vyrazily do Chorvatska, do Vodic a hotelu Angeli. Cesta autobusem byla celkem strašná, ale stálo to za to. Nejen celý pobyt, ale i výlet do Národního parku Krka.

Hotel vám zprostředkuje za zvýhodněné ceny také různé výlety. My si vybraly výlet do NP Krka, krásný národní park s vodopády (podobné Plitvickým jezerům). NP Krka se vyskytuje v oblasti kolem řeky Krka na ploše 103 km². Národním parkem byl vyhlášen v roce 1985. Naleznete zde hned 7 vápencových vodopádů, ale i další krásy přírody, jako jsou různá jezírka, je zde také 1022 rostlinných druhů a poddruhů a vidět můžete i endemické druhy ryb.

Navštívit můžete také františkánský kostel Panny Marie Visovacké, klášter Matky milostivé a různé vodní mlýny s představením lidových řemesel.

Na vybraných místech se můžete v průzračné vodě i koupat…

Zdroj fotek: vlastní

Jako studentky jsme měly zvýhodněnou cenu za 65 Kn (ostatní platili 90 Kn) a to i včetně cesty lodí z NP do městečka Skradin, které je, stejně jako Vodice, velice zaměřeno na turisty.