Na základě knihy Už mě vidíš od Sharon J. Bolton jsem si sehnala knihu Volavka. A teď nejsem schopna se rozhodnout, která se mi víc líbila, protože obě jsou napínavé, mysteriózní a je těžké se od nich odtrhnout!
Zdroj: Databáze knih: Lacey Flint: Volavka – Sharon J. Bolton [online]. In: . [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/knihy/lacey-flint-volavka-258574
Sharon J. Bolton je britská spisovatelka, která ve svém životě vyzkoušela spoustu druhů zaměstnání. Chvíli žila v Londýně, kde se odehrává i příběh mladé vyšetřovatelky Lacey Flintové, která se má objevit (zatím) ve třech knihách – Už mě vidíš? (2013), Volavka (2015) a Tak to je, tak to bude (2016). Právě v pokračování Volavka je však děj zasazen do vysokoškolského kampusu Cambridge. Autorka píše převážně detektivní thrillery.
Lacey Flintová je tentokrát povolána na tajnou misi. V Cambridge totiž dochází ke spoustě sebevražd a zdejší vedoucí psychologického oddělení, Evi Oliverová, se domnívá, že je na těchto úmrtích něco podivného a záhadného. Lacey tak coby Laura Farrowová proniká do útrob Cambridge, aby vyšetřila, proč tak mladé dívky páchají tak drastické sebevraždy, navíc v takovém počtu. Jenže netuší, že se do případu zaplete víc, než by sama nejspíše chtěla…
Má zkušenost:
Kniha je čtivá a člověk se zde dozví o věcech, o kterých nejspíš ani netušil, že existují – jako například o spolcích, které podněcují druhé k sebevraždě, či o tzv. snuff filmech. Je vidět, že si autorka dala s výzkumem pro knihu opravdu práci.
Není nutné mít přečtenou „předchozí“ knihu Už mě vidíš, ale rozhodně vám neublíží, když budete více znát charakter jednotlivých postav.
V knize se stejně jako v té předchozí střídá ICH forma, tedy vyprávění Lacey, spolu s ER formou, kde se dozvídáme o událostech, které se staly před x lety a s případem úzce souvisí. Navíc se zde ale střídá i ER forma, tedy vyprávění Evi Oliverové a Marka Joesburyho. I proto se mi asi víc líbila první kniha, která není tolik chaotická.
Úroveň hltání: 4/5
