Když člověk projíždí na csfd.cz dobře hodnocené filmy, občas narazí i na nějaký, který třeba ještě neviděl. Osudový dotek mě zaujal hlavně tím, že má 87 % hodnocení, ale přitom v něm hraje Ashton Kutcher, kterého mám spojeného spíše s průměrnými odpočinkovými komediemi. Po zhlédnutí souhlasím, že vysoké hodnocení je oprávněné.

Zdroj: Česko-Slovenská filmová databáze: Osudový dotek / Butterfly Effect, The (2004) [obrázek]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/45608-osudovy-dotek/prehled/>

Na režii filmu z roku 2004 se podíleli Jonathan Mackye Gruber (Nezvratný osud 2) a Eric Bress (Nezvratný osud 2, 4). V hlavní roli se objevil již zmíněný Ashton Kutcher (Mejdan v Las Vegas, Hlavně nezávazně), Amy Smart (Road Trip, Zastav a nepřežiješ 2 – Vysoké napětí) a další. Snímek má 113 minut.¹

Na začátku příběhu jsme s malým Evanem Trebornem a jeho kamarády Kayleigh, Lennym a Tommym. Kayleigh a Tommy nemají nejšťastnější dětství – žijí se svým otcem, který Kayleigh obtěžuje a obě děti mlátí. Tommy je proto poněkud sadistický a nedokáže vystát, že se Evanovi líbí zrovna jeho sestra. I proto se dostávají do různých průšvihů. Jak se ukazuje, Evan má v silných emociálních zážitcích výpadky paměti, prakticky zatmění. Stejně na tom byl i jeho otec, který je v sanatoriu.

Po několika letech si Evan na výpadky z minulosti čtením svých deníků vzpomene a tentokrát ví, co se tehdy stalo, ba dokonce to i může změnit. Tím se ale mění celá jeho budoucnost. A nejen jeho…

Trailer:

Zdroj: YouTube: „Butterfly Effect“ Trailer [Video]. [cit. 2015-12-21]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=nKEGA-Y_qWk>

Film má velice zajímavou zápletku. Člověk si často říká, že by chtěl vrátit čas, ale to může mít opravdu zásadní dopad. Líbí se mi i psychologická stránka – to, že Evan si pamatuje několik svých životů, což mu zahlcuje mozek.

Prostě a jednoduše je to film, na který se člověk podívá tak jednou za pár let, ale je velice povedený.

Dávám 83 % (uživatelé csf hodnotí 87 %).

¹Česko-Slovenská filmová databáze: Osudový dotek / Butterfly Effect, The (2004) [online]. [cit. 2015-12-21]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/45608-osudovy-dotek/prehled/>

Nejnovější snímek o Stevu Jobsovi mě tedy kardinálně zklamal. Já sice nepatřím mezi ty zástupy lidí, co ho div nepovažují za boha a neskládají mu oběti v podobě vyřazených Apple produktů, dokonce ani žádný Apple produkt nemám a pravděpodobně nikdy mít nebudu, ale na film jsem šla.

Zdroj: Film/Tele na Pinterestu [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: <https://www.pinterest.com/hilari_breann/filmtele/>

122minutový snímek režíroval Danny Boyle (28 dní poté, 127 hodin). V hlavních rolích se objevují Michael Fassbender (X-men: Budoucí minulost, sága X-men, 12 let v řetězech), Kate Winslet (Divergence, Titanic) či Jeff Daniels (101 Dalmatinů, Marťan).¹

Člověk by očekával, že příběh začně v garáži, kde Jobs s Wozniakem rovněž začali. Ale kdepak, snímek začíná v roce 1968, kdy měl být představen první Macintosh. Jobs se připravuje na velkou prezentaci, ale jakoby mu osud nepřál klid, největším stresorem se zdá být bývalá přítelkyně a matka Steveovo potenciální dcery Lisy.

Prezentace je sice pravděpodobně úspěšná, zato Jobs a jeho predikce o Macintoshi nikoliv. Jobs (hlavně kvůli tomu, jaký je) dostává padáka a zakládá firmu nEXT. Marketingová poradkyně a „pracovní manželka“ Joanna, jak ji sám přezdívá, je ale s ním a to i přesto, jakou má Steve povahu.

A je to tu – další prezentace a těsně před ní se objevují veškeré stresory z té předchozí, ale v jiném podání. A to samé i do třetice.

Film je vlastně o klíčových momentech před Jobsovo prezentacemi, kdy má vždy tak „5 minut do začátku“, nehodlá nikdy začít pozdě, ale do těch pěti minut se vejde půlhodinka vyhrocených situací.

Trailer:

Zdroj: YouTube: Steve Jobs Official Trailer #1 (2015) – Michael Fassbender, Kate Winslet Movie HD . [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=ufMgQNCXy_M>

Z filmu se vlastně nic moc nedozvíme. Akorát to, že Steve Jobs vlastně moc neuměl, ale měl celkem obchodního ducha a autoritu a bylo mu absolutně jedno, že ho ostatní nemají rádi. A také se dozvíme o jeho dceři Lise. Vlastně jsem to tak trochu čekala, protože film samozřejmě musí být uzpůsoben „obyčejnému divákovi“, tzn. emociální situace otec-dcera, ale to je prakticky vše, o co ve filmu jde. Navíc se jedná o biografii Steva Jobse, nikoliv Applu. O veškerých těch technických věcech a proč je Steve Jobs označován za „génia“ tu ale není ani za mák, maximálně to, že chtěl, aby byly veškeré systémy uživateli zavřeny. Prakticky se jedná o opak dnešních person.

Ano, jsou zde nějaké vtipné momenty, ale na filmu lze jinak obdivovat maximálně tak neuvěřitelnou Joanninu toleranci a trpělivost.

Filmu dávám tak 63 % (csfd hodnotí 78 % což byl i důvod, proč jsme na film *zbytečně* šli).

¹Česko-Slovenská filmová databáze: Steve Jobs (2015) [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/395522-steve-jobs/prehled/>

Po deseti letech (tedy v roce 2004) od genocidy, o které se (narozdíl od té Židovské) vůbec nemluví, přichází odvážný snímek Hotel Rwanda mapující kmenovou válku mezi Hutu a Tutsii. Úžasný film popisuje naprostou ignoranci od Západního světa, přestože byl viníkem krveprolití.

Zdroj: Sunsmile.Com: Hotel Rwanda [Obrázek]. Dostupné z: <http://sususmile.com/2015/hotel-rwanda>

Irský režisér Terry George je rovněž scénáristou tohoto filmu. V hlavní roli se objeví Don Cheadle, který je známý již z Iron mana a posledního dílu Avengers: Age of Ultron. Ve snímku se objeví také Jean Reno. Dvouhodinový snímek vás zaručeně poučí a chytí za srdce.¹

Belgičané svěřili vládu ve Rwandě do rukou Tutsiů a před svým odchodem ji předali Hutům. Ti se snaží roky „utrpení“ vykompenzovat kompletním vyhlazením Tutsiů – tedy alespoň radikálové. Ti, kteří chtějí těmto „švábům“ pomoci, jsou zrádci a nezaslouží si nic jiného, než skončit jako oni.

Paul Rusesabagina je manažer zdejšího hotelu Mille Collines, odpočinkového resortu převážně pro zahraniční, bohatou klientelu. Patří mezi Hutu – černochy tmavší pleti s širokým nosem, ale jeho manželka je Tutsi – členka světlejších a vyšších černochů. Paul tedy nakonec zachraňuje nejen svou rodinu, ale rovněž i sousedy – každý hledá azyl v tomto hotelu a jediný, kdo může zabránit masové řežbě je OSN. Nebo ne?

Trailer:

Zdroj: YouTube: Hotel Rwanda (2004) – trailer [Video]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=1Vbpqk2eip4>

O tomto filmu vím ze školy a jsem ráda, že nám o tomto problému v zeměpise (nikoliv dějepise) řekli. Nemyslím si, že by byl v českých školách jinak zmíněn a celkově se o něm málo mluví. Co mi přijde zvláštní je to, že se v celém okolí hotelu nesetkáte s nějakými nuznými černochy žijícími v chatrčích, ale všichni mají domy a zahrady. Víc se k tomu vyjadřovat nebudu, neboť bych spoilerovala.

Filmu dávám každopádně 88 % (csfd fanoušci hodnoti 87 %).

¹Česko-Slovensko filmová databáze: Hotel Rwanda / Hotel Rwanda (2004) [online]. [cit. 2015-06-16]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/182289-hotel-rwanda/>

Nedávno přišel do kin nový film s názvem Big Eyes. Film režírován Timem Burtonem je natočen podle skutečné události a trailer se mi líbil, takže jsem ho pochopitelně musela zkouknout. Nejde o nic, z čeho by byl člověk totálně odvařen, ale jedná se o příjemný film se zajímavým námětem a velmi hezkým zpracováním – na deštivý večer úplně ideální.

Zdroj: DŮM KULTURY: Big Eyes (USA 2015) [Obrázek]. Dostupné z: <http://www.dk-kromeriz.cz/2058a-big-eyes-usa-2015>

Jak jsem již zmínila, režisér tohoto filmu je velmi oblíbený Tim Burton. V hlavních rolích se objevují Christoph Waltz (Voda pro slony) a Amy Adams (Dokonalá partie, Kouzelná romance). Filmové ztvárnění skutečného příběhu má 106 minut.¹

Margaret opustila svého manžela a s dcerou Jane odjela do slunného San Francisca. Zde chce zažít nový život a případně i prodat své umění – obrazy se smutnými dětmi s velkýma očima. Díky tomu se seznamuje s Walterem Keanem, malířem, který kreslí převážně pařížské uličky. Nedlouho poté (nejen pod tíhou vědomí, že sama svou dceru neuživí) se Margaret za Waltera provdá. Zvláštní náhodou je ale její umění považováno za Walterovo (přece jen už má také příjmení Keane) a do jejích „Big Eyes“ se zamiluje celé San Francisco, aniž by vědělo, kdo je skutečný umělec. Margaret se bojí ztráty výdělku i manžela (neboť se jedná o začátek 50. let), takže „poslušně“ kreslí jeden obraz za druhým a žijí si spokojeně. Tento pocit ale nemůže trvat běžně…

Trailer:

Zdroj: Video: Big Eyes International Trailer – 1 (2014)- (Tim Burton, Movie HD) [Video]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=9qVoUUC1svI>

Má zkušenost:
Někdo si může říkat, že Tim Burton poněkud „ztrácí dech“, ale mně se tento film vážně líbil. Je příjemné, že do něj není vnášeno zbytečné drama či akce, a člověk se spíš musí vnořit do myšlenek ženy v 50. letech, která se bojí, že kdyby s tímto dílem přišla žena, neměla by takový úspěch, ale na druhou stranu tím ztrácí kus sama sebe i dceru, které musí lhát. Upřímný a pravdivý příběh, který se sice nedočká horních příček top filmů, ale zato je laskavý a jedinečný.

Dávám 75 % (csfd hodnotí 68 %).

¹Česko-Slovenská filmová databáze: Big Eyes / Big Eyes (2014) [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/275246-big-eyes/>

Slušné drama/thriller natočené dle skutečné události pojednává o „nepřátelském“ Blízkém východě, s jehož pravidly není radno si zahrávat. Konec Íránské islámské revoluce si kvůli zajetí několika Američanů vyžádá pozornost prakticky celého světa.

Zdroj: Geekydork: November | 2012 [Obrázek]. Dostupné z: <https://geekydork.wordpress.com/2012/11/>

Film natočený v roce 2012 pojednává o letech 1979 až 1981. Jelikož se jednalo o přísně utajenou akci, teprve v roce 1997 mohl být Tony Mendez za své činy veřejně oceněn. Právě Tony Mendez napsal knihu (prakticky autobiografii), která k tomuto filmu posloužila jako předloha. Film režíroval Ben Affleck (Zmizelá, Daredevil), který se „skromně“ obsadil do hlavní role. Dalších rolí se zhostili Bryan Cranston (HIMYM, Malcolm v nesnázích) či John Goodman (Pidilidi, Zpátky ve hře). Snímek má 120 minut.¹

V roce 1979 vrcholí Íránská revoluce. Obyvatelé chtějí popravit svého vůdce, který získal azyl v USA. Spojené státy americké ale šáha odmítají vydat, což má za následek vtrhnutí radikálů na americkou ambasádu v Teheránu. Zajato je 52 tamních pracovníků, dalším 6 se podaří utéct a najít azyl na kanadské ambasádě. CIA o nich ví a snaží se o záchrannou akci. Tak vznikne projekt Argo – naoko vytvořený film, který má pomoci šesti uprchlým Američanům. Ti se mají vydávat za kanadské filmaře, kteří se v Teheránu snaží najít vhodnou lokaci na natáčení. Za nimi vyjíždí Tony Mendez, tvůrce tohoto nápadu, aby zajistil, že plán vyjde…

Trailer:

Zdroj: YouTube: Argo (2012) Český trailer [Video]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=tnJD7-RcRYw>

Musím uznat, že se jedná o skvělý film s ještě lepším námětem. Jak by také ne, když tento námět napsala sama historie. Co mi přijde trochu… chtěla jsem říci zmatené, ale použiji spíš výraz „praštěné“… je, že když už CIA vydala falešné kanadské pasy, proč na nich všichni vypadají stejně? Bylo v té době tak těžké upravit fotky? Američané si mohli ostříhat či obarvit vlasy, oholit knír či si ho naopak nechat narůst (alespoň pánové), a zajisté by pomohla i výměna brýlí. Dalším otazníkem pro mě je, že ačkoliv je film americký, jak je možné, že v jistém záběru byli schopni přiznat, že ti papaláši nahoře jsou tak „trochu“ svině? Abych nespoilerovala, přibližně se jedná o 75. minutu. Co hodnotím určitě za pozitivum je, že herci jsou si s pravými účastníky velmi podobní, což je pochopitelně v každém filmu dle skutečné události plus.

Každopádně se konečně jedná o americký film, který má jistou výpovědní hodnotu a nemusí se tam krájet končetiny, bojovat, stříkat krev a hlavně tam nejsou roboti a různé vymoženosti, čehož by někteří tvůrci filmů byli schopní, přestože se jedná o rok 1980.

Dávám 76 % (csfd hodnotí dokonce 79 %).

¹Česko-Slovenská filmová databáze: Argo / Argo (2012). In: [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz>/film/299781-argo/