Kupovat bráchovi dárky je rok od roku horší. On to cítí asi stejně, takže jsme to vyřešili tak, že se prostě domluvíme, takže si koupíme to, co opravdu chceme. Není to sice překvapení, ale na druhou stranu ani zklamání. Letos si brácha řekl o knihu, ale nevěděl jakou. Já mu dle popisu doporučila Silo od Hugha Howeyo, neboť je bratr ajťák a v Silu vládne všemocné IT oddělení. Přiznávám, že mě samotnou trilogie (další díly jsou Turnus a Prach) zaujala, takže jsem nečekala, až ji brácha dočte a stáhla jsem si ji do čtečky a využila nemoci ke čtení. A že to bylo super počtení (kdo má rád knihy Hunger Games, Maze Runner a 1984, určitě se mu bude líbit).

Zdroj: KOSMAS.cz – vaše internetové knihkupectví: Silo – Hugh Howey [online]. In: . [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: <https://www.kosmas.cz/knihy/194029/silo/>

Americký spisovatel Hugh Howey se v mládí věnoval počítačům, takže tato tematika se hojně objevuje i v jeho knihách. Tento čtyřicetiletý (narozen 1975) autor je tak trochu dobrodruh, rád zkouší nové věci, což mu dohromady s talentem dává skvělé dispozice k psaní. Za život už pracoval jako kapitán na lodi (kde potkal i svou nynější manželku), pokrývač, nebo zvukař. Píše hlavně fantasy a sci-fi, často o budoucnosti či postapokalyptickém světě. Kromě ságy Silo (v originále Wool) se jedná i o knížky s odvážnou Molly Fyde z 25. století či knihu Já, Zombie. Kromě Sila a následující knihy Turnus (v originále Shift) však ostatní knihy přeložené do češtiny nenajdeme. Silo má nicméně takový úspěch, že se začíná chystat i film, na který se můžeme v příštích několika letech těšit.

Silo, kde žije několikset lidí, je rozděleno na tři sekce po 48 patrech. V každém patře se dělá něco jiného, ať už jde o 1. patro se starostkou a šerifem, 34. patro s IT oddělením, oddělení zásobování, mechanické patro, patro s nemocnicí, patro s farmou… Fungování sila závisí na veškeré spolupráci jednotlivých pater. Bohužel i zde se najdou zločiny, které má za úkol řešit stávající šerif. Trestem je tzv. „čištění“ – čištění senzorů venku, přičemž to kvůli toxinum a nedostatku kyslíku pro čističe znamená smrt. A přesto, ať už zločinec cítí jakékoliv bezpráví, stejně čistí – jak je to možné?

V Silu se vše změní, když je na post šerifa jmenována Juliette, která začne zjišťovat, že Silo má spoustu hrůzných tajemství, které nedrží pod pokličkou nikdo jiný, než samotné IT oddělení!

Knížka je zas trochu něco jiného, než na co jsem zvyklá. Ano, přirovnala bych ji k něčemu mezi 1984 od Orwella, Maze Runnera od Dashnera a možná i Hunger Games od Collinsové, nicméně spíš jde o způsob psaní a vývoj.

Kniha je psaná v Er formě, ale je zde hned několik hlavních postav, některé z nich i zemřou, což je pro mě hlavní změna oproti jiným knihám. Silo s 496 stránkami je totiž rozdělené hned do 5 částí, v originále byly prvotně publikovány jednotně, takže je jasné, že musí být mezi jednotlivými částmi větší předěl. Ačkoliv je zde více hlavních postav, klíčová je zde právě Juliette, trochu mi připomíná Miu Krügerovou z V lese visí anděl. Přiznávám, že mě žena v hlavní roli trochu zamrzela, neboť hlavní hrdinky vídám v knihách pořád. Na druhou stranu mi nepřipadá, že by se mentalita Juliette a ostatních nějak zvlášť lišila. To by rozhodně chtělo v knize více odlišit.

Na začátku knihy nenajdete moc akce, příběh se rozvíjí pomaleji, ale když přečkáte prvotní „nudu“, zjistíte, že Hugh Howey umí nevěřitelně barvitě popsat veškeré prostory Sila i aktivity jednotlivců, což vás doopravdy vtáhne do děje. Jednotlivá pravidla a fungování sila jsou navíc velmi dobře promyšlená, takže i v tomto ohledu se rozhodně nebudete nudit.

I konec je jiný, než bych očekávala, což mě na knížce vždy potěší, takže za mě má kniha 4/5!

Další kniha ze sekce krimi thrillerů za 29 Kč z LevnýchKnih (ze stejné edice jsem četla již Ledové oči a Chladné ostří), do které jsem se pustila na dovolené se jmenuje Někdo se dívá. Žádný výbuch světa to není, ale kniha je to čtivá, přečtenou jsem ji měla dost rychle. Na nudný večer, proč ne, ale vhodná asi spíše pro můj ročník a mladší…

Zdroj: KOSMAS.cz – vaše internetové knihkupectví: Krimi thriller – Někdo se dívá – Ulrike Rylance [online]. In: . [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: <https://www.kosmas.cz/knihy/185575/krimi-thriller-nekdo-se-diva/>

Ulrike Rylance žila část života v Lipsku, kde studovala anglistiku a germanistiku, a také se zde odehrává děj knihy Někdo se dívá (Villa des Schweigens) z roku 2013. Kromě thrillerů píše také knížky pro děti s příběhem hlavní postavy Penny Pepper. Dnes žije v Seattlu s manželem a dvěma dcerami.

Nina se rozhodla pro prázdninovou praxi v advokátní kanceláři v Lipsku. Chce si tak užít léto bez rodičů a hledá si podnájem. Nejlevnější vlastní pokoj najde kupodivu ve starší vile, kterou už obývají čtyři podnájemníci jejího věku, takže se zde s nadšením ubytuje. Někteří z nich se však chovají velice podezřele a v domě se dějí zvláštní věci. Když zemře její gekon Billy, dojde jí, že vše asi nebude jen nešťastná náhoda…

Knihu jsem měla přečtenou za pár hodin, je psaná v Ich formě a vzhledem k tomu, že jsem podobného věku jako hrdinka, neměla jsem problém se ponořit do děje. Na druhou stranu to zas takový výbuch světa není a konec byl dost očekávatelný.

Občasné výlety do LevnýchKnih jsou potřeba, hlavně při shánění dárků druhým a kvůli inspiraci. Většinou si odtud ale odnesu spíš nějaké počteníčko pro sebe. Nedávno jsem se odměnila za zkoušky hned třemi knížkami (které dohromady stály 108 Kč), z nichž jedna byla Chladné ostří od Franzisky Gehm. Začátek dost nudný, ale když se člověk začte, není to tak špatné, ten konec je vlastně dost dobrý .

Zdroj: Horor-Web.cz: Franziska Gehm: Chladné ostří [obrázek]. In: . [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: <https://www.horor-web.cz/clanky/franziska-gehm-chladne-ostri.html>

Franziska Gehm je německou spisovatelkou ze Sondershausenu. Během života si vyzkoušela roli učitelky a pracovala i v rádiu, ale nyní se usadila v Mnichově jako spisovatelka, odkud píše jednu knihu za druhou. Například v roce 2010 vydala šest knih. Začala psát hlavně pro děti, nyní se pokouší o první thriller – Chladné ostří najdeme v Čechách také pod názvem Slzy anděla. Knihá má 190 stran.

Flora Duveová je šestnáctiletá dívka, kterou naleznou pobodanou a nahou na plaveckém ostrůvku uprostřed jezera. Flora si na pachatele ani čin nevzpomíná, což ztěžuje práci důstojníku Sälzerovi i jeho praktikantku Masarykovi. Je možné, že by mohl být pachatelem přítel její matky? Nebo snad její nejlepší kamarádka Trixi? Nebo je vysvětlení jednodušší a zločin spáchal uprchlý vězeň Silvio Zinke, který byl trestán za tři znásilnění a dvě vraždy?

Kniha se mi zpočátku moc nelíbila a některé části mi i nyní přijdou trochu zbytečné, ale spisovatelka se snažila vcítit do myšlenek šestnáctileté, zamilované dívky, která je poněkud dramatická. Navíc jsem neměla při prvním kontaktu s knihou úplně nejlepší podmínky na čtení (při jízdě autobusem, ve kterém byla zapnutá hudba poměrně nahlas), což mohlo můj názor také ovlivnit. Postupem času se mi ale knížka začala docela líbit, hlavně tedy konec. Je trochu smutné, že spisovatelka píše „jak na běžeckém páse“, kdyby si s knihou dala více práce, možná by byla trochu zajímavější. Na deštivý víkend či cestu vlakem ale myslím, že je knížka vhodná a postačující.

V Teplicích mi Tom koupil Dívku ve vlaku, ale já už ji měla, takže jsem ji šla vrátit. Bohužel nešlo vrátit peníze, takže jsem si musela narychlo (spěchali jsme na vlak) vybrat jinou knihu. Naštěstí zde byla velmi milá a ochotná prodavačka, která mi poradila právě knihu od norského spisovatele Samuela Bjørka, ze které jsem nyní u vytržení!

Zdroj: Schefíkův blog: Samuel Bjørk – V lese visí anděl [obrázek]. In: . [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: <https://www.kosmas.cz/knihy/208337/v-lese-visi-andel/>

Samuel Bjørk je pouze pseudonym úspěšného spisovatele, textaře, zpěváka a dramatika Frode Sander Øiena. Tento 46letý Nor je zároveň i frontmanem několika hudebník skupin a překládá Shakespeara. Na internetu (stejně jako na přebalu samotné knihy) naleznete informaci o Bjørkově knižním debutu, což není tak úplně pravda. Ano, V lese visí anděl je jeho první kniha, ale pouze pod tímto pseudonymem, jinak napsal již dva velmi dobře hodnocené romány (Fantastiske Pepsi Love a Speed til frokost – knihy pravděpodobně nejsou přeložené do češtiny), V lese visí anděl je nicméně jeho první thriller. Navíc se jedná o první díl série, takže nás čeká pokračování příběhu o komisaři Holgeru Munchovi, Mie Krügerové a dalších. Tato kniha vyšla v Norsku v roce 2013, u nás a na Slovensku až letos (2015). Letos zároveň vydal další knihu pod názvem Uglen (Sova) a jelikož ji vydává opět pod pseudonymem Samuel Bjørk, věřím, že se jedná právě o pokračování série. Brzy jistě uvidíme.

Holger Munch je bývalý policejní komisař v Oslu. Dříve měl tajný tým, který byl po pochybení jedné z jeho členek, Mii Krügerové, rozpuštěn. Ta se uchýlila k samotě na ostrov Hitra. Nyní jsou ale jejich síly a hlavně mozky opět zapotřebí, neboť je na scéně sériový vrah, který zabíjí malé holčičky. Mezitím se v Honefossu objevuje zvláštní náboženská sekta s pastorem Simonem v čele, která má možná s případem mizení holčiček spojitost. Podaří se Holgerovi, Mie a jejich týmu prozřít a chytit vraha?

Z knihy jsem byla zprvu trochu zmatená. Je zde opravdu mnoho postav a zpočátku se člověku nedaří zorientovat. Kniha je psaná Er formou, přičemž však vždy, jakoby svůj příběh popisovala daná postava (je poznat dle použitého jazyka, hlavně např. u dítěte či nábožensky založeného Lukase). To považuji opravdu za umění. Kniha je napsaná strhujícím dojmem, díky spoustě postav člověk až do poslední chvíle neví, kdo je vrah.

Ačkoliv na vrchol mých oblíbených knih se nevyšplhala, je opravdu vysoko, takže knihu rozhodně doporučuji!

SPOILER ALERT! Co bych možná trochu vytkla je to, že vražedkyně zde figuruje už od začátku a jeví se „normální“, takže mi přijde divné, že tolik let dokázala svou pravou tvář maskovat, když je na konci knihy vidět, jak je „šiblá“.

Jakožto členka Knižního Klubu mi domů chodí katalogy s nejnovějšími knihami a hlavně bestsellery. A právě tam jsem viděla Dívku ve vlaku. V jednom knihkupectví jsem ji prolistovala a přečetla si dvě stránky, které mě moc nezaujaly. Štěstí, že jsem nakonec dala na názor masy a knihu si koupila!

Zdroj: Bux.cz – internetové knihkupectví: Kniha Dívka ve vlaku [online]. [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: <https://www.bux.cz/knihy/155329-divka-ve-vlaku.html>

Paula Hawkins je 43letou britskou autorkou, jejíž prvotina, právě samotná Dívka ve vlaku, jí přinesla takový úspěch. Předtím byla 15 let novinářkou, takže mi její osud vlastě trochu připomíná stopy Gillian Flynnové. Dívka ve vlaku je dokonce označována nejen knihou roku 2015, ale také „letošní Zmizelou„, kterou napsala právě Gillian Flynnová.

Rachel je žena po třicítce a je závislá na alkoholu. Její závislost ji připravila o manžela, práci a postupně ztrácí i kamarádku a spolubydlící Cathy, které denodenně lže o své práci. Jelikož jí o ztrátě zaměstnání neřekla, jezdí z Ashbury do blízkého Londýna, jako předtím. Cestou vlakem pozoruje okolí a při zastavení vlaku u návěstidla se vždy dívá směrem k Bleinhemské ulici, kde dřív se svým manželem Tomem bydlela a on tam nyní sdílí domov s novou manželkou Annou a dcerou Evie. Proto radši pozoruje pár v jiném domě, dívá se na láskyplnou dvojici, v hlavě si je pojmenuje jako Jess a Jasona a představuje si, jací jsou.

Jenže jednoho dne uvidí Jess s jiným mužem a den na to tato žena, Megan (jak Rachel zjišťuje), zmizí. Rachel cítí povinnost o dalším muži někomu říct, jenže v tu chvíli se do pátrání zaplete. Nebo byla jeho součástí už předtím?

Moc se mi líbí, že hlavní hrdinka je alkoholička, není dokonalá, je na dně. Příběh nám vypráví nejen Rachel, ale také její sokyně Anna a hlavně pohřešovaná Megan, která je o rok zpátky a pomalu se dozvídáme, co bylo před jejím zmizením. Neuvěřitelně reálný příběh, který jsem příhodně četla převážně ve vlaku člověka vtáhne do děje. Musíte se zlobit i litovat hlavní hrdiny a pátrat spolu s možná až příliš aktivní Rachel, která se pomalu zaplétá do vlastních lží.

Nebudu spoilerovat, ale cca 90 stránek před koncem jsem věděla, kdo je pachatel. Nebo jsem alespoň doufala, že vím, neboť tak bych to já sama napsala. I přesto mě konec nezklamal, ba jsem z něj byla až nadšená.

Přiznávám, že některé pasáže bylo těžké číst už kvůli tomu, že můj přítel, se stejně jako hlavní hrdina a bývalý manžel Rachel jmenuje Tom.

Neváhejte a čtěte! Známým knížku ráda zapůjčím!

V lázních má člověk hlavně odpočívat. Já odpočinek využila ke čtení, na které jsem v poslední době kvůli škole a práci neměla příliš času. Měla jsem radost, že jsem mohla knihu přečíst za dva dny a ne za měsíc, jak tomu bylo třeba v srpnu, kdy jsem četla jen a pouze při cestě autobusem do/z práce. Bludná sdělení je psychologický thriller, jak napovídá obálka knihy, ale mně se tak rozhodně nejeví. Kniha se mi sice líbila, ale mám jiné favority.

Zdroj: Bux.cz – internetové knihkupectví: Kniha Bludná sdělení [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: <https://www.bux.cz/knihy/180657-bludna-sdeleni.html>

Britská autorka Sophie Hannah má na kontě spoustu psychologických thrillerů, z nichž se jich několik stalo bestsellery. Kromě románů píše i poezii. V několika jejích knihách (stejně jako v knize Bludná sdělení) figurují detektivové Simon Waterhouse a Charlie Zailerová, kteří se objevují i v knize The Carrier, za kterou získala autorka v roce 2013 britskou cenu National Book Award za nejlepší thriller roku. To je opravdu velký úspěch, zvlášť, když je autorce nyní teprve 44 let! (Narozena 1971.) V úspěšné knize Vraždy s monogramem se dokonce objevuje i oblíbená postava Hercule Poirot a dost možná ne naposledy.

Kniha pojednává o Nicky Clementsové, 42leté ženě v domácnosti, která má dvě děti a spokojené manželství. Nebo nemá? Jak se ukazuje, Nicky má tajemství. A větším tajemstvím, než její dva jednorázové zálety se ukazuje být její kyberrománek. Nicky je až po uši zamilovaná do člověka, kterého nikdy neviděla, jen si s ním píše.

Mezitím se dozvídáme o vraždě známého sloupkaře Damona Blundyho, který každý týden přispívá do Daily Herald Online, kde si bez ostychu smlsává na známých londýnských osobnostech a nešetří urážkami. Vraždu doprovázejí velice zvláštní okolnosti, jednou z nich je to, že Damon byl zabit nožem, ale nebyl probodnut.

Jak se ukazuje, Nicky má s vraždou určitou spojitost, ale do jaké míry? To má vyšetřit detektiv Simon Waterhouse, ale i s pomocí manželky Charlie Zailerové je to možná až nadlidský výkon. Zvlášť, když mu každý lže a zvláště pak samotná Nicky, která se ukazuje být chorobnou lhářkou již od dětství. A to není její největší problém…

Kniha se mi hodně líbila hlavně zpočátku, kdy Nicky nevypadala tak vyšinutě, ale spíše jako obyčejná žena, která má své slabosti. Některé pasáže mi připomínaly samu sebe (ačkoliv tak jsou dozajista napsané, aby se v nich většina žen našla). Líbí se mi prolínání dějů, kdy buď Nicky vypráví (ich forma) či jsme ve vyšetřování Simona Waterhouse a jeho ženy Charlie (er forma), případně si čteme sloupky Damona Blundyho z předchozích let. Vyvrcholení příběhu a vysvětlení toho všeho už mě tolik nezaujalo. Hlavně mi na konci knihy chybí, jak to s Nicky a jejími blízkými dopadlo.

Co mě dokázalo opět rozžhavit do běla je samozřejmě překlad knihy – originál Woman with a Secret a český překlad – Bludná sdělení.

Jak jste již tedy z mého hodnocení pochopili, mám prostě a jednoduše jiné favority a neplánuji si přečíst autorčtiny jiné knihy. To ale neznamená, že by kniha byla špatná. Jen je (alespoň na mě) možná poněkud příliš předimenzovaná. Dávám přednost knihám s méně postavami, nebo alespoň knihám, kde nemá tolik postav takovou váhu.

Ostré předměty jsou mou nejoblíbenější knihou od Gillian Flynn a že navzdory tomu, že tato spisovatelka napsala „jen“ tři knihy (Ostré předměty, Zmizelá, Temné kouty), to bylo velmi těžké rozhodování!

Zdroj: Bux.cz – internetové knihkupectví: Kniha Ostré předměty [Obrázek]. Dostupné také z: <https://www.bux.cz/knihy/123258-ostre-predmety.html>

Americká spisovatelka Gillian Flynnová má za sebou zatím tři velmi úspěšné thrillery, které byly publikovány dokonce v osmadvaceti jazycích – Ostré předměty (Sharp Objects), Temné kouty (Dark Places) a Zmizelou (Gone Girl). Tyto knihy vydávala vždy po třech letech (do ČR se dostaly pochopitelně déle). Nyní jsou to už tři roky, co vydala Zmizelou, třeba nás v tomto roce překvapí novým bestsellerem.

Reportérka Camille Preakerová je hezká žena po třicítce. Žije sama v Chicagu, bez mužů. To má i svůj důvod – jako mladá se řezala, přesněji si vyřezávala do kůže slova, takže má teď jizvy prakticky po celém těle. Důvod? Špatné vztahy s matkou a smrt mladší sestry. Jenže její život se má obrátit naruby, když má coby rodačka z Wind Gap napsat o zvláštních vraždách dvou zdejších dívenek. Tudíž má po spoustu letech opět čelit nejen svým bývalým spolužačkám a spolužákům, ale hlavně své rodině včetně mladší nevlastní sestry.

Neuvěřitelné! Nemám asi jiné slovo pro to, jak úžasně je celý příběh promyšlený a propletený. Znáte to – autor zmíní 100 nedůležitých věcí a z toho se tři ukážou být nejen podstatné, ale hlavně dávající smysl celému příběhu. Celá kniha je napínavá od začátku do konce a věřím, že ji budete hltat stejně jako já. Ještě několik dní mě z příběhu mrazilo. Dále jsem si otevřela Stephena Kinga a zatím jsem u začátku, ale v mysli mi vyplynulo jedno slovo. Amatér. Až se za to stydím, ale Gillian Flynnová je prostě a jednoduše takový Stephen King v sukni, píšící možná spíš pro ženy, ale nečekejte žádnou

červenou knihovnu.

Jak je možné, že pár dní v rodišti může takto změnit život? To se dozvíte v úžasné knize od Gillian

Flynnové.

Poté, co jsem si přečetla knihu Gillian Flynnové Zmizelá (kterou jsem četla kvůli stejnojmennému filmu), a hlavně poté, co jsem o této spisovatelce psala článek a zjistila, že má napsané zatím „jen“ tři knihy, jsem se rozhodla je všechny přečíst. Temné kouty byly velmi zvláštním čtivem, protože hlavní hrdinka vlastně není žádnou hrdinkou…

Zdroj: Knihy | Databáze knih: Temné kouty – Gillian Flynn [Obrázek]. Dostupné také z: <http://www.databazeknih.cz/knihy/temne-kouty-180131>

Americká spisovatelka Gillian Flynnová má za sebou zatím tři velmi úspěšné thrillery, které byly publikovány dokonce v osmadvaceti jazycích – Ostré předměty (Sharp Objects), Temné kouty (Dark Places) a Zmizelou (Gone Girl). Tyto knihy vydávala vždy po třech letech (do ČR se dostaly pochopitelně déle). Nyní jsou to už tři roky, co vydala Zmizelou, třeba nás v tomto roce překvapí novým bestsellerem.

Libby Dayová je přeživší masakru v Kinnakee. Bylo jí pouze 7 let, když její starší, 15tiletý bratr Ben vyvraždil celou její rodinu – matku Patty a dvě sestry Michelle a Debby. Libby jeho řádění jen se štěstím unikla, nebo ne?

Po 25 letech se na popud „Vražedného klubu“, trochu zvrácenými „fanoušky“ tohoto zločinu, kterým tato záhada vrtá hlavou a s uvězněním Bena se nespokojili, vydá dokázat, že její svědectví, v němž určila Bena jako pachatele, bylo pravdivé. Jak se ale ukáže, nemusí to tak úplně být…

V knížce se opět střídají různé pohledy, stejně jako ve Zmizelé. Tentokrát se ovšem nejedná o Ich formy, nýbrž Ich formou jsou psané pouze Libbyiny zážitky z přítomnosti, které se střídají s Er formami z toho, co se onoho dne dělo převážně matce Patty a bratru Benovi.

U některých momentů je člověk až nešťastný z toho, že Patty si například myslela, že Ben udělal tohle a tohle ze zvrácených důvodů, ale ve skutečnosti je tomu úplně jinak. Různé skutečnosti se tak v knize geniálně prolínají, až dojde na překvapující konec.

Co je na knize také zajímavé, je to, že Libby není žádná typická „hrdinka“. Krade, nechce pracovat a finanční zdroje získává z dobroty ostatních. Vtipné je, že tento fakt ani nechce změnit a je jí to jedno. Je dost podivující, že by se po 25 letech vydala takto hledat pachatele, aniž by se o to pokusila dříve, ale takové už knihy a filmy bývají.

Těším se, až brzy zhlédnu stejnojmenný film v hlavní roli s Charlize Theron (která je opravdu hezká, ačkoliv Libby taková dle knihy být nemá) a to i přesto, že na csfd má opravdu chabé hodnocení. Uvidíme.

Knihu každopádně opravdu doporučuji, je zde plno napětí, strachu i dobrodružství.

Po zhlédnutí filmu a pár měsících, kdy jsem se dozvěděla, že kniha, která byla námětem filmu, je absolutní bestseller, jsem si ji pochopitelně musela přečíst. Čtení z čtečky pouze v MHD, maximálně vlaku, sice není nejefektivnější způsob četby, ale zato čtenáři dovoluje se nad jednotlivými pasážemi zamyslet. A musím říct, že mně mozek jel na plné obrátky a do knihy jsem se naprosto vžila. A to je, myslím, známka dobré knihy.

Zdroj: Bux.cz – internetové knihkupectví: Kniha Zmizelá [Obrázek]. Dostupné také z: <https://www.bux.cz/knihy/139820-zmizela.html>

Americká spisovatelka Gillian Flynnová má za sebou zatím tři velmi úspěšné thrillery, které byly publikovány dokonce v osmadvaceti jazycích – Ostré předměty (Sharp Objects), Temné kouty (Dark Places) a Zmizelou (Gone Girl). Tyto knihy vydávala vždy po třech letech (do ČR se dostaly pochopitelně déle). Nyni jsou to už tři roky, co vydala Zmizelou, třeba nás v tomto roce překvapí novým bestsellerem.

Nick Dunne se po ztrátě zaměstnání a onemocnění matky vrací z New Yorku zpět do rodného města Missouri. S sebou bere i manželku Amy, která rovněž ztratila práci, ale díky rodičům, pro než byla předlohou v psaní knih, má peněz dost. Po smrti matky se život stává velmi stereotypním, zvláště pak manželství dvou lidí, kteří jsou oba nespokojení a nemají si co říct.

Amy však jednoho dne záhadně zmizí a všechny důkazy vedou k manželi Nickovi…

Předem upozorňuji, že v této části budu hodně spoilerovat!

Kniha je psaná velmi poutavým způsobem – je psaná jako deník, kde se v Ich formě střídají Nick a Amy. Nick začíná v přítomnosti, Amy pár let zpět popisuje, jak se s manželem seznámili a jak pokračovala jejich společná léta. Kdo viděl film a má k Amy velkou averzi, ji zpočátku začne litovat a začíná chápat, proč se tak Amy zachovala, proč utekla a vše hodila na Nicka. Zvláště dámy se vcítí do křehoučké vzorné manželky, kterou její partner nechápe a dostatečně se jí nevěnuje. CHYBA! Celých x let až do přítomnosti je výmysl napsaný přesně tak, aby veřejnost začala Amy litovat a jedná se o fiktivní deník.

Co na druhou stranu chápu, je, proč zabila Desiho (Neil Patrick Harris). Ačkoliv se jevil jako rytíř, trochu šílený přece jen je a v knize je skvěle popsáno, jak tím Amy vytáčel.

Některé pasáže (jako třeba to, že veřejnost podezírala Nicka z toho, že spí se svým dvojčetem Margo), jsou ve filmu a nejsou v knize, někde je to naopak. Každopádně hodnotím film i knihu na výbornou a těším se, až si od této autorky zas něco přečtu.

A je to tady! Poslední díl trilogie the Maze Runner od Jamese Dashnera konečně po víc než půlročním čekání vyšel. Jeho předchozí díly Labyrint: Útěk, který jsme už viděli v kinech a Spáleniště: Zkouška, který by se měl na české plátno dostat v polovině září (se jménem Labyrint: Zkouška ohněm) nás navnadily na poslední díl a my jsme zvědaví, jak to s Thomasem, Teresou, Minhem, Newtem a dalšími vlastně dopadne…

Zdroj: Amazon.com: Maze Runner 3 [Obrázek]. Dostupné také z: <http://www.amazon.co.uk/Maze-Runner-The-Death-Cure-ebook/dp/B008LUM0G8>

Ačkoliv poslední díl ve státech vyšel už v říjnu 2011, my jsme si museli ještě téměř 4 roky počkat. James Dashner však napsal také doplňující díl The Kill Order (zatím nevím, zda a pod jakým názvem vyjde v ČR), který by nás měl uvést v trilogii do minulosti, tedy ještě před 1. díl. Tam bychom se snad měli dozvědět více, jak celá apokalypsa skrz virus erupce začala.

Ve třetím díle čeká Thomase a jeho přátele třetí zkouška. Předím je ale potřeba, aby jim byla navrácena paměť. Thomas si ale vzpomenout nechce – ví, že před Labyrintem pracoval pro Zlosin, a že se na smrti přátel prakticky podílel. Nakonec se jim podaří uniknout do Denveru – města, které jakžtakž funguje, neboť jsou raplové přísně odchytáváni a erupce je zde kontrolována. Zde je kontaktuje Gally, který je jedním z členů Pravé ruky – organizace, která chce konec Zlosinu. Ti mají plán, jak Zlosin zničit, ale neobejde se to bez pomoci party z Labyrintu. Ti ještě netuší, že se na tohle místo mají vrátit…

Knížka mě rozhodně nadchla víc, než druhý díl. Je zde víc napětí, konečně zjistíme, jak to je ve skutečnosti s celou erupcí a civilizací a také proč byli v testu Zlosinu zvoleni právě Thomas a jeho přátelé. Teď budu trošku spoilerovat – několik hlavních hrdinů zde za vyhrocené situace dokonce zemře! Více se dozvíme také o tom, jak virus erupce napadá tělo a jak probíhá. Další odpovědi se týkají také Krysáka, který celou partu coby zástupce Zlosinu testy provázel. Na konci je samozřejmě dosti překvapující závěr.

Já knihu rozhodně doporučuji a nemohu se dočkat, až budou všechny díly zfilmovány (připomínám, že se mi zfilmování prvního dílu líbilo více než kniha, což opravdu není obvyklé).