První kniha z trojdílné série se ke mně dostala víceméně náhodou. Celý koncept mě však pohltil, takže jsem ihned zhltla i druhý díl s názvem [buzz] a nyní se vrhám na třetí díl [bubble]. V sérii se totiž setkáváme se Hrou, což je systém ovládaný Pořadatelem, díky kterému mohou Hráči získávat nejen peníze, ale i uznání. A když si Pořadatel vybere správné typy lidí, kteří mají hluboko do kapsy a rádi se předvádí, může s nimi zacházet jako s loutkami…

Zdroj: Game: Game – Anders de la Motte: Databáze knih [online]. In: . [cit. 2018-08-28]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/game-game-150089

Autorem knih je Anders de la Motte – bývalý švédský policista, který čerpal rovněž ze svých zkušeností při práci ochranky v jedné z největších IT firem. Ve svých knihách poukazuje na nebezpečí zneužití informací, ale rovněž šíření nepravdivých informací za účelem vyvolání paniky a ovlivňování lidí. De la Motte sice nyní pracuje jako mezinárodní konzultant bezpečnostních služeb, ale se psaním rozhodně nekončí.

Když jednoho dne Henrik Pettersson (HP) nalezne ve vlaku draze vypadající mobilní telefon, který ho vyzve, zda chce „hrát“, obrátí se mu život naruby. Z mladého průseráře se náhle stane bohatý miláček publika, a to jen proto, že vyplní pár úkolů, které mu mobilní telefon zadá. Čím větší adrenalin, tím víc si HP užívá. Jenže se Hrou není jen tak radno si zahrávat, zvlášť, když je do toho vtažena i Henrikova sestra Rebecca, která je policistka!

Kniha je psána ER formou, střídá se „vyprávění“ Rebeccy a Henrika. V obou se však objevují jejich myšlenky, u HP jde často o amerikanismy a krátké věty v angličtině. V knize často dochází k prolínání jednoho příběhu do druhého pomocí posledního slova věty, což je zajímavý způsob navázání. V každé kapitole se děje střídají několikrát. Kniha je navíc obsahově skutečně zajímavá, člověka donutí přemýšlet.

Prozatím poslední knížka od Roberta Bryndzy byla opět plná napětí. Ani poslední ze 4 knížek (Dívka v ledu, Noční lov, Temné hlubiny) o Erice Fosterové rozhodně nezklamala, a to i přesto, že už notnou dobu znáte vraha.

Zdroj: Databáze knih: Inspektorka Erika Fosterová: Do posledního dechu – Robert Bryndza [online]. In: . [cit. 2018-07-03]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/inspektorka-erika-fosterova-do-posledniho-dechu-371299?c=all

Robert Bryndza je Brit narozen v roce 1979. V počátcích svého psaní se zaměřil především na scénáře, ale poté se vrhnul na psaní knih. Momentálně pracuje na případech detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové, Slovenky, která žije v Londýně. Sérii odstartoval knihou Dívka v ledu, pokračoval knihou Noční lov, následuje kniha Temné hlubiny, která se do České republiky dostala v roce 2017 a zde se dozvíte více o pokračování Do posledního dechu. Ačkoliv na sebe knihy nenavazují, je lepší je číst popořadě, neboť se zde většina postav opakuje a můžete tak pozorovat nejen vývoj jejich charakteru, ale i jejich vztahů. V Bryndzově knihách se vyskytují často gayové, sám nyní žije se slovenským manželem Jánom, se kterým v roce 2012 vydali knihu Mrcha Hollywood.

Několik studentů objevilo v kontejneru tělo zbité, pořezané dívky. Vzhledem k pokračujícímu románku s Jamesem Petersonem, se na místo činu dostane i Erika Fosterová, která momentálně do týmu vyšetřujícího vraždy nepatří. Musí vyvinout nemalé úsilí, aby směla na případu pracovat. A při tom úsilí objeví, že se pravděpodobně nejedná o ojedinělý případ, ale že má tu čest se sériovým vrahem, který dívky „sbalil“ na internetové seznamce. Ale i přesto není snadné ho dohledat, přitom vyšetřovací tým ví, že již brzy opět udeří.

Kniha je jako vždy psaná v Er formě, střídá se zde příběh Eriky a vraha. Na rozdíl od předchozích knih je nám čtenářům identita vraha odhalena již před půlkou knihy. I přesto zde nechybí napětí a hltáte každou stránku. V této knížce se navíc mnohem víc řeší vztahy mezi Erikou, Jamesem, ale i ostatními kolegy. Velmi kvituji i zmínění nebezpečí kyberprostoru a sociálních sítí. Skutečně když někdo hledá, tak o vás sežene informace, o kterých si už ani nepamatujete, že jste je sdíleli.

Třetí pokračování vyšetřování detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové, Slovenky žijící a pracující ve Spojeném království, nás zavede 26 let do minulosti. Právě tehdy totiž zmizela sedmiletá Jessica Collinsová, jejíž ostatky se v přítomnosti našly v lomu pod vodou. A stejně jako Dívka v ledu či Noční lov se jedná o skvělé, napínavé počtení.

Zdroj: Inspektorka Erika Fosterová: Temné hlubiny – Robert Bryndza: Databáze knih [online]. In: . [cit. 2018-06-23]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/inspektorka-erika-fosterova-temne-hlubiny-348685?c=all

Robert Bryndza je Brit narozen v roce 1979. V počátcích svého psaní se zaměřil především na scénáře, ale poté se vrhnul na psaní knih. Momentálně pracuje na případech detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové, Slovenky, která žije v Londýně. Sérii odstartoval knihou Dívka v ledu, pokračoval knihou Noční lov, následuje kniha Temné hlubiny, která se do České republiky dostala v roce 2017 a již nyní si můžete přečíst i další pokračování Do posledního dechu. Ačkoliv na sebe knihy nenavazují, je lepší je číst popořadě, neboť se zde většina postav opakuje a můžete tak pozorovat nejen vývoj jejich charakteru, ale i jejich vztahů. V Bryndzově knihách se vyskytují často gayové, sám nyní žije se slovenským manželem Jánom, se kterým v roce 2012 vydali knihu Mrcha Hollywood.

Při řešení případu, kdy se snaží Erika zatknout drogového dealera a hledá v lomu Hayes schované drogy, naleznou potápěči i kostru dítěte. Po pitvě identifikují 26 let pohřešovanou Jessicu Collinsovou. Malá kostra nenechá vyšetřovatelku chladnou a rozhodne se proto o případ zabojovat, přestože dala na oddělení vražd výpověď. Po 26 letech ale stopa vychladla a je nelehké vraha vystopovat. Zvlášť, když po celou tu dobu někdo maří vyšetřování a v případě posunu se nebojí jít policistům po krku.

Kniha je opět psaná v Er formě, prolíná se zde vyprávění detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové společně s počínáním pachatele (stejně jako v předchozích knihách). Přestože je zde zmíněno i jeho jméno, až na konci knihy se dostaneme k jednotlivým souvislostem. A musím uznat, že mě konec skutečně překvapil, neboť takovéto rozuzlení jsem skutečně nečekala. Knihu proto vřele doporučuji!

Sice už je to nějaký ten pátek, co jsem 2. díl krimi série o Harrym Holeovi přečetla, nicméně abych se po úspěšně dokončeném semestru mohla vrátit zpět ke čtení, neodpustím si napsat recenzi. A opět (stejně jako v předchozím díle Netopýr) v příběhu nechybělo napětí ani menší geografické okénko.

Zdroj: Databáze knih: Harry Hole: Švábi – Jo Nesbø [online]. In: . [cit. 2018-06-05]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/harry-hole-svabi-165557

Jo Nesbø rozhodně není neznámý, ani v domovině, ani ve světě. Tento vystudovaný ekonom a finanční analytik se proslavil hlavně díky knize Netopýr, která získala několik ocenění, například Skleněný klíč za nejlepší kriminální román. Tím odstartoval svou sérii o kriminalistovi Harrym Holeovi, i svou kariéru coby spisovatel. Kromě thrillerů a detektivek však tento Nor píše také veselé knížky pro děti, kde se v hlavní roli objevuje Doktor Proktor.

Ve druhém díle série je Harry vyslán do Thajska, kde byl v Bangkoku nalezen norský velvyslanec s kudlou v zádech. Kriminalista má pokud možno co nejtiššeji vyřešit, respektive nevyřešit případ – vzhledem k tomu, že byl velvyslanec dobrým přítelem ministra, je potřeba některé pikantnostni z jeho života zatajit. Ale Harry, ani jeho nová thajsko-americká kolegyně, se „dobrým blahem Norska“ nenechají zastavit. Ani když začne jít vyšetřovateli o život…

Přiběh je stejně jako předchozí Netopýr a Sněhulák, které jsem do té doby četla, psán v Er formě. Tentokrát jsme vrženi do Thajska a i zde se díky knize dozvíme různé zeměpisné, historické i kulturní zajímavosti. Kniha má poutavý spád, rozhodně není čas se nudit a do posledních chvil jsem nebyla schopna odhalit vraha, což rozhodně oceňuji.

Zkoušky, zápočty, ale člověk si potřebuje odfrknout, takže jsem se i přesto uchýlila k četbě. Díky recenzím zvítězil psychologický thriller Ta přede mnou a přestože se jedná o fajn počtení se zajímavým tématem futuristického bydlení a začátek byl pro mě skutečně emocionální (věřím, že dostane každou ženu), od konce jsem nejspíš očekávala trochu víc.

Zdroj: Databáze knih: Ta přede mnou – J. P. Delaney [online]. In: . [cit. 2018-01-18]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/ta-prede-mnou-345924?c=all

Pod pseudonymem J. P. Delaney vystupuje britský spisovatel s původem v Ugandě Tony Strong. Vystudoval Anglickou literaturu na Oxfordské univerzitě a poté napsal několik knih, ale rovněž svůj um využil i v komerční sféře jako copywriter. Sám popisuje některé výhody využití pseudonymu – 1) lidé neví, zda je autor žena či muž a 2) se lidé zaměří na knihu kvůli jejímu obsahu a nikoliv kvůli jménu autora na přebalu.

Dům ve Folgate Street je velice zvláštní. Jeho nájemníci musí dodržovat obrovské množství pravidel, odměnou je jim však nízký nájem a oproštění se o materialismu – právě minimalismus a vzdušnost tento dům popisuje, stejně jako technologie, která rozpozná jednotlivé nájemníky a usnadňuje jim život. Po osobní tragédii si tento dům vyhlédne mladá Jane – možná, že zbavit se chaosu nejen v hlavě, ale i kolem sebe, je přesně to, co potřebuje. Možná je to, co potřebuje, i autor domu, architekt Edward Monkford, ale stále je na něm něco temného. Stejně jako na celém domě. Jak je možné, že zde zahynuly již tři osoby? A proč se předchozí nájemnice Jane tak nápadně podobají, nebo se podobá ona jim?

Kniha je psaná v Ich formě, střídá se zde Emmino vyprávění z minulosti a vyprávění Jane z přítomnosti. Není problém se do postav vžít, hlavně do Jane. Z jejího příběhu na začátku knihy až mrazí. Postupně můj zájem o knihu ale začal uvadat. Líbí se mi, že pravý charakter jedné z hlavních postav, která je ve svém vyprávění vykreslována v dobrém světle, se postupně odhaluje. Velice zajímavý je také celý koncept inteligentních domů a nároky majitele.

Dosti mě zarazil konec celé knihy, na druhou stranu bývám málokdy překvapená, takže to spíše uvítám. Edward Monkford mi hodně připomíná Christiana Greye z 50 odstínů šedi, což mi na knize přijde lehce nesympatické. Jak jsem již psala v medailonku, po zajímavém začátku mě ale knížka začla malinko nudit.

Jelikož jsem od Pauly Hawkins četla knihu Dívka ve vlaku (a moc se mi líbil i stejnojmenný film), rozhodla jsem se od této autorky přečíst novinku, která se jmenuje Do vody. Kniha je poměrně zajímavá, čtenář pomalu rozplétá letitá tajemství jednoho městečka a není vůbec těžké se do ní začíst, ale přiznávám, že tématem a příběhem mě více zaujala již zmíněná Dívka ve vlaku.

Zdroj: Databáze knih: Do vody – Paula Hawkins [online]. In: . [cit. 2017-10-09]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/do-vody-333112

Paula Hawkins je 45letou britskou autorkou, jejíž prvotina, Dívka ve vlaku, jí přinesla veliký úspěch. I proto pozornost diváků přilákala další vydaná kniha Do vody. Předtím byla 15 let novinářkou, takže mi její osud vlastně trochu připomíná Gillian Flynn. Dívka ve vlaku je dokonce označována nejen knihou roku 2015, ale také „letošní Zmizelou„, kterou napsala právě Gillian Flynn. Věřím, že se již brzy budeme moci těšit na další zapeklitý thriller.

Malé britské městečko Beckford je zahaleno tajemstvím v podobě řeky, kde se již utopilo mnoho žen. Poslední dvě zde spáchaly sebevraždu, co však stále zůstává otázkou, jsou pohnutky, které je k tomuto zoufalému činu vedly. Po smrti sestry Nel se do rodného města vrací i Jules Abottová, která se má stát opatrovnicí své nezdolné neteře Leny, se kterou se setkává poprvé v životě. Čím více obyvatel města ale Jules poznává, tím se jí zdá myšlenka sebevraždy její sestry nepravděpodobnější. A co když je vrahem ten, kterému důvěřuje ze všeho nejvíce?

Kniha je psaná převážně v Er formě, ačkoliv právě Jules, kterou lze považovat za hlavní hrdinku, je psaná nejen v Ich formě, ale rovněž i netradičně v Du formě, kdy promlouvá se svou sestrou. Na rozdíl od Dívky ve vlaku se zde nestřídá vyprávění jen tří postav, ale prakticky všech obyvatel Beckfordu, což napomůže nejen tomu, že čtenáři postavy alespoň trochu poznají, ale také tomu, že je příběh zapeklitější a pachatelem – ať už čehokoliv, může být kdokoliv.

Kniha se mi líbila, kapitoly jsou velice krátké, což je sympatické a je těžké se od knihy odtrhnout – člověk si totiž před spaním řekne „tak ještě jednu“. Přesto mi zde velmi chybí napětí a akce, která zde skutečně téměř není, díky čemu jsem knihu četla, ale nehltala.

Při mém cestování po Polsku jsem přečetla knihu Dívka v ledu. Příběh mě tak nadchl, že jsem se ihned vrhla na následující díl. A nemůžu se dočkat, až vyjde i třetí díl, Temné hlubiny!

Zdroj: Databáze knih: Inspektorka Erika Fosterová: Noční lov – Robert Bryndza [online]. In: . [cit. 2017-07-11]. Dostupné z: <http://www.databazeknih.cz/knihy/inspektorka-erika-fosterova-nocni-lov-330019>

Robert Bryndza je mladý Brit narozen v roce 1979. V počátcích svého psaní se zaměřil především na scénáře, ale poté se vrhnul na psaní knih. Momentálně pracuje na případech detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové, Slovenky, která žije v Londýně. Sérii odstartoval knihou Dívka v ledu, pokračoval knihou Noční lov, čímž však nekončí, neboť již teď se čtenáři těší na třetí pokračování, Temné hlubiny. V jeho knihách se vyskytují často gayové, sám nyní žije se slovenským manželem Jánom, se kterým v roce 2012 vydali knihu Mrcha Hollywood.

Poměrně zvláštní úmrtí praktického lékaře vyvolá otázky u vyšetřovatelského týmu detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové. Tento muž zemřel udušením, přičemž byl nalezen v posteli nahý se „sebevražedným pytlem“ na hlavě. Vzhledem k tomu, že měl v poslední době tento doktor dosti pochybné pánské návštěvy, jsou zde teorie o sexuálním praktikování škrcení se špatným koncem. To si ale vrchní vyšetřovatelka nemyslí, zvlášť, když se objeví další tělo…

Stejně jako u předchozího dílu jsem kolikrát od knihy nemohla odtrhnout oči. Charaktery postav jsou skvěle propracované, hlavní hrdinka má i své mouchy, přestože se nejedná o anti-hrdinu. Trochu mi připomíná Miu Krügerovou z knihy V lese visí anděl a Sova. Rovněž postavy ostatních kolegů jsou velmi dobře popsány. Autor často píše i o homosexuálech, což hodnotím jako kladné. Co se příběhu týče, již někdy v půlce knihy je odhaleno, kdo vraždí, nicméně kniha je i přesto napínavá a autor dále vysvětluje motivy této postavy.

Kniha je psána v Er formě, občas se střídá vyprávění Eriky a pachatele.

Zajímavý námět mě přinutil si knihu přečíst na mé cestě po Polsku. A jelikož jsem se kolikrát od knihy nemohla odtrhnout, „zhltla“ jsem hned i pokračování příběhu o detektivu šéfinspektorovi Erice Fosterové, Noční lov.

Zdroj: Databáze knih: Inspektorka Erika Fosterová: Dívka v ledu – Robert Bryndza [online]. In: . [cit. 2017-07-11]. Dostupné z: <http://www.databazeknih.cz/knihy/divka-v-ledu-318890>

Robert Bryndza je mladý Brit narozen v roce 1979. V počátcích svého psaní se zaměřil především na scénáře, ale poté se vrhnul na psaní knih. Momentálně pracuje na případech detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové, Slovenky, která žije v Londýně. Sérii odstartoval knihou Dívka v ledu, pokračoval knihou Noční lov, čímž však nekončí. V jeho knihách se vyskytují často gayové, sám nyní žije se slovenským manželem Jánom, se kterým v roce 2012 vydali knihu Mrcha Hollywood.

Jednoho zimního rána je v Londýně v zahradě přilehlé ke zdejšímu muzeu nalezena mrtvá dívka, zamrzlá v ledu. Kromě toho, že byla brutálně zavražděna, o čemž svědčí stav jejího těla, se o tomto činu frekventovaně píše v médiích i proto, že se jedná o dceru vlivného muže. Jak se ukáže, smrt Andrey Douglas-Brownové má celkem jistě spojitost s dalšími vraždami, řádí snad v Londýně sériový vrah?

Knížku jsem četla při mém cestování v Polsku. Kolikrát jsem nebyla schopná přestat číst, přestože to znamenalo nedostatek spánku. Velmi se mi líbilo, jak je charakter všech postav propracovaný, hlavní hrdinka má i své mouchy, přestože se nejedná o anti-hrdinu. Trochu mi připomíná Miu Krügerovou z knihy V lese visí anděl a Sova. Rovněž postavy ostatních kolegů jsou velmi dobře popsány. Autor často píše i o homosexuálech, což hodnotím jako kladné. Co se příběhu týče, do poslední chvíle jsem netušila, kdo je pachatelem.

Kniha je psána v Er formě, občas se střídá vyprávění Eriky a pachatele.

K Netopýrovi jsem se navzdory tomu, že se jedná o první díl knižní detektivní série od norského autora Jo Nesbø, dostala až po přečtení Sněhuláka, což je dokonce sedmý díl. A ve Sněhulákovi je několik spoilerů, nicméně i přesto jsem si knihu dokázala užít, stejně jako vytříbený styl psaní tohoto spisovatele.

Zdroj: Databáze knih: Harry Hole: Netopýr – Jo Nesbø [online]. In: . [cit. 2017-04-05]. Dostupné z: <http://www.databazeknih.cz/knihy/harry-hole-netopyr-145158?c=all>

Jo Nesbø rozhodně není neznámý, ani v domovině, ani ve světě. Tento vystudovaný ekonom a finanční analytik se proslavil hlavně díky knize Netopýr, která získala několik ocenění, například Skleněný klíč za nejlepší kriminální román. Tím odstartoval svou sérii o kriminalistovi Harrym Holeovi, i svou kariéru coby spisovatel. Kromě thrillerů a detektivek však tento Nor píše také veselé knížky pro děti, kde se v hlavní roli objevuje Doktor Proktor.

V knize Netopýr se seznámíme s Harrym Holem, kriminalistou, který je vyslán do Austrálie, kde byla znásilněna a zavražděna mladá Norka. V Sydney se ho ujme kolega Andrew Kensington, Austrálec, který se snaží Harryho zasvětit nejen do zdejšího životního stylu, ale také do tajů své kultury. A možná se mu snaží říci ještě víc – jen, kdyby tento mladý alkoholik poslouchal…

S Netopýrem jsem šla na jistotu, neboť se mi kniha Sněhulák velmi líbila. Není divu, že kniha získala mnohá ocenění, neboť si dal autor velmi záležet nejen na samotné dějové linii, ale nalezneme zde i různé anglické výrazy a mnoho historických, geografických i kulturních faktů.
Příběh je psán v Er formě, ale opět se točí převážně kolem Harryho Holea, o kterém se dozvíme mnohé převážně díky jeho svěřování švédské dívce Birgittě. Kniha má 408 stránek.

Úroveň hltání: 4/5.

Závěrečný díl dlouho očekávané postapokalyptické trilogie s předchozími díly Silo a Turnus je tady. A musím uznat, že mě Hugh Howey opět překvapil a to nejen tím, že dotáhl celý příběh k dokonalosti. Věřím, že stejně jako já nebudete zklamaní.

Zdroj: Databáze knih: Silo: Prach – Hugh Howey [online]. In: . [cit. 2017-03-14]. Dostupné z: <http://www.databazeknih.cz/knihy/silo-prach-307230>

Americký spisovatel Hugh Howey se v mládí věnoval počítačům, takže tato tematika se hojně objevuje i v jeho knihách. Tento čtyřicetiletý (narozen 1975) autor je tak trochu dobrodruh, rád zkouší nové věci, což mu dohromady s talentem dává skvělé dispozice k psaní. Za život už pracoval jako kapitán na lodi (kde potkal i svou nynější manželku), pokrývač, nebo zvukař. Píše hlavně fantasy a sci-fi, často o budoucnosti či postapokalyptickém světě. Kromě ságy Silo (v originále Wool) se jedná i o knížky s odvážnou Molly Fyde z 25. století, či knihu Já, Zombie. Kromě trilogie Silo (2. díl se jmenuje Turnus – v originále Shift – a 3. díl Prach – v originále Dust) však ostatní knihy přeložené do češtiny nenajdeme. Silo má nicméně takový úspěch, že se začíná chystat i film, na který se můžeme v příštích několika letech těšit.

Ve třetí knize se objevují postavy z předchozích dvou – Donald Keene a jeho sestra Charlotte ze Sila 1, Juliette a Lucas ze Sila 18 a Sólo spolu s dětmi ze Sila 17. Z Juliette se stala starostka a snaží se prokopat cestu ze Sila 18 do Sila 17, aby tak zachránila své přátele a dopřála jim pohodlnější život. Také se rozhodne prozkoumat venkovní vzduch, aby zjistila, co je pravdy na tom, že je venek neobyvatelný. Ostatním lidem se ale její počínání, stejně jako „báchorky“ o jiných silech nelíbí. V čele s otcem Wendelem se snaží této bláhovosti zabránit. Jenže nejsou jediní – pravý „Pastýř“, který rozsévá zkázu, bude brzy probuzen…

Stejně jako u předchozích knih je příběh psaný v Er formě, kdy se střídají děje v jednotlivých silech a děje postav. Hugh Howey se opět soustředí především na ženy, a to v každém ze sil – na Charlottu, Juliettu a malou Elise.

Jako v minulých dílech i zde jsou pasáže, které jsou nudnější, nicméně jsou pro příběh důležité. Oproti Turnusu zde vidím mnohem víc akce a napětí, což rozhodně hodnotím pozitivně. V některých pasážích skutečně nebylo možné přestat číst! Upřímně bych sérii přirovnala k sáze Maze Runner, kde jsem u druhého dílu také zaznamenala pokles co se kvality, napětí a akčnosti týče.

Na film si budeme muset ještě bohužel počkat, nicméně se už nemůžu dočkat :)!