Zootropolis: Město zvířat / Zootopia

 
Zootropolis: Město zvířat vypadalo už dle teaserů, natožpak trailerů velice dobře. Jelikož jsem opravdový milovník animáků, tak jsem si tento snímek rozhodně nemohla nechat ujít. Trochu jsem se bála, aby se nejednalo o něco na styl Na vlásku, kdy trailer vypadal akčně a vtipně, ale jednalo se opravdu spíše o pohádku pro děti, ale nakonec byl film skutečně parádní a rozhodně jej doporučuji!
Zdroj: Česko-Slovenská filmová databáze: Zootropolis: Město zvířat / Zootopia (2016) [obrázek]. In: . [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/407365-zootropolis-mesto-zvirat/prehled/>

Byron Howard má režisérskou zkušenost s animovaným filmem již díky snímku Na Vlásku a Bolt – pes pro každý případ. Druhý režisér Rich Moore se zas podílel na tvorbě seriálu Simpsonovi a Futurama a režíroval animovaný film Raubíř Ralf (na tyto filmy najdou fanoušci ve snímku i malou parodii). V hlavních rolích, alespoň, co se dabingu týče, uslyšíme Ginnifer Goodwin (Až tak moc tě nežere), Jasona Batemana (Záměna, Šéfové na zabití), či Shakiru. Zootropolis: Město zvířat od tvůrců Ledového království je rodinný animovaný film z roku 2016 a má 109 minut.1
Judy Hopsavá je odvážná králičí slečna, která se nebojí zaběhnutých klišé a chce změnit svět, a to tak, že se stane policistkou. Ačkoliv ji od toho odrazuje naprosto vše včetně jejích vlastních genů, tedy faktu, že je králík, ale dokonce i vlastní rodina, Judy si stojí za svým a nepoleví. Díky tomu se dostane do Zootropolis, pro ni úplně nového světa. Jak se ale ukáže, splnění snů není kolikrát to, co by nás udělalo šťastné, a i poté jí v cestě stojí spoustu nástrah a překážek. Do toho začnou za velmi zláštních okolností mizet některá zvířata a ona má jen 48 hodin na to, aby případ rozlouskla. Naštěstí má s sebou pouličního šejdíře lišáka Nicka Wildea, který se ukáže být tím pravým parťákem.
Trailer:
Zdroj: YouTube: Zootropolis (2016) CZ HD trailer [online]. In: . [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=nf0oLWzDLeU>
Má zkušenost:
Ačkoliv jsme byly s kamarádkami v kině jediné nad 13 let, co s sebou neměly dítě, snímek jsme si skutečně užily. Film je barevný, veselý a živý, díky čemuž se líbí dětem, ale je koncipován i tak, že jsou v něm skryté různé metafory, metonymie a poselství z našeho běžného života, kterým sice děti nerozumí, ale to ani není třeba. Díky tomu si totiž snímek užijí i rodiče. Některé scény jsou skutečně velmi vtipné, takže se film kvalitou a žánrem vyšplhal na Kung Fu Pandu, Croodsovi a jim podobné snímky.
Už samotné hodnocení na csfd (87 %) mluví za vše, já bych dala asi 83 %.
Tak neváhejte a vyrazte do kina! Vemte s sebou děti i partnera a věřte mi, že si užijete hezký rodinný výlet a všichni se dobře pobavíte.

1Česko-Slovenská filmová databáze: Zootropolis: Město zvířat / Zootopia (2016) [online]. In: . [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/407365-zootropolis-mesto-zvirat/prehled/>

Looper

 
Hledat nějaký lepší fantasťák/sci-fi, které jsme s Tomem ještě neviděli, je už poměrně složité. Naštěstí YouTube občas něco dobrého doporučí, a tentokrát nás zaujal trailer na film Looper z roku 2012. Film má velmi zajímavý a řekla bych, že i neokoukaný námět, ale začátek se trochu táhne. Teprve ve druhé polovině začíná pořádná akce, která vás doopravdy vtáhne do děje. Zpracování také není špatné, ale prostě a jednoduše nebyl potenciál, který v námětu a příběhu tkví, dostatečně využit…
Zdroj: Česko-Slovenská filmová databáze: Looper (2012) [obrázek]. In: . [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/247870-looper/prehled/>

Rian Johnson, který film režíroval a psal i scénář, se možná jako režisér více proslaví již příští rok, neboť má mít na starosti osmou epizodu Star Wars. V hlavních rolích tohoto snímku uvidíte Josepha Gordona-Levitta (Muž na laně, G.I. Joe, Počátek), kterého možná se zelenými čočkami ani nepoznáte. Tento herec se už s Johnsonem setkal, hrál totiž ve dvou jeho filmech (Zmizení, Bratři Bloomovi). Jeho starší já ztvárnil Bruce Willis (G.I. Joe 2: Odveta, série Smrtonostná past a Můj soused zabiják). Hraje zde i Jeff Daniels (Marťan, Steve Jobs) V hlavních ženských rolích uvidíte Piper Perabo (Dokonalý trik, Divoké kočky) a Emily Blunt (Na hraně zítřka, Správci osudu). Film z roku 2012 má 114 minut.1
Joe patří mezi „loopery“ (z anglického loop = smyčka), nájemné vrahy, kteří jsou najímáni zaměstnavateli z budoucnosti. 30 let od roku 2044, kdy se příběh odehrává, byl totiž vytvořen stroj času. V této době však mají mafiáni „menší“ problém – kvůli neustálým kontrolám a monitorování je téměř nemožné se někoho zbavit. Vyřešili to po svém – posílají nežádoucí lidi do minulosti, kde je loopeři zabíjejí a dostávají za to stříbro. Když dostane looper místo stříbra zlato (tzv. „zlatý padák“), zjistí, že zabil sám sebe (své budoucí já) a jeho pracovní poměr byl ukončen. Tím byla uzavřena jeho smyčka. Nyní může až do času své smrti žít, jak chce.
To je i případ mladého Joa, alespoň do té doby, než mu zabijou manželku a on se rozhodne, že změní svou budoucnost, nebo je to vlastně jeho minulost?
Trailer:
Zdroj: YouTube: LOOPER (2012) oficiální CZ HD trailer (české titulky) [online]. In: . [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=dfC4L1hgRqE>
Má zkušenost:
Film, především námět, se mi líbil. Snoubí se zde dvě témata – cestování časem a telekineze, což je zajímavé a druhá půlka je i akční. Nicméně první polovina filmu se hodně táhne a člověk to musí nějak přetrpět.
Co mi ještě trochu vadilo, je Joseph Gordon-Levitt se zelenýma očima, vypadá opravdu zvláštně.
Hned po zhlédnutí filmu jsem říkala, že kvůli té první polovině bych mu dala tak 73 %. Stejně hodnotili snímek i diváci csfd.

1Česko-Slovenská filmová databáze: Looper (2012) [online]. In: . [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/247870-looper/prehled/>

Jaké je být diabetikem

 
O tomto tématu chci napsat už nějakou chvíli, protože ačkoliv je pojem „cukrovka“ poměrně známý, ne všichni vědí, co to přesně znamená a jaká mají diabetici omezení. Přitom jen v České republice je nyní již možná milion diabetiků (poslední známé statistiky z roku 2012 uvádějí 841 227 diabetiků). V Indii je touto nemocí postižen dokonce každý druhý člověk! Já ale nejsem žádný odborník, jsem prostě jen diabetik, který vám přináší malé osvětlení a svůj názor na tuto problematiku.
Zdroj: Obat Tradisional Diabetes [online]. In: . [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: <http://obattradisionaldiabetes.co/>

V prvé řadě byste měli vědět, co to ta cukrovka (diabetes mellitus) vlastně je. Jedná se o onemocnění slinivky břišní, respektive Largenhansových ostrůvků v ní, které nám do těla vpouští hormon inzulin. Ten je důležitý pro stabilizování hladiny cukru v krvi, vlastně je takovým „klíčem“, který vpouští energii do buněk. To ale neznamená, že by měli diabetici stále vysoký cukr. Slinivka totiž u zdravých lidí produkuje také glukagon, který vlastně odvádí pravý opak práce inzulinu. Když člověk sportuje, slinivka tento hormon vpustí do těla, aby mu nedošla energie. Diabetikovi často nefunguje ani jeden tento hormon, takže může mít problém jak s vysokou, tak nízkou hladinou cukru v krvi.
V druhé řadě existuje hned několik typů diabetiků.
Diabetes mellitus I. typu mají často lidé od raného dětství, ale může se projevit i později. Této nemoci se nelze zbavit (ačkoliv některé příběhy na internetu nás mohou vyvést z omylu), často je způsobená geneticky, většinou však ob generaci. Kdyby trpěla matka i otec cukrovkou, dítě má „jen“ o 2 % vyšší pravděpodobnost cukrovky. Vnoučata jsou na tom hůř. Léčí se pícháním inzulínových jehel (a samozřejmě hlídáním jídla a kontrolováním). Tělo totiž na vytvořený inzulin i glukagon reaguje destruktivně a autoimunitní systém je zničí.
Diabetes mellitus II. typu mají převážně starší lidé, ale někdy ho mají i lidé, kteří se špatně stravují, často jsou obézní. Inzulin se jim v těle tvoří, ale v omezeném množství, případně je jeho reakce pomalejší než u zdravého člověka. Tito lidé se většinou léčí dietou, někdy i prášky.
Těhotenský diabetes často po porodu odeznívá. Projevuje se zvýšenou hladinou krevního cukru, což často vede ke zvýšené produkci inzulinu plodu. Dítě tak může po narození trpět hypoglykémiemi (tento termín je vysvětlen níže v článku).
Jinak existují i další typy diabetů, jedná se však spíše o anomálie a mně osobně nejsou známé.
Zdroj: Diabetes UK: How To Inject Insulin [online]. In: . [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: <http://www.diabetes.co.uk/insulin/how-to-inject-insulin.html>
Mně byla cukrovka diagnostikována 31. března 2006 (jo, letos mám jubileum), tedy přesně 4 dny po mých dvanáctých narozeninách. Byl pátek, já tehdy přišla v půl jedné ze školy a čekala mě sbalená taška a plakající maminka. To ráno jsme byli na krvi, neboť jsem už několik dní měla problém s bolestí břicha a křečemi v nohou (často jsem se v noci vzbudila silnou křečí, kterou jsem musela „rozkopat“). Navíc jsem byla schopná vypít až 8 litrů(!) vody denně, ale vůbec mi to nepřipadalo divné, naopak jsem byla za svůj pitný režim ráda, také jsem zhubla.
Rodiče mě odvezli do nemocnice v Chebu, kde jsem si měla poležet týden, nakonec jsem zde byla ale jen 4 dny. Zde jsem byla na kapačkách, učila se píchat si sama inzulin, ale také počítat výměnné (chlebové) jednotky, tedy sacharidy v jídle.
Po návratu do školy se mě náš učitel fyziky (radši nebudu jmenovat) ptal, kde jsem byla. Když jsem mu sdělila, že jsem ležela v nemocnici s diagnostikovanou cukrovkou, s vážnou tváří se mě zeptal, zda „jsem příliš papala bonbónky“. Asi to myslel jako vtip (alespoň v to doufám), nicméně mě i vzpomínka na tuto reakci ponoukla k napsání tohoto článku.
Zdroj: Diabetologia i cukrzyca: Glukometry a badania [online]. In: . [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: <http://www.diabetolodzy.dlapacjenta.info/s/3278/68365-Diabetologia-i-cukrzyca/4017683-Glukometry-a-badania-laboratoryjne-poziomu-glukozy-we-krwi.htm>
Zde jsou naše omezení, případně věci, na které si musíme dát pozor (platí hlavně pro diabetiky I. typu):
1) Inzulin
Jak jsem jsem již zmínila, inzulin je hormon, který reguluje hladinu cukru v krvi. Jelikož mně se netvoří (či se tvoří v omezeném množství), musím si ho píchat, a to hned 4x denně – před snídaní, před obědem, před večeří a celodenní před spaním. Existuje mnoho typů inzulinů, některé jsou krátkodobé (zaštiťují jídlo), jiné dlouhodobé (ty se píchají většinou před spaním) – jejich intenzita i doba vstřebávání se liší. Já zatím vyzkoušela hned 4 typy: Actrapid, Insulatard, Novorapid a Lantus. Dávku inzulinu je nutné regulovat podle jídla, naměřené glykemie (cukru v krvi), ale také činnosti, kterou se chystáme dělat – při sportovní aktivitě je lepší inzulin snížit, neboť energii z jídla částečně spálíme.
V dětství jsem znala slečnu, která si sama inzulin neuměla píchat, takže za ní před odpoledkou jezdila do školy vždy máma, dívčina navíc nemohla ani nikde bez mámy přespávat a byla na ní naprosto závislá. Jak je na tom teď ale netuším.
2) Glykémie, hypoglykémie, hyperglykémie
Jak jsem již zmínila, pojem „glykémie“ označuje hodnotu cukru v krvi. Měříme ji glukometrem a speciálními proužky. Ty jsou jednorázové a samozřejmě něco stojí (u mého typu glukometru stojí jeden proužek cca 14 Kč), jsou ale dotovány pojišťovnou. Děti je mají zdarma, dospělí jich mají omezené množství na rok.
Hyperglykémie označuje velké množství cukru v krvi, obecně je tak považována hodnota nad 8 mmol/l (milimolů na litr) nalačno. Zdravý člověk může mít po sladkém nápoji například těch 8 mmol/l, ale brzy by mělo tělo vyprodukovat inzulin. Člověka s hyperglykémií bolí břicho, je unavený, pohyb mu může dělat problém (jak nemá energii vpuštěnou do buněk). Také má velikou žízeň, jak se tělo snaží cukr „vykoncentrovat“, hubne. Při vysoké glykemii může být takový člověk i dezorientovaný, v horším případě může i upadnout do bezvědomí. Pro představu, mě přivezli do nemocnice s cukrem 24,7 mmol/l. Cukr nemusí zvyšovat jen hodně jídla/málo inzulinu, ale také adrenalin. Velkým problémem také je, že při vyšší glykémii se horší zrak. Zrak se vám tudíž s rozdílnými glykémiemi mění, takže například operace očí nepřipadá v úvahu.
Hypoglykémie je označení pro nízký cukr. Je to hodnota pod 3,3 mmol/l. Zdravý člověk jí většinou díky glukagonu nedosáhne. Může být způsobená příliš velkou dávkou inzulinu/malou dávkou jídla/sportem/alkoholem. Její příznaky jsou horečnatost, silné pocení, nafouknutí břicha, třes, nedostatek energie (převážně v končetinách). Je to způsobené noradrenalinem, který začnou nadledvinky produkovat, aby cukr vyrovnaly. Při velmi nízkých hodnotách glykémie může člověk působit jako opilý. Hypoglykémie může způsobit i upadnutí do bezvědomí, případně smrt. Když má člověk hypoglykémii, je nejvhodnější podat sladký koncentrovaný nápoj, při upadnutí do bezvědomí podat cukr, diabetik u sebe může mít i glukagonovou injekci (píchá se do zadku), v každém případě volat doktora. Každý diabetik by měl s sebou ( v peněžence) nosit kartu diabetika. Časté hypoglykémie způsobují i zhoršení kognitivních funkcí (paměť, postřeh, soustředění), což bude dost možná i můj případ, jak mi dnes sdělila diabetoložka. Každopádně je hypoglykémie něco opravdu nepříjemného, už jen to, že se člověk třeba na veřejnosti hodně potí. Silné hypoglykémie (alespoň mně) vyvolávají také pocit „umírání“. Nejhorší je, když se kvůli hypoglykémii vzbudíte (ačkoliv horší by bylo, kdybyste se už nevzbudili). Pití navíc nezabere okamžitě, takže je člověku takhle „blbě“ třeba i dvacet minut. Já osobně u sebe nosím pitíčka, tedy džusíky z dětství, případně nějaké sušenky.
3) Jídlo
Asi je vám jasné, že při cukrovce člověk musí nějakým způsobem řešit jídlo. Není to však tak, že by nesměl sladké! Při hypoglykémii ho naopak musí. Je ale důležité jíst víckrát denně a množství sacharidů (výměnné jednotky) v jídle hlídat. 100 g jablka má například 1 výměnnou jednotku, 25 g chleba 1 výměnnou jednotku, balení hořických trubiček (těch po dvou) také. Je vám ale asi jasné, že nějaký rozdíl v těchto jídlech bude. Je to v rychlosti vstřebání, které se také nazývá glykemický index (GI). Hořické trubičky se vstřebávají rychleji, než například ten chleba. Jedná se o velký skok, ale také velký pád, což může způsobit hyperglykemii následovanou hypoglykemií, což není rozhodně žádané. Lepší je proto jíst jídla s nižším glykemickým indexem, při hypoglykémiích ta s vyšším.
V mase, sýru, másle, tvarohu, vejcích, oleji, vodě, houbách a zelenině (kromě luštěnin) sacharidy nejsou, takže lze říct, že těchto potravin můžeme sníst, kolik chceme. To by ale byla hodně nevyvážená strava. Znala jsem i jednoho diabetika, který trpěl celiakií, tedy nesnášenlivostí lepku. To už je opravdu velký extrém.
Co se pití týče, naštěstí existují i slazené nápoje bez cukru, jako třeba Poděbradka ProLinie, kterou piju já. S nápoji za 3,90 z Kauflandu či Tesca, které se honosí nálepkou 0 % cukru, nemám dobré zkušenosti, protože třeba nejsou slazeny cukrem, nýbrž umělým sladidlem, které však v sobě také může mít sacharidy.
4) Sport
Při sportu se také musíme hlídat. Při hypoglykémii nemůžeme sportovat (ono to ani nejde), což může být problém například při zápasech. O tom vím hodně, neboť jsem mezi 11 a 15 rokem hrála závodně fotbal. Teď se k němu snažím vrátit. Ono může být ale i těžké chtít sportem zhubnout. Normální člověk, když běhá, nejprve spálí své cukry, poté tuky, poté bílkoviny. Diabetik místo toho dostane hypoglykémii, takže hubnout je lepší spíš přes jídlo.
5) Problémy, následky
S touto nemocí se ale pojí i mnoho problémů. Například nízká srážlivost krve, krvácející dásně, problém s očima (při špatné kompenzaci cukrovky je možné i oslepnout), problém s nervy, gangréna končetin – tedy vlastně odumření tkáně (schválně si zkuste vyhledat fotky). Problémy čekají i játra a ledviny. Správná kompenzace, tedy udržení glykemie ve „správných“ hodnotách je tak opravdu důležitá.
Osobně nechápu, jak je možné, že lze transplantovat srdce, ale nelze transplantovat slinivku. Některé výzkumné ústavy tvrdí, že to lze přes kmenové buňky, já tomu i věřím, ale je jasné, že farmaceutické společnosti na diabeticích vydělávají neuvěřitelné peníze, kterých se jen tak nevzdají.
Jelikož jsem fanouškem The Walking Dead, často mě napadá, jak bych asi jako diabetik přežila. Asi bych odpadla jako jedna z prvních. Nicméně i proto mě potěšilo, když v 6. sérii jedna diabetička byla. Bylo jí špatně a potřebovala inzulin. Osobně si takovou situaci moc nedokážu představit – spíš bych očekávala, že při takové apokalypse není jídlo, takže by spíš měla hypoglykémii než hyperglykémii.
Doufám, že jsem vás tímto článkem o něčem poučila, snažila jsem se to udělat ve zkratce. Pokud vás článek zaujal, budu ráda, když zanecháte komentář.

Chlípný hadry

 
Hledáte opravdu originální dárek pro své blízké? Něco moderního, osobitého a hlavně nápaditého? Tak neváhejte a objednejte si jeden ze šokujících kousků značky Chlípný hadry!

Značka je poměrně mladá – založila ji moje kamarádka Klára Soukupová v červenci 2015, která se rozhodla, že nebude „pouhým“ zaměstnancem a sama začne podnikat. Jedná se tak zatím spíš o start-up se stanovištěm v Plzni, kde se zatím všechny nákupy odehrávají. Klára se nechala inspirovat svým přítelem Filipem Korytou, který účinkuje v porno-popové hudební skupině Glajstr Duo a zároveň vydal v lednu minulého roku sbírku básní s názvem Chlípnost. A tak vznikly Chlípný hadry!
Nakoupit si zde můžete oblečení a doplňky s vtipnými a poněkud erotickými básničkami a rýmy právě ze sbírky Chlípnost doplněny o kreativní obrázky. Většina textů je psaná psace, fontem „školáček“, což roztomile doladí sexuální námět a Chlípný hadry tak vypadají skutečně neotřele. Prozatím jsou v nabídce trička, tílka a plátěné tašky, ale v případě, že bude větší zájem, se Klára nebrání ani dalším částem oblečení. Ze stejného důvodu prozatím nemají Chlípný hadry ani webovky, ale kontakt a obrázky najdete na Facebookovské stránce.
Zdroj: Facebook: Chlípný hadry [obrázky]. In: . [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: <https://www.facebook.com/chlipnyhadry/?fref=ts>
Ceny se pohybují mezi 200 až 300 korunami. Tašky vyjdou na 200 Kč, trička na cca 250 – 300 Kč. Vše se odvíjí od barevnosti motivu – nejlaciněji vyjde černý potisk. Chlípný hadry se ale snaží cenu snížit, takže hledají co nejlevnější možnosti tisku. „Textil se dá pořídit za velice malé částky, horší je to se samotným potiskem. Metodou pokus-omyl zkouším a hledám různé možnosti tisku. Výhodou by pro mě byl určitě například student FDULS, který má svůj sítotisk. Takovéto či obdobné oboustranně přínosné spolupráci bych se určitě nebránila,“ doplňuje Klára.
Prozatím tedy obchod funguje na základě osobního kontaktu. Zájemce napíše poptávku, a když je zpracována, peníze v hotovosti jsou na smluveném místě vyměněny za zboží. V případě, že by však chtěl někdo zboží zaslat, nebyl by problém se domluvit na poštovném a způsobu platby.
A co vám o Chlípných hadrech poví samotná tvůrkyně? „Je pro mě radost dělat něco takového, a když se to líbí lidem, kteří to pak chtějí a ještě mi za to zaplatí, je to největší odměna Usmívající se.“

Moje peněženky

 
Dnes jsem do recenzí přidala novou rubriku, a to Aplikace – pro Android. Rozhodla jsem se zde totiž napsat o aplikaci, kterou používám prakticky denně a jsem s ní velice spokojená. Jmenuje se Moje peněženky a jedná se o mobilní aplikaci, kde si můžete zaznamenávat své příjmy a výdaje, a tím zavést pořádek do svých financí, byť jste třeba jen student.
Cover art
Zdroj: Google Play: Moje peněženky [obrázek]. In: . [cit. 2016-02-25]. Dostupné z: <https://play.google.com/store/apps/details?id=my.wallets.lite&hl=cs>

Aplikaci Moje peněženky vytvořil Pavel Kataykin, od kterého na Google Play najdete i další aplikace pro Android. Aplikace Moje peněženky (v originále My Wallet) je stále aktualizována a má mnoho funkcí, které vám usnadní život. Je velice přehledná a jednoduchá na pochopení i užívání. Získáte ji zdarma, ale existuje i její placená verze, která pravděpodobně umožní využívat další funkce.
Velkou výhodou je, že si zde můžete vytvořit několik peněženek. V běžném životě totiž také máme více peněžních uložišť – peněženku, účet v bance, spořící účet, nějaké úspory (v prasátku Usmívající se), studenti třeba studentskou kartu s kontem, dále například účet u platební brány. Jednotlivé peněženky si můžete odlišit obrázkem, zároveň v nich nastavit i několik měn, takže máte u každé peněženky vidět nejen úspory ve všech měnách, ale také celkovou sumu podle platných kurzů. Nechybí ani součet všech účtů, takže máte vždy přehled, jakým celkovým „jměním“ oplýváte.
V kategoriích si můžete včetně obrázků nastavit položky, za které běžně utrácíte, jako je jídlo, doprava, zábava, elektronika apod., ale také věci, ze kterých vám plyne příjem. Aplikace si navíc i „zapamatuje“ položky, které často používáte (jak pro příjmy, tak pro výdaje) a při transakci vám tyto kategorie předně nabídne. Ke každé transakci si navíc můžete připsat poznámku, abyste věděli, za co přesně a kde jste peníze utratili/získali. Zobrazit si zde můžete i souhrny za období, případně je i podle určitých období filtrovat.
Samozřejmě si můžete data exportovat třeba do Excelu, a to i dle účtů a kategorií, takže budete mít přehled, za co nejvíce utrácíte. K tomu je zde samozřejmě i grafické zpracování. Nechybí zde ani možnost aplikaci zaheslovat. Možnost personifikace (nastavení barev) je už jen třešničkou na dortu.
Zdroj fotek: vlastní
Má zkušenost:
S aplikací jsem velmi spokojená, používám ji už téměř 3 roky. Prošla jsem si již i změnou telefonu a exportem a vše bylo bez problémů, akorát mě trochu mrzí, že novější verze vyřadila obrázek kasičky – prasátka Nevinný. Musím říct, že – alespoň na mě – má tato aplikace kladný efekt – když vidím, jak penízky přibývají, mám motivaci jich vydělat ještě více.
Myslím si, že nějaké malé účetnictví by si měl vést každý, a nemusí to být zrovna podnikatel. Minimálně tak po občasných alkoholových večerech alespoň přesně víte, kolik jste utratili Usmívající se.

Retromuseum v Chebu

 
Někteří z nás si jistě ještě vzpomínají na věci v našich domácnostech, u kterých by již naši mladší sourozenci tápali, k čemu vlastně jsou. Na pochutiny, které jsme ve svém dětství milovali, ale nyní by nebylo tak snadné je sehnat, jako například oblíbené žvýkačky Pedro. Na život, kdy nebylo potřeba být pořád „na příjmu“, ať už se jednalo o mobilní telefon, e-mail, či Facebook. Pojďte si tento životní styl spolu s věcmi, které ho doprovázely, připomenout do Retromusea v Chebu. Věřte mi, že tato návštěva Vám zanechá nostalgický úsměv na rtech.
https://image1.spreadshirtmedia.net/image-server/v1/compositions/26734749/views/1,width=235,height=235,appearanceId=1,backgroundColor=f9f9f9,version=1440399755/Audio-Tape-Stift-Pencil-Relationship-T-Shirts.jpg
Zdroj: Spreadshirt: Mc Cassette T-Shirts [obrázek]. In: . [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: <http://www.spreadshirt.co.uk/mc+cassette+t-shirts>

Retromuseum v Chebu bylo otevřeno teprve před několika dny – ve středu 17. února 2016! Přesto už sem proudí davy lidí, které chtějí zavzpomínat na „staré dobré časy“, ale i rodiče s dětmi, kteří chtějí svým ratolestem ukázat, jak prožívali dětství oni, s čím si hráli, a co měli tehdy k dispozici. Výstava tak doopravdy umožňuje vrátit se v čase.
Retromuseum
Retromuseum se nachází v prostorách bývalého železářství na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 17. Podívat se sem můžete každé úterý – neděli vždy od 10 do 17 hodin. Plné vstupné stojí 80 Kč, 50 Kč je pro studenty SŠ, VŠ a pro seniory nad 60 let, 10 Kč pak zaplatí žáci ZŠ a studenti SŠ v rámci skupin. Zdarma se sem dostanou členové klubu, držitelé průkazek ZTP, Rady galerií, Uměleckohistorické společnosti, předškolní děti. Vstupenka zároveň slouží i do Galerie výtvarného umění v Chebu (náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 16), která stojí za zrodem tohoto projektu. Vlastní expozice spolu s rekonstrukcí budovy galerie, která se v zadní přilehlé části s Retromuseem propojila, vyšla na 1,5 milionu Kč.
Retromuseum chce ukázat hlavně životní styl a design v ČSSR, tedy 60. – 80. léta, nicméně objevíte zde i „novější“ kousky, které mají někteří z vás třeba ve své domácnosti!
V přízemí je pokladna, část expozice, ale také bufet, kde si můžete zakoupit (nejen) dobové nápoje a občerstvení, posedět, případně koupit i některou z autentických hraček pro děti. Navíc zde můžete při koupi nad 40 Kč upotřebit poukázku se slevou 10 Kč, kterou jste dostali při koupi vstupenky.
Výstava začíná expozicí elektroniky, tedy starými fény, žehličkami, televizemi, rádii a kazeťáky. Dále uvidíte klasický obývák, kde si prohlédnete dobové oblečení, sedačky, ale také knihy, které se v té době opravdu četly. Z reálných interiérů ale také uvidíte kuchyň či koupelnu.
Samozřejmě zde ale nesmí chybět stará Škodovka (Škoda 1000 MB) a známý Velorex, který musí dětem připadat téměř jako vesmírné vozidlo. Uvidíte zde také velkou sbírku keramiky a porcelánu, nábytku, ale také hraček, s nimiž si většina z nás jistě hrála třeba na návštěvě u babičky.
Výše následuje hudba, které byl věnován samostatný oddíl, a naleznete ji v mezipatře. Zde se můžete zaposlouchat do „starých pecek“, prohlédnout si nástroje, kazetové přehrávače, ale také si o dobové hudbě něco přečíst.
Výstava v prvním patře je pak zaměřena na boty. Kromě sportovní obuvi na lyže, běžky, či na běh, zde naleznete výstavu botasek – tedy fenoménu Botas, kde si prohlídnete dobovou produkci z Československa, ale také se vám představí i nedávné oživení této značky (Botas 66). V prvním patře také naleznete mnoho autentických fotografií. Menší výstava v těchto prostorách je rovněž věnována Josefu Cupákovi, autoru legendární skládačky (ESKA 622).
„Označení retro se objevilo a postupně šířilo od třetí čtvrtiny minulého století. Retrospektivní tendence ve výtvarném umění, architektuře, hudbě a jiných oblastech tvůrčí činnosti nejsou ničím novým. Ale právě až v devadesátých letech 20. století nastupuje nám důvěrně známé pojetí retromódy souběžně v odívání, designu nábytku i automobilů,“ vysvětlila Daniela Kramerová, hlavní kurátorka Retromusea Cheb.
Má zkušenost:
Mně osobně se v Retromuseu opravdu líbilo. Některé „kousky“, jako třeba červená koženková lavice do jídelny (kterou mimochodem máme pořád doma v kuchyni), versatilka, nebo rádiovka mi tam chyběly, ale nad spoustou věcí denní potřeby jsem se musela pousmát. Třeba nad starými hračkami, hrou Logik, kterou s mamkou po večerech stále hrajeme, nebo nad dřívějším toaletním papírem. Návštěvu Retromusea velmi doporučuji, v České republice (a možná nejen tam) se jedná o raritu. Můžete s sebou vzít třeba i mladší sourozence, aby viděli, jaké dětství měli rodiče. V prvním patře si děti mohou vyzkoušet psaní na psacím stroji, nechat zde na nástěnce vzkaz, případně si i malovat, takže nudit se skutečně nebudou.
Těším se, až sem napíšete své dojmy a pojmy!

Deadpool

 
Tak i já jsem nakonec podlehla a vydala se s kamarády do kina na Deadpool, přestože jsem o tom už leccos slyšela (o některých scénách). Musím uznat, že ačkoliv se film vymyká takové té mé klasické představě Marvel Comics, příjemně mě překvapil!
Zdroj: Česko-Slovenská filmová databáze: Deadpool (2016) [obrázek]. In: . [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/261379-deadpool/prehled/>

Tim Miller za sebou nemá dlouhou režijní kariéru, nicméně dlouho působil jako asistent režie, kde nabral cenné zkušenosti. V hlavních rolích najdete Ryana Reynoldse, kterého jste jako superhrdinu mohli sledovat již ve filmu Green Lantern, který alespoň mně přišel dost slabý, takže herec nejspíš dostal další šanci. Herečku Morenu Baccarin jste někteří viděli v seriálu How I Met Your Mother (epizoda Crazy Eyes), dále zde z mně známých herců uvidíte také T.J. Millera (Na tuhle nemám, Jak vycvičit draka 2). Snímek z roku 2016 má 108 minut.1
Wade Wilson je produktem speciálních jednotek, nyní si však „vydělává“ dosti pochybným způsobem – pokud se někdo potřebuje někoho zbavit, někoho zastrašit atd., najme si Wada. Wade v této společnosti potká Vanessu, kterou si po roce i hodlá vzít, ale zasáhne je nešťastná zpráva – Wade je v pokročilém stádiu rakoviny.
Wade, který chce, aby byla jeho snoubenka šťastná, se proto rozhodne pro radikální krok – podstoupí experimentální léčbu. Jak se ukáže, nedostane se pod ruku žádným doktorům, nýbrž maniakálnímu mutantovi, který chce z Wada rovněž udělat mutanta a prodat ho armádě. S tím se však Wade nehodlá smířit…
Trailer:
Zdroj: YouTube: Deadpool (2016) CZ HD trailer č. 1 . In: . [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: <https://www.youtube.com/watch?v=kSC4AKCevQA>
Má zkušenost:
O tomto snímku jsem leccos slyšela, takže jsem si udělala obrázek, že se jedná o jakousi parodii na Spidermana a další hrdiny. Jak se ukázalo, Deadpool balancuje na hranici klasického komiksu a parodie. Některé scény jsou poněkud přehnané, ale na druhou stranu musím uznat, že film je dost vtipný.
Zvláštní efekty jsou neuvěřitelné, již scéna na začátku filmu vás dostane. Ve filmu je určitý retrospektivní pohled a zároveň hlavní hrdina komunikuje s publikem.
Co se děje týče, není špatný, řekla bych nadprůměrný. Navíc se zde pojí hrdinové Marvel Comics a X-Men (dokonce i neoficiální název je X-men: Deadpool). Deadpool navíc není žádným hrdinou, takže zde naleznete i scény, které vás opravdu překvapí.
Snímku dávám tak 82 % (uživatelé hodnotí 89 %).

1Česko-Slovenská filmová databáze: Deadpool (2016) [online]. In: . [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/261379-deadpool/prehled/>

Podhájska

 
Do Podhájské na Slovensku jsme jeli s Tomem a mými rodiči do lázní (7.-14. února 2016), přičemž jsme byli ubytování v Penzionu Energy I. Podhájska je malá obec, kde je i venkovní termální koupaliště a zde je pár tipů, co zde lze podniknout, včetně výletu do asi 35 km vzdálené Slovenské ústřední hvězdárny Hurbanovo.

Obec Podhájska vznikla v roce 1960 sloučením dvou obcí Beleku a Svätuše. Nachází se přibližně 130 km východně od Bratislavy. Zdejší pramen byl nalezen při hledání ropy, místo toho ale vytryskla teplá (80°C), slaná voda. Je to pozůstatek třetihorního slovenského moře, a tato voda je velmi účinná při léčení například astmatu či kožních vyrážek. V roce 1973 zde začalo vznikat Termální koupaliště, ke kterému v minulém roce (2015) přibyly i další tobogány.
Nyní se jedná o rozlehlý komplex s několika klasickými bazény pro plavce, ale také teplými bazény, kde si můžete odpočinout a zrelaxovat. Momentálně je zde také několik tobogánů, jeden z nich pro menší děti, jeden je dokonce Twister tobogán. V celém objektu najdete mnoho bufetů a restaurací, krámky se zmrzlinou, suvenýry i sladkostmi, stánek, kde si můžete nechat udělat dočasné tetování, fotokrámek a další obchůdky s věcmi, které se vám na koupališti budou rozhodně hodit. Navíc je zde i hřiště s prolézačkami pro děti, k tomu i větší hřiště na basketbal, také florbal či fotbálek. Dále malý plácek, kde jsou různé stroje na workout, ale také například rotoped apod., kde si můžete i zacvičit, v zimě ale byly bohužel zahaleny. Jsou zde i zvířata (jeleni sika, slepice, holubice, krocan), která si můžete prohlédnout. Po celém areálu, ale i celé Podhájské jsou krásné dřevořezby od místního umělce.
Když není letní sezona, na koupaliště je možný vstup zdarma. Během letní sezony se platí vstupné podle měsíců, ale také podle času, kdy sem přijdete, orientačně se jedná o 3 – 5 €. Otevírací doba je od 8 či 9 do 20 či 21 hodin.
Na koupališti je spoustu míst k ležení, některá mají i stříšku, abyste byli ve stínu. Je zde i areál, kam můžete přijet s obytnými vozy, ceny mi ale nejsou známé. Pro vaše pohodlí je zde i několik převlíkáren.
V obci Podhájska je mnoho podniků, kam si můžete zajít na jídlo. U koupaliště jsou to různé bufety, Gazdovský dvůr či restaurace Jazmín. Různé pizzerie apod. ale najdete i v obci. Je zde několik samoobsluh (Coop), pošta, škola i školka, benzína. Najdete zde také vinotéku, velký skleník, kde se pěstují převážně květiny (v Podhájské je největší pěstitel gerber), ale třeba i Penzion MeryJán, který je zároveň Grill Barem, každý pátek jsou zde vepřové hody a hraje zde hudba (vstup zdarma). Obec je na turismus velmi zaměřená – takřka každý „barák“ poskytuje ubytování. A to i ty, které jsou od termální koupaliště celkem daleko. Najdete zde také spoustu stánků se sýry, vínem, či klobásami, případně kořením a nakládanou zeleninou.
Dále zde naleznete také Kemping u Svatého Urbana, kde jsmte se byli projít a vypadalo to zde opravdu hezky.
Zdroj fotek: vlastní
Má zkušenost:
Velkou výhodou samozřejmě je, že se zde v klidu dorozumíte, a Eura také není tak těžké sehnat. Jelikož jsme zde byli v únoru a přijeli jsme v neděli, přičemž noví hosté často přijíždějí v pondělí, při první procházce nám to zde připadalo trochu jako město duchů. Alespoň jsme si ale mohli pěkně projít i koupaliště a pořádně si ho prohlédnout. V létě je zde zato pořádně narváno, což lze z velikosti komplexu i toho, co nabízí, předpokládat, ale potvrdili nám to také zaměstnanci penzionu.
Za náš krátký pobyt jsme stihli navštívit také Grill Bar MeryJán, kam jsme přišli, ale rychle zase odešli. Bylo zde plno, zakouřeno a ten zpěv se nedal poslouchat. Na druhou stranu zas bylo otevřeno po dlouhé odstávce, takže přeplněnost objektu lze chápat. V Gazdovském dvoře se mi rozhodně líbilo nejvíce, ale navštívili jsme také Babičkinu kuchyňu, kde by člověk rozhodně očekával nejen jiná, více domácká jídla, ale také výzdobu, ale špatné to tam nebylo. V sobotu 13.2. jsme zavítali do podniku Oáza, který se nachází hned vedle Gazdovského dvoru, výběr jídel je také pěkný, ale hlavně zde byl Valentýnský večer s živou hudbou. Nejednalo se však o žádné romantické klišé! Ženské i chlapi to tam roztáčeli, bylo veselo, a to Valentýnské menu vypadalo také pěkně.
Hodnocení našeho pobytu najdete spíše až v mém dalším článku o Penzionu Energy I, ale ve zkrácené podobě mohu jen napsat, že pobyt zde (minimálně v zimních měsících) rozhodně doporučuji. Člověk si doopravdy odpočine, jsou zde milí a ochotní lidé, a na procházky je to tu také vhodné. Kousek od koupaliště je i les.

Penzión Energy I – Podhájska

 
V termínu 7. 2. až 14. 2. 2016, jsme s mými rodiči jeli na dovolenou na Slovensko do obce Podhájska. Zde jsou termální lázně, kde jsme se týden váleli, jedli (například v Gazdovském dvoře), ale vyjeli si i na výlet do Slovenské ústřední hvězdárny Hurbanovo. Zde je menší recenze přímo na naše ubytování v Penziónu Energy I, kde jsme byli velmi spokojení.

Penzión Energy I má 3 patra, přičemž v přízemí jsou také pokoje, ale hlavně i wellness prostory, kde naleznete místnosti na masáže, místnosti se saunami a vanami pro různé typy koupelí, ale můžete si zde zajít také například na pedikúru či manikúru. Dále je zde velký termální bazén se zdejším pramenem, ale také menší, venkovní bazén, rovněž s vodou z Podhájské.
V jednotlivých pokojích (v objektu je jich 27) najdete vždy manželskou postel, velkou skříň, stůl se židlí, ledničku, zrcadlo a lampičky. Ve větších pokojích je zde navíc i jednolůžko a druhý stůl s dvěma křesly. Na chodbě najdete botník s věšáky, v koupelně je vždy sprchový kout s umyvadlem, záchodem a sušákem na prádlo. Samozřejmě zde nechybí ani skleničky a ručníky. K objektu patří také 5 apartmánů s mikrovlnkou, rychlovarnou konvicí a dvojitou plotnou. Zároveň je zde Penzion Energy II, jehož součástí je i restaurace.
V prvním patře je velká jídelna. Zde jsou vždy snídaně (od 8 do 9) formou švédského stolu, kde najdete vždy 3 druhy pečiva (vánočka, rohlíky, chléb), saláty, zelenina, šunka, salám a sýr, dále vždy tři teplé pokrmy (vajíčka, párky, slanina či sekaná). K pití tu najdete čaj, šťávu, kávu a mléko. Obědy jsou od 12 do 13 hodin, přičemž na oběd je „na výběr“ jedno jídlo, případně si můžete u snídaně nahlásit, že chcete vegetariánskou variantu, která se často úplně liší. Seznam jídel na celý týden najdete v jídelně na nástěnce u dveří. Stejně je to s večeří, která je od 17 do 18 hodin. K obědu i večeři máte k pití šťávu, nabrat si také můžete salát a poté si dát kompot/ovoce, podle toho, co je na výběr.
Před penzionem si také můžete posedět na lavičkách, ale jsou zde také houpačky pro děti.
Ceny za ubytování se liší podle toho, zda máte polopenzi či plnou penzi, také podle toho, zda chcete bydlet přímo v penzionu, nebo přilehlých apartmánech. Dále se cena liší i podle toho, zda je zimní (1.11. – 1.4.), či letní sezona (1.4-1.11). Například lůžko v penzionu při polopenzi a zimní sezoně stojí 25 €/noc, ta samá položka v letní sezoně stojí 29 €/noc. Ubytování v apartmánu s polopenzí pro dvě osoby stojí 58,50 €/noc v zimní sezoně, v letní 68,50 €/noc.
Co se bazénu a procedur týče, bazén je otevřen od 10 do 21:30, přičemž každou hodinu se přibližně po 15 minut na okrajích bazénu pouští vířivka (bubliny) – nicméně pouze ve vnitřním bazénu. Takto je ale bazén otevřen nejen pro hotelové hosty, ale také pro veřejnost, takže třeba v pátek a sobotu večer, je tu poměrně narváno. Oba bazény jsou nízké, plavat se v nich nedá, ale to je samozřejmě účel. U vchodu do bazénu nechybí šatny, které jsou ale nicméně společné, a poté sprchy, které jsou už rozdělené. Také je zde odpočívárna. Blízko bazénu je rovněž bar, který je v chodu do 21:30. Zde si můžete posedět a dát něco k pití, případně si třeba nechat pivo nalít do kelímku a vzít si ho s sebou. Výhodné je si nechat pití napsat na lístek na pokoj, abyste pořád v županech nemuseli nosit drobné. Pitný režim je zde opravdu důležitý. Přinejhorším ale stačí mít s sebou PET lahev, je možné si zde vodu natočit.
Pro ubytované hosty stojí permanentka do bazénu na celý týden 15 €, veřejnost zaplatí za celodenní vstup (který je samozřejmě nejvýhodnější) 7,50 €.
Dále je možné si zakoupit různé procedury. Mají zde různé koupele, ale také masáže, kosmetiku, či kadeřníka. Ceny mi připadají velmi příznivé, já například za lymfatickou masáž celého těla na 80 minut zaplatila 18 €.
Zdroj fotek: vlastní – další naleznete zde
Penzion se nachází blízko termálního koupaliště. Přesnou adresu jsem bohužel nenašla, tak přikládám alespoň mapku.
Zdroj: Mapy.cz: Podhájska [výstřižek]. In: . [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: <http://mapy.cz/zakladni?x=18.3343121&y=48.1005126&z=13&source=osmp&id=42278810>
Má zkušenost:
Tak hned zprvu musím říct, abyste si s sebou do lázní vzali župan, jedny klasické pantofle do pokoje, a jedny gumové (například crocsky) k bazénu. Já měla jen ty gumové, a občas se mi stalo, že jsem šla na večeři v mokré obuvi. Také je škoda, že zde není sušička na plavky, nicméně s tou jsem se setkala pouze v Teplicích. Oproti Teplicím je zde ale bazén veliký a je zde mnohem delší otevírací doba.
Dále je nutné podotknout, že zde není výtah. Normálně by to nevadilo, ale po hodině v horkém bazénu se zdá být i šlapání do prvního patra jako vysokohorský výstup.
Co se jídel týče, zprůměrovaně jsou celkem dobrá. Je pravda, že jsem zažila mnohem lepší občerstvení (například v Chorvatsku), ale problémem je hlavně časové rozmezí. Hodina na jídlo mi přijde trochu málo, když je to pro celý hotel. Je tam plno, a pokud má člověk nějaký odpolední program, může se stát, že to nestihne. Na druhou stranu zde musím i napsat, že personál je velice milý a vycházel nám opravdu vstříc. Například první den jsme přijeli až v půl 8, ale paní na recepci, které jsme pro jistotu předem volali, že přijedeme déle, nám večeři stejně vydala. Dále jsme si také nosili vlastní pytlíkové čaje, protože ten jejich se prostě nedal pít, a personál nám ochotně dával do hrníčku horkou vodu.
Jak vnitřní, tak venkovní bazén je skvělý! Na plavání to samozřejmě není, ale máchat se zde hodinu třeba 3x denně (protože být zde déle než hodinu a půl je příliš), je úplně ideální, zvlášť třeba od půl 21 do půl 22. V tu dobu zde totiž není tolik lidí, a to i v pátek či sobotu, kdy je zde hlavně večer spoustu lidí.
S internetem jsme zde (ve 4. patře), měli opravdu velký problém. Chápu, že v hotelu, kam jezdí lidé do lázní a často se jedná o starší lidi, nepředpokládají, že by někdo potřeboval internet. Ale už třeba, když jsme hledali otevírací dobu Slovenské ústřední hvězdárny Hurbanovo, byl to boj.
S přítelem jsme si zde také zaplatili masáž. On šel na částečnou masáž (záda a šíje) a poté i na masáž plosek nohou, já si zvolila kompletní lymfatickou. Oba jsme byli velice spokojeni. Ceny jsou příznivé (80 minut lymfatická masáž – 18 €) a za sebe musím říct, že masáž byla velice příjemná a paní masérka byla velice milá a šikovná.
Když to shrnu, moc se nám tu líbilo a Penzión Energy I bych volila hlavně v zimní sezoně a to hlavně kvůli ceně vstupu do bazénu. Hlavním benefitem je také to, že v županu s mokrou hlavou takto vystoupáte jen do svého pokoje, a nemusíte jít do té zimy, byť byste šli jen do vedlejšího hotelu. V létě na druhou stranu doporučuji jiné ubytování, kterých je zde opravdu mnoho. Ačkoliv jsem nebyla vevnitř, nejvýhodnější bude nejspíš Penzion Andrejka, který vlastní Vietnamci, takže je opravdu levný, a hlavně je jen pár metrů od koupaliště.

Restaurace Gazdovský dvor – Podhájska

 
Při dovolené na Slovensku v Podhájské, kde jsme bydleli v Penzionu Energy I, jsme zde měli pouze polopenzi, takže jsme si sem tam skočili i na nějaký oběd. Z místních restaurací poblíž se mi nejvíce líbilo v Gazdovském dvoře, takže jsme tam na jídlo zamířili dokonce i po večerní návštěvě Slovenské ústřední hvězdárny Hurbanovo. Velký výběr, milá obsluha, nemám, co bych vytkla Usmívající se.

Gazdovský dvůr je nejen restaurace, ale zároveň je zde také možnost ubytování. Tento nevelký objekt se nachází přímo v areálu Termálního koupaliště Podhájska, je zde tedy vchod z ulice i z koupaliště, kde je také venkovní terasa. Nad restaurací je možnost ubytování, takto to mají i další přilehlé podniky. V restauraci je otevřeno denně, v pátek a sobotu až do ranních hodin. Podnik se nachází v ulici Termálna, Podhájska (48.0992406N, 18.3374208E).
Zdroj: Mapy.cz: Gazdovský dvor [fotky]. In: . [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: <http://mapy.cz/zakladni?x=18.3368840&y=48.1004715&z=17&source=osmp&id=42282980>
Ubytování
Ve dvou budovách je celkem 6 dvou- či tří-lůžkových zařízených apartmánů, kde naleznete klimatizaci, televizi a kuchyňský kout s chladničkou, mikrovlnkou a rychlovarnou konvicí. Hosté se v každé budově dělí o 2 záchody a jeden sprchový kout. V letní sezoně je možné pouze týdenní ubytování, které stojí 203 € na týden pro pokoj s dvěmi postelemi. V zimní sezoně je možnost ubytování i na den, cena za noc se pak liší podle délky ubytování. Kontakt najdete na oficiálních stránkách.
Zdroj: Gazdovsky dvor-ubytovanie na kúpalisku Podhájska, penziony Podhájska, apartmány Podhájska, ubytovanie v súkromí Podhájska [fotky]. In: . [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: <http://www.gazdovsky-dvor.eu/index.html>
Restaurace
K restauraci, kam si můžete sednout, kde je útulno a v zimě se zde topí v krbech, patří navíc i venkovní terasa, ke které je v letních měsících otevřen i bufet, abyste byli co nejrychleji obslouženi. Interiér restaurace je dřevený, ubrusy jsou lazeny do červené a bílé, na lavicích jsou různé kožky a na poličkách je spoustu porcelánových figurek. Jak v jídelním, tak v nápojovém lístku najdete opravdu velkou nabídku.
V Gazdovském dvoře se v peci pečou i pizzy, kterých restaurace připravuje 28 druhů, jak klasických, tak i speciálních, například se smetanovým základem, nebo třeba sladkých s nutelou. Cena se pohybuje mezi 3,50 a 6,20 €. Případně je samozřejmě možné si dát na pizzu různé přílohy. Navíc si pizzu můžete i objednat, rozvážka po Podhájské je zdarma a při objednání 2 pizz dostanete šunkovou zdarma.
Zdroj fotek: vlastní, další najdete zde
Dále zde mají i nabídku amerických burgerů za cca 4 €. Do této restaurace si můžete v dopoledních hodinách také skočit na brunch, tedy pozdní snídani (tuším, že otevřeno mají od 10 hodin). Dále zde mají 5 stálých druhů polévek (dršťková, zelňačka, brokolicová, kuřecí a česnečka), ale polévku často najdete i ve speciální nabídce. My si například mohli objednat třeba maďarskou polévku halászlé, či bažantovou polévku.
Výběr hlavního jídla je doopravdy rozmanitý. Najdete zde 5 hotovek (včetně segedínu a hovězího guláše), 6 vepřových specialit, 9 specialit z kuřecího masa, 6 specialit z hovězího masa, 4 druhy grilovaných ryb, 6 slovenských specialit (halušky a pirohy na různý způsob), 4 druhy jídel z divočiny, 5 druhů salátů, 10 jídel s těstovinami a 6 bezmasých jídel. Toto je „pouze“ stálá nabídka! Jinak si při akcích můžete vybrat i z dodatečné, speciální nabídky.
K tomu je zde navíc ještě na výběr z 6 druhů dezertů a 2 zmrzlinových pohárů.
Má zkušenost:
Na mě Gazdovský dvůr zapůsobil opravdu dobrým dojmem. Je zde útulno, jak jsem již několikrát zmínila, nabídka je opravdu široká, navíc zde byla velmi milá a ochotná obsluha. Jídlo bylo vynikající, ať už mluvím o zelňačce (kapustnici), dále jsem zde měla jelení ragú s knedlíkem a ty knedlíky zde mají opravdu pořádné! Řekla jsem tři, dostala jsem k nim navíc i malou patku a byla jsem ráda, že jsem si neřekla o víc, protože bych to určitě nesnědla. Mají zde také domácí hranolky, které jsme si dali s delikátní grilovanou zeleninou. I to pivko mají dobré.
Navíc jsme zde měli i vtipnou historku, kdy byl Tom až hypnotizován krbem a zkoumal, čím v něm topí. Zeptal se tedy servírky: „Na co topíte?“ Odpovědí mu bylo: „No přeci aby vám nebyla zima,“ čemuž jsme se pěkně zasmáli.
Opravdu nemám, co bych vytknula!