Ant-man

Komentáře: 2
 
Když jsem se dozvěděla o novém snímku od Marvel Comics, název mě zrovna moc nenadchnul. Vlastně ani trailer – sledovat chlápka pobíhajícího s mravenci je dost crazy. Každopádně mě zaujal Paul Rudd v hlavní roli – jedná se o mého oblíbeného herce, kterého ovšem znám převážně z komedií, takže jsem byla zvědavá, jak se této role zhostí. Musím říct, že jsem z filmu byla nadšená! Usmívající se
Zdroj: IMDb – Movies, TV, Celebrities: Ant-Man (2015) [Obrázek]. Dostupné také z: <http://www.imdb.com/title/tt0478970/>
Režisér Peyton Reed nemá s podobnými filmy moc zkušeností. Dělá spíše seriály, z režijní filmografie u něj objevíme filmy jako Rozchod! či Yes Man. V hlavních rolích září již zmíněný Paul Rudd (Poznáš, až to přijde?, Blbec k večeři), Michael Douglas (Základní instinkt), Corey Stoll (Push) a Evangeline Lilly (Lost, Hobit). Film má celkem dlouhých 117 minut, ale je tak nabitý, že nelze říct, že by byl nějak zdlouhavý.1
Scott Lang je inženýr elektroniky, který se vydal na scestí. Kvůli dceři Cassie se chce ale napravit a žít spořádaný život. To mu však Dr. Hank Pym nehodlá dovolit. Pym je známý vědec, který se v minulém století podílel na vědeckých experimentech týkajících se zmenšování objektů. Scotta si vybral jako nejvhodnější subjekt na záchranu lidstva před svým žákem Darrenem Crossem, který lační po penězích a po Pymovu objevu, který nechce prodat nikomu jinému než Hydře (tedy těm, co z ní zbyli). Pym je už starý, ale Scott má zaujmout jeho místo, aby v tomto prodeji Darrenovi zabránil. Nebude na to však sám – pomáhat mu bude nejen Pymova dcera Hope, ale také „pár“ mravenců…
Trailer
Zdroj: YouTube: Ant-Man Official Teaser Trailer #1 (2015) – Paul Rudd Marvel Movie HD [Video]. Dostupné také z: <https://www.youtube.com/watch?v=IEVE3KSKQ0o>
Má zkušenost:
Ačkoliv jsem měla zpočátku pochyby, tenhle film byl peckovej! Ano, vidina Paula Rudda pobíhající dohromady s mravenci je dost praštěná, zvlášť, když jim rozkazuje. Ale ona samotná idea zmenšení díky obleku je dosti bizarní, ale co by člověk čekal od Marvel Comics. Ten, kdo má jejich komiksy a snímky rád, rozhodně nebude litovat. Film byl navzdory všemu i dost vtipný, v některých scénách jsem poznala humor samotného hlavního hrdiny. A musím uznat, že Paul Rudd si musel pěkně máknout – z jiných filmů ho takhle ve formě rozhodně neznám.
Super bylo i propojení s ostatními příběhy – ve filmu se objevil také Falcon a je nám jasné, že to není naposledy, co jsme se s Ant-manem setkali.
Za sebe dávám krásných 86 % (csfd hodnotí 82 %).
1Česko-Slovenská filmová databáze: Ant-Man / Ant-Man (2015) [online]. [cit. 2015-07-22]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/228999-ant-man/>

Domácí müsli

Napsat komentář
 
Každý snídá různě, ale spousta z nás si občas k snídani či svačině dopřeje ovesné vločky, či takzvané müsli. Existuje spoustu značek i příchutí – kokosové, ořechové, čokoládové, s konopným semínkem, brusinkové, s jahodami, mandlové, medové a další různé variace. Müsli snídáme nejen proto, že je chutné, ale hlavně proto, že máme zažité, že je zdravé. Ale je tomu skutečně tak? Nejsou v něm v dnešní době různé emulgátory a cukry? Co takhle si vytvořit müsli, kde nejen, že je pouze to, co máme rádi, ale také víme, co v něm skutečně je. Velkou výhodou je rozhodně také cena!
Na naše müsli budeme potřebovat:
  • 500 g ovesných vloček
  • 50 g másla (či margarínu)
  • 3-4 lžíce medu
  • 0,5-1 lžíci třtinového cukru
  • Ostatní dobroty, jako např. jablka, banány, skořici, kokos, oříšky, brusinky apod.
  • + pánev, pečící papír, plech a troubu
Nejprve vložíme máslo (či margarín) na pánev a rozehřejeme ho. Poté k němu přidáme všechen med i třtinový cukr (jak kdo má rád) a mícháme, dokud se směs nespojí. Mezitím si zapneme troubu (horkovzdušnou cca na 165 °C) a do velké mísy vysypeme ovesné vločky a smícháme s připraveným ovocem, ořechy apod. Já si do müsli přidala dvě jablka, která jsem nastrouhala a také 100 g rozmixovaných ořechů (lískové, mandle a kešu). Nakonec jsem přidala asi 2 lžíce kokosu.
Když máme med, třtinový cukr (ten já bohužel neměla) a máslo spojené, nalejeme ho do mísy a pořádně promícháme s připravenou směsí tak, aby veškeré vločky lehce navlhly.
Tip: Pokud nechceme používat pánev, lze dát máslo a med rozehřát i v mikrovlnce.
Nakonec celou směs vysypeme na plech s připraveným pečícím papírem a rovnoměrně rozprostřeme. Máme-li rádi, zlehka posypeme skořicí. Vložíme do trouby a při 165°C (horkovzdušná) pečeme 10-15 minut. Poté müsli vyjmeme a promícháme. Teď je dobré ho ochutnat, a pokud je málo sladké, lze na něj ještě přidat med. Když jsme müsli „otočili“, pečeme dozlatova i z druhé strany (opět cca 10-15 minut).
Zdroj všech fotek: vlastní
Müsli můžeme konzumovat s mlékem, bílým jogurtem, či jen tak samotná. Dobrou chuť!!! Usmívající se
Tip1: Máte-li doma nějaké formy, můžete si tímto způsobem vytvořit i sušenky či müsli tyčinky a poté namočit do jogurtu či čokolády a nechat oschnout.
Tip2: V poslední době jsou na internetu známá i chia semínka, která si do müsli můžeme také přidat.
Tip3: Až nebudete vědět, čím si příště posypat zmrzlinu, zkuste použít právě domácí müsli. Já osobně si dám do pohárku müsli, poté pár kopečků zmrzliny, šlehačku (když je doma) a špičku opět posypu tímto müsli.

Vražedná léčba (Labyrint 3) / The Death Cure

Napsat komentář
 
A je to tady! Poslední díl trilogie the Maze Runner od Jamese Dashnera konečně po víc než půlročním čekání vyšel. Jeho předchozí díly Labyrint: Útěk, který jsme už viděli v kinech a Spáleniště: Zkouška, který by se měl na české plátno dostat v polovině září (se jménem Labyrint: Zkouška ohněm) nás navnadily na poslední díl a my jsme zvědaví, jak to s Thomasem, Teresou, Minhem, Newtem a dalšími vlastně dopadne…
Zdroj: Amazon.com: Maze Runner 3 [Obrázek]. Dostupné také z: <http://www.amazon.co.uk/Maze-Runner-The-Death-Cure-ebook/dp/B008LUM0G8>
Ačkoliv poslední díl ve státech vyšel už v říjnu 2011, my jsme si museli ještě téměř 4 roky počkat. James Dashner však napsal také doplňující díl The Kill Order (zatím nevím, zda a pod jakým názvem vyjde v ČR), který by nás měl uvést v trilogii do minulosti, tedy ještě před 1. díl. Tam bychom se snad měli dozvědět více, jak celá apokalypsa skrz virus erupce začala.
Ve třetím díle čeká Thomase a jeho přátele třetí zkouška. Předím je ale potřeba, aby jim byla navrácena paměť. Thomas si ale vzpomenout nechce – ví, že před Labyrintem pracoval pro Zlosin, a že se na smrti přátel prakticky podílel. Nakonec se jim podaří uniknout do Denveru – města, které jakžtakž funguje, neboť jsou raplové přísně odchytáváni a erupce je zde kontrolována. Zde je kontaktuje Gally, který je jedním z členů Pravé ruky – organizace, která chce konec Zlosinu. Ti mají plán, jak Zlosin zničit, ale neobejde se to bez pomoci party z Labyrintu. Ti ještě netuší, že se na tohle místo mají vrátit…
Má zkušenost:
Knížka mě rozhodně nadchla víc, než druhý díl. Je zde víc napětí, konečně zjistíme, jak to je ve skutečnosti s celou erupcí a civilizací a také proč byli v testu Zlosinu zvoleni právě Thomas a jeho přátelé. Teď budu trošku spoilerovat – několik hlavních hrdinů zde za vyhrocené situace dokonce zemře! Více se dozvíme také o tom, jak virus erupce napadá tělo a jak probíhá. Další odpovědi se týkají také Krysáka, který celou partu coby zástupce Zlosinu testy provázel. Na konci je samozřejmě dosti překvapující závěr.
Já knihu rozhodně doporučuji a nemohu se dočkat, až budou všechny díly zfilmovány (připomínám, že se mi zfilmování prvního dílu líbilo více než kniha, což opravdu není obvyklé).

Lanový park Libín

Napsat komentář
 
Máte rádi adrenalin? Nebo chcete prostě vyzkoušet něco nového? Zábavu, adrenalin a překročení svých vlastních možností si můžete dopřát díky Akademii adrenalinových zážitků s.r.o. v Lanovém parku Libín. My tento park navštívili při pobytu v Horní Plané a cestě k Lipnu, kde jsme byli na Stezce korunami stromů (na jejíž výstavbě se zdejší trenéři podíleli) a Bobové dráze Slideland.
Lanový park má na šesti trasách dohromady 1,5 km a více jak 80 překážek. Lézt zde mohou skupinky i jednotlivci, pro děti je zde vyžití od 2 let. Lanový park je určen najednou maximálně pro 60 osob (vzhledem k počtu trenérů). Je lokalizován v krásné přírodě v lese u rozhledny Libín (10 km od Prachatic), takže je lezení možné i v těch největších vedrech (sami jsme si to vyzkoušeli při 37°C Mrkající).
Zdroj fotek: vlastní
Co se tras týče, na své si děti přijdou na Dětské trase (DT), kde si vyhrají na 15 překážkách půl metru nad zemí. Na Horní trase (HT) si prokážete svou zdatnost a odvahu, takže vám pomůže se rozhodnout, co vyzkoušet dál. Panoramatická trasa (PT) je nejdelší s nejvíce překážkami a objeví se zde i nějaké sjezdy. Vhodná je pro lidi od 150 cm. Technická trasa (TT) je rozhodně nejobtížnější. Jsou zde i delší přejezdy. Flying Fox (FFT) je trasa složená pouze ze sjezdů. Poslední Adrenalinová věž (AV) se skládá z odstřelovací houpačky (jediná v ČR), horolezecké stěny a Jakubova žebříku. Dále je zde také možnost aquazorbingu.
Ceny jednotlivých tras se pohybují mezi 100 a 280 Kč. Trasy lze ale kombinovat, takže jsou poté levnější. Pokud ovšem chcete k dispozici i trenéra, je nutné si ho rezervovat alespoň den předem. Veškeré ceny naleznete zde. Možnost je samozřejmě také objednat si zde například firemní či školní akci (možno dohodnout slevové balíčky). Pro skupinu nad 30 osob je však opět nutná objednávka předem. Lanový park Libín má navíc akci – v den svého svátku po prokázání získáte 20 % slevu!
Otevřeno je KAŽDÝ DEN od dubna do října od 10 do 17, v červenci a srpnu dokonce do 18 hodin. Otevřeno je také o svátcích. Pro skupiny nad 10 osob je v případě domluvy možno otevřít i mimo otevírací hodiny. Na oficiálních webových stránkách také můžete sledovat aktuality, a zúčastnit se třeba nočního lezení.
Má zkušenost:
Musím uznat, že cesta k parku není moc dobře značená. Na parkoviště se sice krásně dostanete, ale poté musíte ještě pěšky šlapat docela kus cesty, aniž byste věděli, zda jdete správně. Naštěstí jsme trefili, takže jsme si u Rozhledny Libín mohli dát něco k pití a vyšplhat nahoru (a trochu se adaptovat na výšku).
Při plánování jsem bohužel „tak nějak“ pozapomněla, že se bojím výšek, takže jsme si s Tomem nadšeně vybrali kombinaci PT + FFT. Nejprve nám byly předány helmy, popruhy i instrukce, a poté jsme se vrhli na Panoramatickou trasu. Po bitvě je každý generál, takže teď mohu klidně tvrdit, že důležité je hlavně překonat vlastní strach a že když člověk spadne, tak se mu díky popruhům (systém Saferoller) vlastně nic nestane. Tom se tam při chvílích nudy, kdy jsme čekali, až předchozí skupinka skončí, vklidu houpal jako Tarzan (a mě tím nervoval). To já byla vyděšená a poměrně dost dlouho mi to trvalo.
Nakonec jsme PT zvládli, ale čekalo nás další překvapení – nějak jsem nebyla schopná zvládnout FFT, tedy sjezdy. Přitom byly na předchozí trase hned 3, akorát trochu jinak udělané. Když mi ale instruktor ukázal, jak na to – není potřeba skákat z výšky, stačí si jen přidřepnout a nést se vlastní vahou – tak jsem to zvládla. V parku jsme byli asi 3 hodiny, ale důvodem bylo i to, že před námi bylo pár skupinek.
Osobně si myslím, že při výšce 160 cm (mám já) to bylo tak nějak na hraně, vyšší lidé to mají snazší. Také lanový park doporučuji lidem, kteří se a) nebojí výšek a chtějí si to užít, b) bojí výšek, ale na konci ze sebe mají skvělý pocit, že to zmákli. No a za c) párům. Myslím, že pokud chce pár vstoupit do svazku manželského, měl by tohle zkusit. Dámy uvidí, zda mají ve svých chlapech oporu, a zda jsou tolerantní a trpěliví, a pánové uvidí, zda to s těmi svými něžnějšími polovičkami zvládnou i ve „vyhrocených“ situacích, když jsme my dámy tak trochu na pěst Mlčící. Nechci tu svou drahou polovičku strašit, ale já bych se dle tohoto testu mohla s klidným srdcem vdávat Mrkající.
Tak vyražte do Libína a užijte si nejen krásnou přírodu, ale také trochu toho adrenalinu!!!

Bobová dráha Slideland Lipno

Napsat komentář
 
O naší dovolené u Lipna (konkrétně v Horní Plané) v rámci prodlouženého víkendu jsem zde už psala. Jedním z výletů byl Lanový park Libín a také Stezka korunami stromů. V blízkosti je ale také Bobová dráha Slideland, kterou jsme pochopitelně museli rovněž vyzkoušet. To byla jízda!
Bobová dráha Slideland se nachází v Lipně nad Vltavou, kousek od již zmíněné Stezky korunami stromů. Je 1 km dlouhá, plná zatáček a terénních zlomů. Tato nerezová dráha byla postavena v roce 2005. V areálu je k dispozici také dětské hřišťátko a Hospůdka Bobovka, kde si můžete dát něco malého k zakousnutí. Slideland je tak ideální pro partu lidí, např. pro firemní akce, ale také pro celou rodinu. Na celou dráhu se můžete podívat díky virtuální prohlídce zde.
Zdroj: Bobová dráha Slideland Lipno nad Vltavou [Výstřižek]. Dostupné také z: <http://www.slideland.cz/>
Na bobu je možno sedět po jednom či po dvou. Krásný ilustrovaný návod k bobování naleznete na oficiálních stránkách. Cena je velice pžíznivá – osoba do 140 cm platí za jízdu 60 Kč a za 5 jízd 200 Kč, člověk vyšší než 140 cm platí za jednu jízdu 80 Kč a za 5 jízd 300 Kč. Na 5 jízd je samozřejmě možné uplatnit i skupinu. Nutno však podotknout, že se platí za osobu, nikoliv za bob, tzn. že pokud jedou dva, platí OBA.
Bobovat je možné za každého počasí, otevřeno je každý den. V létě od 9 do 21 hodin. Nahoru vás vytáhne vlek a poté už můžete svištit a rychlost si sami upravovat. Velkou výhodou je také radar okamžité rychlosti.
Zdroj fotek: vlastní
Video:
Zdroj: YouTube: Bobová dráha Slideland Lipno nad Vltavou [Video]. Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?t=72&v=YZnvpuwU2WQ
Má zkušenost:
Na bobové dráze jsem jela poprvé, ale zážitek to byl super. Nahoru nás naštěstí vytáhl vlek, takže se žádná námaha nekonala a už se mohlo jet. Vědět, že bude na dráze radar, tak bych nebrzdila (ale bohužel jsem už očekávala konec dráhy). I tak mi ukázal 35km/h, což už je celkem rychlost Usmívající se.
Že by z toho byl člověk úplně paf jak z horské dráhy či motokár, se říct nedá – možná zapůsobil i ten faktor, že jsme nesoutěžili.
Jinak je to ale dobrá zábava, pro větší skupinky/rodinu jako dělaná Mrkající.

Stezka korunami stromů

1 komentář
 
Výhled z ptačí perspektivy si můžete dopřát díky Stezce korunami stromů (Tree top walk). Tuto možnost nabízí místa po celém světě. Já si tento výlet nedávno udělala v České republice při pobytu v Horní Plané a zážitek je to tedy parádní!
V České republice tuto podívanou naleznete pouze na jediném místě – V Lipně nad Vltavou. Zdejší stezka má 675 metrů a postavena byla v roce 2012. Najdete na ní různé dřevěné sochy, ale i zastávky k odpočinku se zajímavostmi nejen pro děti. Je obohacena o 11 cestiček, kde si můžete zkusit svou obratnost a stabilitu na bezpečných staveništích (např. přelezení přes žebřík apod. viz fotky). Stezka je zakončena 40 metrovou věží, ze které máte fantastický výhled na Lipno i okolí Šumavy. Komu se nechce šlapat zpět, je zde navíc za příplatek i suchý tobogán v celkové délce 52 metrů, který se vine středem věže (jedná se o nejdelší suchý tobogán v ČR).
Stezka je bezbariérová, vhodná tedy pro vozíčkáře, ale i pro maminky s kočárkem. Při cestě věží jsou vám navíc důvtipně zodpovězeny otázky, které vám při pozorování tohoto obrovského díla padnou na mysl. Na stezku nesmí pejsci, ale „odložit“ je můžete ve zdejších kotcích. V celém komplexu nechybí ani prolézačky pro děti, lavičky k posezení, bistro a restaurace patřící ke zdejšímu Hotelu Kramolín. Samozřejmě se zde nachází také krámek se suvenýry.
Otevřeno je každý den až na Vánoce. Vždy minimálně od 10 do 16 hodin. V červenci a srpnu je zde navíc každé úterý akce – otvíračka od 9:30 až do 23 hodin, kdy jsou na večerní hodiny sjednány koncerty a při setmění se celá stezka krásně rozsvítí. Otevírací dobu naleznete zde.
A jak se sem dostanete? Parkování u úpatí (kde je i několik obchodů či restaurace) je zdarma. Nahoru vás za 85 korun odveze lanovka či Stezkabus (za obousměrnou jízdu zaplatíte 100 Kč). Stezka pak stojí 190 Kč, přičemž pro děti, důchodce či ZTP je cena samozřejmě nižší. Výhodou jsou i skupinové slevy, popřípadě rodinné vstupné pro dva dospělé a až 4 děti. Za tobogán zaplatíte 50 Kč za osobu. Další slevu získáte, pokud vlastníte LipnoCard, kterou často získáte při ubytování v tomto městě. Ceny i možnost dárkových poukazů naleznete zde.
Koho by stejná cesta nahoru i zpět nelákala, může využít zdejší půjčovny koloběžek či přijet na kole (a vyvézt ho lanovkou). Pro jízdu na koloběžkách jsou zde určeny dvě trasy – strmější a pomalejší (vhodná hlavně pro rodiny s dětmi). Jízda na koloběžce je vhodná od 8 let, s koloběžkou vám samozřejmě zapůjčí také helmu. Pro dospělého stojí jízda 149 Kč, pro dítě do 15 let 99 Kč. Více informací najdete zde.
Tree top walk samozřejmě nenajdete pouze u nás. Dalším nejbližším místem je také Německo v Neuschönau v Národním parku Bavorský les, kde má atrakce jiný tvar. Je delší – má 1320 m a výšku 44 m a jedná se o nejdelší takovouto stezku na světě. My ji předčili alespoň tobogánem.
Má zkušenost:
Hned při koupi lístků jsme s Tomem zakusili prazvláštní zmrzlinu – Ice’n’go. Sice dražší, ale byla výborná Usmívající se a na dovolené má člověk zkoušet nové věci. Další plus jsou různé prolézačky nejen nahoře u stezky, ale také pod lanovkou. Je zde i hřiště s trampolínami – pro rodiny s dětmi prostě ideální. Dále je tu i lanový park a pár metrů odsud i bobová dráha, kterou jsme také navštívili. Ačkoliv jsem tam nebyla, ve městě je také Kostkománie – výstava modelů z LEGO kostek.
Nahoru i dolů jsme jeli lanovkou (bohužel jsme to netušili předem, takže jsme kupovali 2x jednosměrné lístky, což je o dost dražší). Stezka byla plná lidí, ale počasí nám přálo a nahoře i celkem foukal vítr, takže se to vedro (37°C) dalo snést Usmívající se. Moc se mi líbily občasné „cestičky pro odvážné“ a různá odpočívadla se zabavením nejen pro děti. V těchto místech jste také často našli fotostativy, což je rozhodně velké plus.
Zdroj všech fotek: vlastní
Co se týče obuvi a oblečení, dámy se mohou klidně vyfiknout, neboť trasa není vůbec náročná – dokonce jsem viděla i nějaké slečny v čatičkách jedoucí na koloběžkách.
Toho, že jsme si nezakoupili lístek na tobogán, jsme nahoře litovali, neboť člověk musí domyslet, že jinak musí jít celou cestu zpět. Naštěstí bylo možné lístek zakoupit i přímo u tobogánu. Posadí vás na koberec a pošlou dolů a musím říct, že je to tedy sešup. Máte z toho záda celá naklepaná a lidem s epilepsií by se určitě udělalo špatně (kdo vyzkouší, pochopí), ale mně se tenhle zážitek líbil. Další sranda je poté stát dole u tobogánu a poslouchat ty zvuky – některé ječící ženy by zfleku mohly strašit u kolotočů ve strašidelném domě.Smějící se
Výlet si určitě užijí všichni bez ohledu na věk. Já jen doufám, že se mi poštěstí se sem vrátit v jiném ročním období a užít si nejen letní rodinnou atmosféru, ale i tu romantiku…

Horní Planá – Pension u Kocoura Mikeše

Napsat komentář
 
Prodloužený víkend díky svátku Den upálení mistra Jana Husa lákal všechny někam k vodě. I my si vymysleli takovou hurá akci – dovolenou u Lipna. Jak to tam vypadá a hlavně jak „lehce“ lze sehnat ubytování vám popíšu v následujícím článku.
Zdroj: U Kocoura Mikeše [Fotka]. Dostupné také z: <http://www.ukocouramikese.cz/>
Díky velkým vedrům nám byly zrušeny tréninky. Tudíž mě o víkendu nějak doma nic nedrželo, takže jsme s přítelem dostali takový spontánní nápad – vyrazit si k Lipnu. Nápad to byl sice hezký, ale prodloužený víkend u vody, navíc o prázdninách, když jsou předpovězena 35°C vedra, je samozřemě lákadlem pro víc lidí. Ti si naštěstí vzali volno už v pátek, takže silnice nebyly plné, s penziony a kempy to bohužel bylo naopak. Obvolala jsem několik ubytovacích zařízení v Lipnu nad Vltavou, nakonec tedy infocentrum, kde mi sdělili, že je vše plné. Stejný postup jsem absolvovala i u Frymburku a poté vyzkoušela několik „prdelek“ okolo. Nakonec jsme slevili z blízkosti ke Stezce v korunách stromů a na mapě mi do oka padlo město Horní Planá. Podle jmen se mi nejvíce líbil Pension U Kocoura Mikeše. Nejvtipnější bylo, když mi byl na druhé straně zvednut telefon a ze sluchátka se ozvalo „Mikešová, dobrý den…“Smějící se
Pension U Kocoura Mikeše nabízí 7 prostorných zařízených pokojů, navíc také apartmán s vlastním vchodem. Všechny pokoje mají barevnou televizi a vlastní sociální zařízení. Apartmán (kde jsme byli my) navíc disponuje i vlastní kuchyňkou s lednicí, mikrovlnkou, dvěmi plotnami, nádobím a je zde i rychlovarná konvice! Parkování je možné uvnitř dvora, který se na noc zamyká. Navíc je zde zastřešená teráska se stoly a židlemi, kde můžete i grilovat.
Ceny se pohybují mezi 300 a 400 Kč/noc na osobu, podle toho, zda je ubytování i se snídaní, také podle období a nezapomeňme na rekreační poplatek. Platí se hned, u rezervací dopředu se podle termínu platí záloha, takže nezapomeňte mít penízky připravené Usmívající se. Check-out je vždy do 10 hodin posledního dne.
Zdroj: vlastní
Horní Planá je malé město, kde se narodil třeba spisovatel Adalbert Stifter, s necelými 3 000 obyvateli. To ale neznamená, že tu není žádné vyžití! Možnost občerstvení je zde hned v několika restauracích, nákupu v Coopu či u Vietnamců a v sezóně tu najdete další zábavu. Hojně tu naleznete točenou zmrzlinu či alespoň bufet s možností zakoupení nanuku, mají zde všude výbornou točenou malinovku a méně výborné točené pivo.
U Lipenské přehrady je stánek s alko i nealko koktejly či bubble tea, samozřejmě bufet s různými laskominami a pronajmout si můžete loďku či šlapadlo (ceny cca 150-200 Kč/hodinu). V určitých hodinách si můžete užít také vyhlídkovou plavbu parníkem. Navíc zde nechybí ani hřiště na beach volleyball, fotbálek a zahrát si zde můžete i minigolf!
O víkendech (pá+so) si můžete za 90 Kč zajít také zhlédnout nějaký film do zdejšího letního kina. Dále si zde můžete také zahrat bowling.
Prostě takový malý ráj pro turisty, z kterých toto město prostě žije.
Zdroj: Výstřižek – mapy.cz
Má zkušenost:
V sobotu, tedy první den, jsme byli na výletě v Lipně nad Vltavou (Stezka v korunách stromů, bobová dráha), takže jsme se krásami Horní Plané kochali až večer. V šest jsme se zašli vykoupat, ale lidí zde bylo pořád dost. Cestou domů (v cca 20:30) jsme si v bufetu po cestě dali výbornou malinovku a ve 21:45 začínalo letní kino. Čas jsme trochu podcenili, neboť od centra je to do kopce a pokud neznáte cestu, takových 15 minut vám určitě zabere (cesta není dobře značená, takže je potřeba se poptat). Já pochopitelně přikládám mapku viz výše. I ve vedru doporučuji vzít si s sebou alespoň deku, nebo vás sežerou komáři.
Druhý den jsme si Horní Plané užili dosyta – nákupem v Coopu počínaje a večeří konče. Tentokrát jsme už využili i možnosti pronajmutí loďky a odpoledne jsme spestřili i několika koktejly (nealko od 45 do 60 Kč, alkoholické kolem 65 Kč).
U přehrady je to opravdu nacpané a chvilku potrvá, než naleznete vhodné místo se stínem. My si pro jistotu s sebou nevzali ani peněženku, ale jen postačující množství peněz. Sice nám nikdo nic neukradl, zato pán vedle na dece byl celý naštvaný, že mu a manželce někdo ukradl boty! Pro jistotu jsme tedy do vody chodili zvlášť a jeden vždy hlídal. U půjčení loďky nám tedy chyběla potřebná občanka, ale s chlápkem byla naštěstí rozumná řeč, takže nám loďku stejně půjčil. Jinak do 15 minut přetáhnutí hodiny nic neplatíte, po uplynutí této čtvrt hodinky platíte další hodinu.
Co se ubytování týče, byli jsme oba nad míru spokojení. V apartmánu bylo akorát dost chladno, což v tomhle pařáku ani nevadilo, ale pro jistotu jsme větrali a vpouštěli dovnitř teplo. Co nám zde chybělo byla wifi, ale ono těch pár dní offline má něco do sebe. Tom má navíc internet v tabletu, takže v případě nouze nebyl problém potřebné informace dohledat. Také jsem v nádobí neviděla škrabku.
Tahle destinace je rájem pro cyklisty, rybáře, v zimě lyžaře – ať už pro rodiny s dětmi či páry. Občerstvení i další služby zde najdete s rozumnými cenami a my měli velké štěstí, že jsme našli tohle krásné ubytování (podle paní Mikešové jí prý akorát kvůli operaci vypadli známí).
Vzhledem k možnosti dalších výletů po okolí i po cestě, o kterých zde najdete další články (Stezka korunami stromů, Lanový park Libín + rozhledna Libín, Slideland bobová dráha Lipno), tohle místo k letnímu pobytu ať na víkend či celý týden rozhodně doporučuji. Usmívající se

Jak drahá je intuice

Napsat komentář
 
Po úspěšné knize o naší iracionalitě Jak drahé je zdarma nám nová kniha Jak drahá je intuice od Dana Arielyho prozradí, proč tak rádi prokrastinujeme a poradí, jak se na práci „adaptovat“. Také nám vysvětlí, že i charity by měly mít dobrý marketing a jak ho dosáhnout. Zaměstnavatelům poskytne cennou radu, jak to udělat, aby zaměstnanci byli spokojení a tím i produktivnější. Také nám bude vysvětleno, proč se tak neradi zbavujeme svých věcí, byť jsou již několik let netknuté či na obtíž. Na paškál si vezme i internetové seznamky a mnoho dalšího.
Obálka titulu Jak drahá je intuice
Zdroj: KOSMAS.cz – vaše internetové knihkupectví: Jak drahá je intuice – Dan Ariely [Obrázek]. Dostupné také z: <https://www.kosmas.cz/knihy/160598/jak-draha-je-intuice/>
Možná jste již slyšeli o „Teorii her“. Jedná se o disciplínu aplikované matematiky, která se snaží řešit rozhodovací situace při určitém počtu hráčů a určitém počtu jejich strategií. Hráči se snaží maximalizovat svůj užitek a podle toho by měli strategii vybírat, ovšem s přihlédnutím na pravděpodobně vybrané strategie ostatních hráčů. Teorie her má však jeden v praxi těžko uskutečnitelný předpoklad – všichni hráči jsou racionální.
Behaviorální americký ekonom izraelského původu vytvořil sérii experimentů, kde dokázal, že lidé až tak racionální nejsou. Přitom se dostal do spoustu až směšných situací a své výsledky a poznatky zapsal do několika knih. Jednou z nich je i Jak drahá je intuice z roku 2011. Je rozdělena do mnoha zajímavých kapitol, kde je na tuto problematiku nahlíženo z několika úhlů.
Kapitoly jsou:
Úvod – Proč tak rádi odkládáme práci na zítřek
Část I – Jak popíráme logiku v práci
  • 1. Více peněz za méně práce – ProČ velkÉ bonusy pro velké šéfy tak často nefungují
  • 2. Jak důležitá je práce – Co nás lego může naučit o radosti z práce
  • 3. Ikea efekt – Proč tolik přeceňujeme svou vlastní práci
  • 4. Kdo jen mohl vymyslet takovou hloupost! – Proč jsou naše nápady lepší než ty vaše
  • 5. Pomsta je sladká – Proč nám tolik záleží na spravedlnosti?
Část II – Jak popíráme logiku doma
  • 6. Adaptace – PROČ SI DOKÁŽEME ZVYKNOUT I NA ŠIBENICI (ALE NE VŽDY)
  • 7. Líbím se ti? – ADAPTACE, VÝBĚROVÉ PÁROVÁNÍ A TRH S KRÁSOU
  • 8. Když trh selže – PŘÍKLAD Z ON-LINE SEZNAMKY
  • 9. O emocích a empatii – PROČ OCHOTNĚ POMŮŽEME JEDNOMU POTŘEBNÉMU, ALE NE CELÉ ZEMI
  • 10. Dlouhodobé následky krátkodobých emocí – PROČ BYHOM SE NEMĚLI NECHAT UNÉST NEGATIVITOU
  • 11. Lekce z naší iracionaity – PROČ MÁME POTŘEBU VŠECHNO TESTOVAT
Videa s českými titulkami s Danem Arielym korespondující k jeho knihám naleznete zde. Jsou to hlavně Jak mít radost z práce, O sebekontrole, Proces adaptace či Internetové seznamky.
Má zkušenost:
Musím uznat, že toto čtivo mi zabralo spoustu času, ale rozhodně ne proto, že by kniha byla nudná! Bylo to prostě proto, že nebyl čas. Konečně o/po zkouškovém jsem se dokopala k dočtení. Musím uznat, že tato kniha byla možná trochu poučnější, než její předchůdce. Asi to nebylo ani tak obsahem jako spíš tím, že jsem souběžně s knihou měla i předmět Teorie her, a na experimenty jsem se tak mohla dívat i z trochu řekněme až „robotického“ hlediska – snažit se nalézt to přesné racionální řešení, byť bych tak sama normálně nereagovala. Knihu rozhodně doporučuji. Díky tomu, jak je rozčleněná, je skvělá třeba i na cestu do vlaku či jen někam na deku, kdy člověk nemá tolik času a vyrušení od nějakého napínavého románu by ho stálo nervy. Už se těším, až si pořídím a přečtu i knihu Jak drahá je nepoctivost.

Mimoni / The Minions

Komentáře: 2
 
Tak a je to tady! Roztomilí Mimoni jdou do kin a chystají se nám vyprávět příběh, jak se tito žluťásci ocitli na Zemi, co v životě hledají i jak se dostali do služeb padoucha Grua. Připravte se na Kevina, Stuarta a Boba, jejichž dobrodružství vás dostane!
Kyle Balda a Pierre Coffin jsou v režírování víceméně začátečníci. Pierre Coffin režíroval filmy Já padouch i jeho pokračování, Kyle Balda zase animovaný snímek Lorax. I přesto je 91minutový film velice povedený a pobaví děti i dospělé.1
Na začátku filmu se seznámíme s Mimoni, kteří zvládli pravěk, starověk, středověk i novověk a nyní hledají pořádného padoucha, kterému by mohli sloužit. Píše se rok 1968 a Mimoni jsou nešťastní, neboť zatím o veškeré své pány přišli a jejich život tak postrádá smysl. Kevin, Bob a Stuart jsou ale velice odvážní a rozhodnou se to změnit – vydají se do světa na vlastní pěst, aby svůj druh zachránili. Po dlouhé cestě naleznou Scarlet Odkráglovou (Scarlet Overkill), padoucha číslo 1. Ta je najme a převeze do Anglie, kde chce, aby ukradli královskou korunu. Má to ale jeden háček…
Trailer:
Zdroj: YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=2XbDnm-oZV4 [Video]. Dostupné také z: <https://www.youtube.com/watch?v=2XbDnm-oZV4>
Má zkušenost:
Bála jsem se, že bude film poněkud trapným těžením z úspěchu Já padouch, odkud Mimoni pocházejí, ale byla jsem příjemně překvapena. Film byl opravdu povedený a velmi vtipný. Kupodivu i český dabing mě nadchnul, přestože místo „pápl“ zde mají žluťásci pro jablko výraz „blíčko“. Jejich řeč byla zvláštní slátaninou především španělštiny (takže jsem občas celkem rozuměla), angličtiny a češtiny, ale přimíchána byla i italština a němčina. Co se mi také líbilo byly dobové songy, které sem byly skvěle zakomponovány.
Velkou urážkou byla akorát královna, která měla velký předkus a vypadala jak z Wallace a Gromita.
I když se mi snímek líbil, pořád mám jiné favority a Já padouch (a možná i Já padouch 2) se mi líbil více. Dávám 80 % (csfd zatím hodnotí 74 %, ale věřím, že kdyby hodnotily i děti, číslo by bylo vyšší).
1Česko-Slovenská filmová databáze: Mimoni / The Minions (2015) [online]. [cit. 2015-06-26]. Dostupné z: <http://www.csfd.cz/film/341126-mimoni/>

Usnadněte si učení angličtiny – Landigo.cz

Napsat komentář
 
Donutit se doma k jakémukoliv učení je dost náročné. Zvlášť, když vás netrápí žádný deadline s písemkou či zkouškou, ale sami se chcete v něčem dovzdělat. Sama to vidím u sebe a učení španělštiny. Potřebné knížky sice mám, ale čas na pořádnou nalejvárnu je těžké najít – zvlášť, když si nová slovíčka zapisuji do počítače, kde na mě co chvíli vyskočí nějaký nový email či zpráva na facebooku. Člověk si pak uvědomí, že přísloví, které nám vtloukali do hlavy ve škole – tedy „Opakování matka moudrosti“ – je pravdivější, než bychom si byli ochotni přiznat. Rozhodně je lepší učení dávkovat po menších dávkách častěji (což platí mimochodem i o jídle), ale jak to udělat?
landigo logo
Zdroj: Landigo: Angličtina online zdarma, každý den tři nová cvičení [Obrázek]. Dostupné z: <http://www.landigo.cz/>
Landigo má řešení.
Na tuhle stránku jsem narazila náhodou, tuším, že to byla reklama na facebooku. Kažopádně se jedná o webovky, kde si můžete zlepšit svou angličtinu, němčinu, španělštinu, italštinu či francouzštinu. Po zadání emailu vám bude zaslán výukový ukázkový balíček, jehož plnou verzi si poté můžete zakoupit. V balíčcích najdete videa s gramatikou, kvízové otázky i fotopříběhy. Pro některé verze je dostupný výukový program i pro Android či jiné OS, další možností je nastavení tapety, kde bude několik obrázků s korespondujícími slovíčky, přičemž si periodu změny tapety můžete sami nastavit. Výukový balíček obsahuje také různé diktáty, zkoušky či výukové kartičky.
Nově zde najdete hromadu testů angličtiny podle úrovně (od 00 Předzačátečníci až po C1 Pokročilí), kde najdete testy z různých odvětví a témat – konverzace, gramatika, nepravidelná slovesa… Tyto testy jsou zdarma, při odpovědi je celá věta nahlas přečtena, jsou zde i obrázky, a navíc jsou zde věty nově přeloženy i do češtiny!
Zdroj: Landigo: Angličtina online zdarma, každý den tři nová cvičení [Obrázek]. Dostupné z: <http://www.landigo.cz/>
Velkou výhodou jsou i denní fotokvízy zdarma, které vám chodí každý den na e-mail. Jedná se o 3 fotokvízy dle úrovně. Nově je možné se přihlásit i na mobilu (bez instalace aplikace), takže můžete obohacovat svou angličtinu i na cestách. Prostě půjdete na Landigo, kde se vpravo nahoře zaregistrujete přes email či facebook a KAŽDÝ DEN vám poté budou chodit na email 3 fotokvízy. Každý fotokvíz je pro jinou úroveň jazyka – jsou zde fotokvízy vždy pro A0 či A1 (začátečníky), A2 či B1 (středně pokročilé) a B2 či C1 (pokročilé). Vždy vybíráte ze čtyř možností slovo či slovní spojení, které do věty nejlépe pasuje. Pokud některému slovu z věty nerozumíte, stačí na něj kliknout a objeví se vám překlad – fotokvízy jsou tak vhodné i pro úplné začátečníky. Výhodou jsou také obrázky, které se po vybrání možnosti objeví a hlavně je vám text přečten s perfektní výslovností.
Má zkušenost:
Přiznám se, že anglicky umím celkem dobře, ale ráda jazyk piluji a rozšiřuji slovní zásobu. Pokud zrovna nechodíte někam na doučování, nemáte zapsaný předmět, či nejedete někam do zahraničí, přirozených možností (aniž byste si museli sami vyhledávat slovíčka a mžourat do slovníku), zas tolik není. Jednou z nich je sledování seriálů/filmů v originále, druhou pak Landigo fotokvízy ZDARMA. Nechci dělat žádnou reklamu, ale nemohu se nepodělit o možnost pár minut denně pilovat angličtinu.
Myslím, že nevyužít možnosti zdarma se pár minut denně vzdělávat, je hloupost, tak neváhejte a zaregistrujte se!